13. Kids

13.7K 734 6
                                    

65 votes? vážně? pamatuju si doby kdy jsem byla ráda za 10 votes, popravdě jsem s tím chtěla seknout, ale dneska jsem se na to podívala a najednou jsem zas měla chuť psát a taky mě potěšili vaše komenty a hlavně jedna zpráva:3 jste úžasní, děkuju♥ rozhodla jsem se, že budu pokračovat v příběhu:) tato část, celkem o nic, protože jsem ji psala na rychlo a ani nekontrolovala chyby, ale i tak ji věnuju @potato_96 , doufám že jsem tě nesklamala:") jinak další část bude stoprocentně zítra. Děkuju za podporu:")

Rozzuřeně jsem se přehrabovala ve skříni a všechno házela stranou, nic nebylo dost dobré. Nevím, jestli to je tím, že se nic na obyčejné rande s ex snoubencem nehodilo anebo to bylo kvůli tomu jak mě Harry vytočil.

Když nad tím tak uvažuji, nechápu že s ním vůbec přátelsky vycházím. Měla bych být na něho hnusná.. už kvůli tomu co mi dělá. Vždycky když je v blízkosti prostě přijdu všechny o slova, nedokážu najít žádný argument jak se mu bránit. Chce jít se mnou na rande, dostane to. Ani mě to vlastně nepřekvapuje, čím dál s ním trávím čas tak postupně zjištuju, že ta slabost pro sladkého Harryho je stále tam. Není divu, milovala jsem ho. Láska na první pohled.

Mám pocit, že se mi věci vymykají kontrole. Situace je úplně naruby, měla bych mu dělat ze života peklo, ale všechno se vrací tam kde to bylo před lety. Vtrhl do mého života jako vichřice a převrátil ho a teď když jsem se rozhodla vrátit do Londýna, jediné co mcě k tomu přesvědčilo bylo to, že mezi mnou a ním bude čistě pracovní vztah. Tak proč se nedokážu bránit jeho šarmu? Ne. Už se to nikdy nestane. Nenechám se znovu ovládnout tím pocitem štěstí, který mi dokázal způsobit jedině on. Nikdy.

On už v mém srdci nemá místo, které si kdysi dobil. Už ne. Nikdy už se mi nedostane pod kůži. 

Harry Styles. Můj pracovní partner. Ano.

Nakonec jsem se s pochybnostmi rozhodla pro květinkované šaty s krajkou, která pokrývala celou stranu zad a vysoké černé lodičky. Opatrně jsem se sešla schody se snahou se nezabít. Na chvilku se mi zdálo, že ztrácím rovnováhu a řítím se k zemi, ale kolem paže jsem ucítila pevné sevření a následně jsem byla vyzvednutá do vzduchu. Sdce se mi téměř zastavilo, když jsem zvedla pohled a dívala jsem se přímo do jeho tváře. "Harry," vydechla jsem. Naše tváře byly od sebe vzdálené jen pár centimetrů. Pohled mi sklouzl na jeho plné rty a těžce jsem polkla. Všechno, co jsem si před chvilkou tlačila do hlavy, jakoby odletělo do teplých krajin. Můj mozek byl totálně vygumovaný, nezmohla jsem se na nic myslet, dokonce jsem se přistihla jak si představuju jaké by to bylo překonat tu vzdálenost mezi námi a ochutnat ty jeho růžové rty. Jeho oči se vpíjely do těch mých, rychle jsem odvrátila pohled a do obličeje se mi nahrnula červeň. Ani jsem se nenadála a už jsem stála na nohou, bezpečně na zemi. "Zajdu pro auto." lehce se uchechtl a zmizel za dveřmi. Nechal mě tam stát úplně opařenou, neschopnou jediného slova.

Zdá se mi to, nebo on ví co se mnou dělá? Ještě dobrou chvíli jsem tam zaraženě stála než jsem se rozhodla vyjít z domu. Cestou do restaurace bylo ticho. Až příliš trapné ticho. Chtěla jsem ho přerušit, ale nenacházela jsem jediné slovo. "Ta košile ti sedne, měl bys ji nosit častěji." plácla jsem první blbost, která mě napadla. "Když to říkáš ty, tak ji ode dneška budu nosit každý den." autem se rozlehl jeho chraplavý smích a já  se zase začervenala. Dělá to snad schválně? Radši jsem sklopila pohled na své ruce. Proč s ním vlastně chci navázat konverzaci? Není mi náhodou ukradené, co si on myslí?

Ryan už stál před restaurací a nedočkavě mě vyhlížel, ihned jak mě uviděl na tváři se mu rozlil úsměv, který se ale okamžitě vypařil, když spatřil Harryho a jeho zářivý úsměv vystřídal nechápavý pohled. Harryho ruka se obmotala kolem mého a pasu a Ryanovo obočí div nevyskočilo až k jeho vlasům.

"Co ten tady dělá?" zeptal se nepřátelsky. "No, on-" "To jsi ještě nikdy neviděl rande ve třech?" přerušil mě Harry. Věnovala jsem mu varovný pohled a následovala Ryana dovnitř.

Ryan mi přidržel židli, usmála jsem se na něho a posadila se. Harry se usadil naproti nám. "Takže, jaký je vztah mezi vámi?" věděla jsem, že se na to zeptá. To je prostě Ryanova taktika. "Pracujeme spolu." "Jsme spolu." řekli jsme najednou.

"Ehm, asi to špatně chápeš, vysvětlím to-" začala jsem, ale byla jsem opět přerušena "Je moje holka, jen o tom zatím neví." uvedl to Harry na 'pravou' míru. Ach, bože. Povzdechla jsem si. To je debil. "Aha." zřejmě zůstal zaražený odpovědi. "No tak já už budu objednávat, nám hlad." snažila jsem se zachránit situaci. Uchopila jsem do ruky jídelní lístek a předstírala jsem, že ho zkoumám, očkem jsem však sledovala Ryana a Harry. 

Ryan zamračeně listoval stránkami a jak ho znám, tak se mu v hlavě určitě promítá tisíce slovná kritika na nabídku restaurace. Tohle jsem na něm nesnášela nejvíc, je tak náročný, že by nedokázala porazit ani britská královna. Harry se nějak podezřele tlemil do menu takže jsem předpokládala, že něco chystá. Jakmile mi tahle myšlenka probleskla hlavou ucítila jsem něžný dotyk na stehni. Okamžitě mi naskočila husí kůže a každé místo, které pohladil doslova hořelo.

Tohle bude ještě dlouhý večer.

***

"No, chápeš jako a Liam mi stáhl kalhoty. Přímo na pódiu, když jsem měl sólo." řekl trhavě a já myslela, že umřu smíchy. 

Ryan celý večer mlčky jedl zatímco já a Harry jsme se pořád smáli každé blbosti. 

"Kolik by jsi chtěl mít dětí? Já bych chtěl mít pět, aby bylo veselo." řekl, když jen tak když jsme řešili jak jsou děti roztomilé. "Žádné, nemám děti moc v lásce." zamračil se Ryan znovu. Asi po desáté za tento večer. "A ty?" kývl na mě. "Dvě." odpověděla jsem bez rozmýšlení, chci aby Darcy měla ve svém životě někoho dalšího, koho by mohla milovat jako já ji. Nechci aby byla sama. Odpila jsem si ze sklenice bílého vína.

"Tak to dáme ne, zlato?" mrkl na mě Harry a já se málem zadusila...

Little StylesKde žijí příběhy. Začni objevovat