Perfect |DOKONČENO|

Perfect Felix

,,Zase správně, slečno Campbellová," usmál se vyučující Thomas Dean. Byla jsem dnes snad jediná, která se hlásila jak o život. Poppy se učila něco naprosto jiného než bylo na tabuli, Victoria (celkem náhoda, všechny Victorie, které znám jsou barbíny) a Willow, Barbie školy si lakovaly nehty křiklavě růžovou. Většina kluků si dělaly srandu z Deana a zbytek spalo. Kromě Narcissy, ta si četla. ,,Tato hodina je u konce, takže prosím o pauzu lakování nehtů, čtení, učení a spaní," zvýšil hlas a tím všechny brobral, ,,abyste se mohli přesunout na další hodinu." Mluvil už klidným hlasem a zaklapnul učebnici. Okamžitě jsem měla sbaleno a běžela jsem na další hodinu. ,,Au, co takhle dávat pozor?" štěkla jsem na někoho, kdo mi schválně zastoupil cestu a já do něj stihla narazit. ,,Lilly, klidni se, já nejsem James, abys na mě štěkala," zasmál se mladík a já na něj udiveně pohlédla. ,,Jsem Felix, ty jsi Lilly," oznámil a natáhl ruku, kterou jsem přijala. Bylo mi s ním příjemně, takže jsem se usmívala stejně jako on. ,,Co jsi měla tak na spěch?" zeptal se a začalo zvonit. ,,Pro tohle jsem měla na spěch," povzdechla jsem si a rychle se rozběhla do učebny. ,,Slečno Campbellová, důvod vaší nepřítomnosti?" vymysli si něco čemu ta rašple uvěří. ,,Začetla jsem se do učebnice a nevnímala čas," plácla jsem, ale rašple tomu uvěřila. ,,Dobrá, posaďte se vedle slečny Stoneové," rychle jsem se posadila vedle Narcissy, a hádejte co dělala, četla si? Správně.

,,Felixi!" křikla jsem na kluka opouštějící budovu školy. ,,Lilly!" usmál se a zamával mi. Zabrala jsem místo vedle jeho boku a v ruce jsem měla jednu rozečtenou knihu. ,,Kde vůbec bydlíš?" zeptala jsem se a dali jsme se do chůze. Jak se zjistilo, oba jedeme autobusem. Eric s bandou si to teď vykračují pro Ellu. ,,U kraje města, proto jezdím autobusem," objasnil mi to a usmál se. ,,Ty zrzavé vlasy máš přírodní?" nabral si pramínek mých vlasů a namotal si ho na prst. Mé vlasy byly v šedivém autobuse jako světlo na konci černého tunelu. ,,Jo, po tátovi," Felix byl jako druhý James, naštěstí jen vzhledově. Šlo vidět, že je člověk, vlk po přeměně se nese víc jako vlk, i když se na něj podíváte, muže vypadat jakkoli lidsky, stejně si řeknete vlk. Vlci mají i divočejší oči, Felix je měl klidné, malinko zelené, jinak hnědé. ,,Já mám vzhled otce, naštěstí povahu mám po matce," usmál se, ale v jeho očích byl smutek. ,,Proč?" zeptala jsem se opatrně a jemně, v tomhle jsem byla dost dobrá. Stačil pohled a každý se uklidnil. To jsem ukradla mámě, když mě čekala. ,,Otec je agresivní alkoholik, a víš co je tohle?" ukázal ven z okna. ,,Moje zastávka," rychle jsem mu zamávala a na poslední chvíli vyběhla z autobusu.