Not My Type - Stony [1]

Krásný 2/2 ✅

Steve's pov

"Jsi tak roztomilý, když chceš," nespouštěl jsem oči z výhledu.

"Myslíš?" 

Nastalo ticho. Poprvé to ale nebylo tíživé ticho. Bylo příjemné a já si ho naprosto užíval.

"Co řekneme ostatním? Nejsem si jistý, jak to poberou," zeptal se sklíčeně. Podíval jsem se na něj a prohlédl jsem si jeho oříškové oči.

"Musíme jim něco říkat?" šibalsky jsem se usmál. Tony se na mě šokovaně podíval.

"Chceš mi říct, že idol lidstva. Král cti a hrdosti národa. Ten, který vedl naší zemi do války. Ten, který je nejčestnější muž, co znám, chce lhát?" 

"Ano," řekl jsem trochu nervózně a podrbal jsem se na zátylku. Tonyho šokovaný výraz vyměnil výraz hrdý. Naklonil se ke mě a spojil naše rty.

Chytl jsem ho za záda a přitáhl jsem si ho k sobě. Spolupracoval a Tony líbal snad ještě víc božsky než poprvé. Rukou mi zajel do vlasů a já jsem se musel pousmát. Nechtěl jsem, aby tato chvilka nikdy skončila. Jen on a já. Spolu. Navždy. Ale všechno jednou končí a nakonec jsme se od sebe odtrhli. Tony si opřel své čelo o moje a stále mě držel za vlasy.

"Je hrozně sexy, když lžeš," usmál se na mě a já se začal červenat. Tony se ode mě oddálil a lehl si na záda. Unesen touto chvílí jsem si lehl vedle něj. Pozoroval jsem oblohu plnou hvězd a snažil jsem se nemyslet na motýlky, které se mi vyrojili v břiše. Sem tam ke mně vítr donesl vůni tak typickou pro hnědoočka ležícího vedle mě.

"Řekni mi něco," přerušil delší chvilku mlčení. Otočil jsem na něj hlavu. Jeho pohled mě znovu propaloval. Nebyl to ale zlý pohled. Naopak byl plný něhy.

"A co bys jako chtěl slyšet?" uchechtl jsem se.

"Cokoliv. Něco mi řekni. Chci tě slyšet. Máš krásně melodický hlas a pomáhá mi usínat," jen tak prohodil a znovu začal studovat oblohu. Udiveně jsem se na něj díval, ale dál jsem to nerozpitvával.

"Od té doby, co jsem vzhůru, jsem nebyl v Brooklynu," šeptl jsem a začalo se mi hůře dýchat. Začala na mě padat panika. Nikdy jsem to nikomu neřekl. Ani sám jsem si to snažil nepřipouštět. Tonyho ruka našla tu mojí a pevně ji stiskla. To mě uklidnilo a stisk jsem mu opětoval. Nebylo třeba dalších slov.

"Nechystám se tam podívat. Je to moc těžké. Mám tam moc špatných vzpomínek a moc dobrých, které už jsou minulostí. Nikdo z lidí, co jsem tam znal, už nežije," znovu jsem šeptal a zaměřil jsem se na jednu hvězdu, která svítila jiným světlem než ostatní a tím mě uchvátila.

"Pořád tam ale můžeš najít jejich potomky. Mohlo by to být zajímavé," promluvil tentokrát playboy.

"Jako jsem našel tebe?" usmál jsem se.

"No ano. Jako jsi našel mě. Tedy správně jsem našel já tebe," zasmál se tentokrát on a já si snažil vrýt jeho smích do všech míst, kam jsem jen mohl.

"Ty jsi úplně jiný než tvůj otec." 

"Proč myslíš?" pohnul se a já se na něj podíval. Znovu mě provrtával pohledem.

"Nesnažíš se mi přebrat holku," uchechtl jsem se a na to Tony svůj pohled odvrátil.

"Co je? Co se děje," zeptal jsem se s obavou v hlase.

"Nic," odpověděl a v jeho hlase byl cítil chlad.

"Tak to tedy ne!" procedil jsem přes zuby a dostal jsem se nad něj. Ruce jsem měl vedle jeho hlavy. Díval jsem se mu přímo do očí a on se všemožně snažil dívat se kamkoliv jinam, jen ne na mě.