Perfect |DOKONČENO|

-3- 🌙

Vystoupili jsme z auta. Okamžitě jsem začala dýchat čerstvý vzduch. V autech se mi dělá blbě, takže jsem donutila Edwarda (tak se jmenoval ten muž) aby zastavil, já vyhodila obsah svého žaludku a pak celou cestu čuchala kytku. I když...doporučuji. Podívala jsem se na ten dům. Měl tři patra a bílé tapety zvenčí. Okna měl velké, ale byly zatažené závěsy, které tam asi nechali. ,,Sussie nám tam dala nějaký ten nábytek, teda její manžel," ozval se otec. Oba rodiče se kamarádili s tou Sussie a Davidem. Střecha byla šedá. Dveře byly světle hnědé a teď je odemykala matka. Mé zelené oči zkoumaly prostor. Nejdřív si obejdu zahradu. Řekla jsem si v myšlenkách a oznámila to otci. S matkou si promluvím večer. Zašla jsem za dům a vydechla. Všude byly květiny a uprostřed toho ručně dělaný rybníček. Za ním byla lavička. Tady budu chodit častěji, toto místo si zabírám já. Uviděla jsem záblesk lesku, když na tu věc spadly na chvilku sluneční paprsky. Šla jsem k tomu a vzala to do rukou. Stříbrný řetízek s měsícem. Připnula jsem si ho na krk a schovala pod tričko. ,,Lilluško! Máš si jít vybalit!" zakřičela a slyšela jak otec řekl tlumené ,Neřvi, Ello!' a dál se zabíral obývákem. Matka se vybalovala z krabic kuchyň a Eric pomáhal vybalovat Elle. Byl by z něj dobrý otec, kdyby tak nestřídal holky. Já jsem odešla do svého pokoje. Byl až úplně nahoře a já zjistila, že mám sklápěcí schody. Nakonec jsem si donesla židli. Jsem středně vysoká a tohle pro mě byla obtíž. Povzdechla jsem si a stoupla si na židli. Chytla jsem ten blbý provázek a tadá, žebřík do mého pokoje byl tady. Hned v patře pod mým pokojem byly pokoje matky, otce a sourozenců. Vyšla jsem schody a prohlédla si místnost. Taková útulná místnost. Visel zde lustr a moje smaragdové oči uchvátilo velké okno. Přesně ve výšce parapetu tu byl světle modrý gauč plný polštářů. Okamžitě jsem si na něj sedla do tureckého sedu a měla jsem výhled na většinu lesa a města. Pak jsem si toho všimla. Na parapetu byla bílá růže. ,,Rose?" otočila jsem se a v mém pokoji stála matka.

Stála jsem u keře bílých růží a se zájmem se pro jednu natahovala, že ji dám mamince. ,,Lilly!" ozvala se matka a přiběhla ke mně. ,,Já ti chtěla jen utrhnout tu růžičku," povzdechla jsem si a viděla v maminčiných očích slzy. ,,Zlatíčko, víš jak zemřela teta Elis?" zeptala se matka a já se na ni překvapeně podívala. ,,Kdo?" ,,Když jsme byly s tvojí tetou malé, hrávaly jsme si u útesu. Byl tam keř bílých růží a nedaleko od tud byla i lilie. Sestra milovala růže a já lilie. Chtěla jsem jí utrhnout růži, ale přepadla jsem ale zachytila se jen tak tak. Tvá teta mě chytla a vytáhla mě ven, ale když jsem byla jednou nohou na zemi, Elis se víc předklonila aby mi pomohla a spadla. A když jsem zjistila, že čekám tebe, chtěla jsem aby ses jmenovala po tom místu kde byly i růže i lilie. Tak teď jsi tady ty, malá Lilly Rose Campbellová," usmála se matka, ale smutně. ,,Tak to teď udělám za tetu," prohlásila jsem a natáhla se po růži, ,,ať máš klid, teto." A podala růži matce. ,,Ty má Rose..."

🌙 - narvu to sem a snad si ničeho nevšimnete 😄