Little Styles

28. My baby and me

Z pohledu Zayna:

Z letiště jsem mířil přímo do hotelu ve kterém jsme byli s kluky ubytovaní. Čím víc jsem se vzdaloval od letiště tím špatnější pocit jsem měl. Necítil jsem se na to být daleko od rodiny a Perrie. Abych řekl pravdu, často jsem uvažoval o tom, že s tím seknu. Tahle pozornost, sláva a všechno mě příliš unavuje, ale fanoušci jsou stejně vždycky důvod proč si to rozmyslím.

"Čau brácho!" mával na mě už z dálky Niall. Přátelsky mě poplácal po zádech na co jsem se zasmál. "Vole," zvolal Liam "co ti to tak trvalo?" uchechl se. "Jo, copak jsme ti nechyběli?" přidal se k němu Niall. "Ne, zírám na ty vaše ksichty skoro polovinu svého života, to stačí." řekl jsem se smíchem. Kluci mi pak začali ihned vykládat co všechno podnikli za ty dny, co jsem tu nebyl. Byli jsme tak zabraní do konverzace o baseballovém zápase, který probíhal minulý týden, když nás vyrušily hlasy z chodby. Náhle se dveře otevřely a dovnitř vkročil vysmátý Harry a Louis. Oba se něčemu smáli a nevypadalo to, že by si všimli mé přítomnosti. Každou sekundou se ve mně hromadil vztek a já se na něho bez přemýšlení vrhl. Obkročmo jsem na něm seděl a pěstí do něho bušil. Kluci k nám okamžitě přispěchali a odtrhli nás od sebe. "Jsi debil?! Co ti kurva je?" vykřikl na mě Harry a hřebem ruky si otřel krev ze rtu.  "Se ještě ptáš?! Opustil jsi ji bez jediného slova!"znovu jsem se do něho pustil a tentokrát mi on bez váhání vrazil zpátky. "Neměla mě podvádět!" vyhrkl a povalil mě na zem. "Dost!" zasáhl Liam a společnými silami s kluky nás od sebe odtáhl. 

"Řeknete mi, že vážně naše první hádka není kvůli nějaké holce." pronesl nevěřícně Liam. "Ten parchant opustil těhotnou holku, která je do něho nenávratně zamilovaná, bez toho aby ji něco řekl." řekl jsem Liamovy na svou obranu. "Bože." povzdechl si. "O koho tu jde?" chudák Niall byl celý zmatený. "To že je CaroLyn těhotná se ho vůbec netýká, jestli spolu skončili tak je to jejich věc tak se do toho nestarej Zayne." odsekl Louis. Protočil jsem oči, je jasné že se Loui zastane Harryho. Spíš by to byl zázrak kdyby se někdy postavil na stranu jejího jiného. "Tak tys jim to neřekl?" střelil jsem po něm významný pohled. "Neřekl co?" frustrovaně vyhrkl Niall. "Nic." zamručeli jsem oba Niallovým směrem. 

"Hele, nevím o co tu jde, ale čekám od vás vysvětlení." pokroutil hlavou Liam a čekal na vysvětlení, kterého se nedočkal. "Může si dělat co chce." zamračil se na mě Louis. "A jestli ho nepodvedla tak se to ukáže, stejně s tím teď nic nenadělá dokud se nevrátíme z turné. A podle mě to je jen dobře, tak se aspoň zjistí jestli k sobě patří. Taky jsem to ze začátku udělal El, a když jsem se vrátil, stále tam byla a čekala na mě, věděl jsem že je ta pravá." 

"Věř si té své pohádce o pravé lásce jak chceš, Tommo. Ale měl bys vědět jednu věc, mezi ní a El je zásadní rozdíl. Ona bohužel moc času nemá." doslova jsem vyplivl a věnoval pohled Harrymu než jsem vyšel z místnosti. 

Z pohledu CaroLyn: 

První týden byl až téměř nesnesitelně bolestivý. Skoro celé dny jsem proležela zahrabaná v peřinách, zatím co jsem se utápěla ve vlastních slzách nadávajíc na sebe, jak jsem byla hloupá. Nedokázala jsem uvěřit tomu, že jsem věřila, že mě miluje. Nezáleželo mu na mě ani na Darcy. Už jednou mě  opustil a teď to bez váhání udělal znovu. A já ho nechala, aby mi ublížil. Byla jsem tak naivní.

Další týdny už byly lepší. Vylezla jsem ze své nory a dokonce jsem se zmohla na menší úsměv. Ačkoliv se tohle zdálo jako ta nejbolestivější věc, která mě kdy srazila na kolena, podařilo se mi dát zase dohromady. Postupem času se mi díra, kterou mi vpálil do hrudi zahojila, ale stejně tam zanechala jizvu. I slzy mi už došly, jediné co tu po nich zbylo, byla má nenávist vůči němu. I přesto jsem měla stále pocit, že ten den část mně umřela. Možná jsem o tom už nemluvila, neplakal jsem, ale to neznamená, že jsem na to každou chvíli nemyslela. A lhala bych, kdybych řekla, že mi nechybí.