Little Styles

17.

Vím, že pravděpodobně si to většina z vás asi nepřečte, ale i tak chci abyste věděli, že se vážně moc stydím za to co jsem napsala. Strašně moc se omlouvám těm, kteří takové scény nemají rádi. Doporučuju tuto část číst až od 13 (ale to je vaše volba :D)... no, už radši nebudu nic dodávat :DDD

Pořád nemůžu uvěřit, že mi včera management nařídil odjet. Nepracuju po ně ne? Byla jsem tak ponořená do vlastních myšlenek, že jsem si ani nevšimla kdy mi začal zvonit mobil. Když jsem si to uvědomila, tak už přestal zvonit. Tři zmeškané hovory. Všechny od Harryho. Páni, to jsem musela být fakt mimo. Vytočila jsem zpět, nemusela jsem čekat dlouho na odezvu. "Lyn?" v uších se mi rozezněl jeho chraplavý, ale zároveň sametový hlas. Zničeho ni jsem ucítila zvláštní avšak příjemný pocit vysílající se do celého mého těla. Co to sakra je? Motýli v břiše?

"No?" zmohla jsem se na krátkou odpověď. "Kde jsi?" jako vážně? Kvůli tomuhle jsi musel tolikrát volat?

"V kanceláři, proč?" chvíli bylo ticho a já mohla slyšet jak se několikrát nervózně zhluboka nadechl. "Já, uhm- nechtěla bys dnes někam zajít?" po tváři se mi rozlil úsměv a měla jsem co dělat abych se nezačala smát. Zní tak rozkošně, když je nervózní."Můj bože. nemůžu tomuhle uvěřit, zdá se mi to nebo mě teď samotný Harry Styles pozval na rande?" zasmála jsem se. "Ráda bych, ale dnes večer budu muset být s Darcy." řekla jsem naoko lítostivě, ale moje tělo umíralo touhou slyšet jeho reakci. "Aha," z jeho hlasu přímo křičelo zklamání. Líbilo se mi, že mu na tom tak záleží. Cítila jsem se jako nějaká puberťačka úplně okouzlena klukem. "Ale můžeš přijít ke mě, udělám večeři." nabídla jsem "Ovšem pokud máš rád domácí jídlo." dodala jsem rychle. "To zní fajn," vyhrkl nadšeně a z jeho tónu, kterým mluvil se mi zdálo, že se usmíval. "Super, jsme domluveni." usmívala jsem se jako idiot a byla ráda, že mě v tuhle chvíli nikdo nevidí. "Fajn."

"Fajn." odsekla jsem zpátky a položila to. Rukou jsem si sáhla na tvář a pousmála se. Bože, já hořím. Jak dlouho jsem se už neměla tyhle pocity? Cítím se jak čerstvě zamilovaná mládež. Zvedla jsem ze země tašku a vyšla z kanceláře. Kývla jsem na pozdrav asistentce, která na mě ještě zavolala, že mám dnes schůzku s mým milým bratránkem, která je neodkladná. "Řekni mu, že mám své dny, věř mi, sám tu schůzku radši odloží." zasmála se společně se mnou. Nemohla jsem se dočkat večeře, bude to perfektní. Doufám.

***

Zvonek u dveří zazvonil. Zhluboka jsem se nadechla, než jsem se odhodlala jít otevřít s Darcy v patách. Přede mnou stál Harry s kyticí růží v rukách a nádherným úsměvem na tváři. Při pohledu na něj jsem se roztékala. Darcy okamžitě omotala své malé ručičky okolo jeho nohy a upírala na něho své velké oči plné očekávání. Pohybem ruky jsem ho vyzvala dovnitř. "Večeře je nachystaná." věnoval mi lehký úsměv, který jsem mu oplatila. "Oh, kurva." zasténal. "Co je?" pozvedla jsem obočí. "Dnes ti to tak sluší méďo." vzdychl a pohladil Darcy po vlasech. Falešně jsem se na něho usmála, přešla k němu a taky ho pohladila po vlasech než jsem mu uštědřila pohlavek. Zakňučel na což jsem mu věnovala pobavený úšklebek. "Tak promiň, ale tohle je můj běžný slovník, vole." přidala jsem ještě jednu menší ránu na co jen protočil oči. "Co budeme jíst?" zeptal se zatímco se s malou na klíně posadil ke stolu. "Tacos, jablečný džus nebo jestli chceš, víno."

"Oh, moje oblíbené." usmál se a na tváři mu naskočili roztomilé dolíčky. "Vážně?" zeptala jsem se překvapeně.

No, ještě aby ne, asi bych vraždila. Zabila jsem hodinu na internetu hledáním tvých oblíbených jídel, ale to není potřebné abys věděl. Zasmála jsem se nad svými myšlenkami a za to jsem si vysloužila nechápající pohledy.