Normální chůzí ✅

1.2K 105 19
                                    

Tony's pov

"Pane, ředitel Fury spolu s ostatními sedí v obýváku. Čekají na Vás a pana Rogerse. Máte co nejrychleji přijít a nejlépe, aby Vás pan Rogers následoval," vyrušil nás Jarvis. Odtrhl jsem se od Stevovo krku a rukou jsem si upravil svůj účes. Kapitán mě napodobil a také se s snažil upravit své perfektně rozcuchané vlasy. Zasmál jsem se a on po mně střelil rádoby ublížený pohled.

"Moc se nesměj," přihmouřil oči, "je to tvoje práce. Jestli nás odhalí tak..." Nedořekl větu a já jsem mu raději rukou prohrábl vlasy.

"Klid. To spravím," začal jsem mu rovnat blonďaté vlasy do jeho účesu z druhé světové války.

"Ty vždycky," také se zasmál. Po minutě upravování jsem trochu poodstoupil.

"Hotovo. Tak můžeme jít a ty po cestě vymysli, kde jsme to byli," vyplázl jsem na něj jazyk a rozběhl jsem se k výtahu.

"To čekej!" ozvalo se za mnou a rozběhl se za mnou. Oba jsme vběhli do výtahu najednou a celý udýchaní jsme jeli do požadovaného patra. Vydýchal jsem se a naposledy jsem si provedl úpravu vlasů. 

"Už jsem se bál, že jste se nám ztratili," křikl na nás Fury ve chvíli, kdy jsme oba vyšli z výtahu. Rozhlédl jsem se po místnosti, která byla plná lidí. Abych byl přesný. Na gauči seděla Natasha, vedle ní Thor a ještě se tam nějak nasáčkoval Bruce. Clint seděl na křesle opodál. Fury si rozvaloval svůj velký zadek na druhém křesle. O zeď byla opřená rudovlasá dívka a vedle ní ten divný týpek, co pro mě přišel. Úplně jsem na něj zapomněl.

"Jsme kompletní. Můžeme tedy začít," významně se po všech podíval a ti dva cizí na něj kývli. Kývnutí opětoval.

"Na minulé misi se toho hodně stalo. V první řadě málem umřel Kapitán," zabodl do něj pohled a mně bylo hned jasné, jak je mu to nepříjemné. 

"Jsme všichni moc rádi, že jsi to přežil. Máš tuhý kořínek," usmál se na něj Fury a všichni zalapali po dechu. FURY SE USMÁL!

"Ještě jednou se omlouvám," promluvila rudovlasá dívka s jemným ruským přízvukem v hlase. Hodil jsem po ní tázavý pohled stejně jako Steve.

"Ehm... Za co se omlouváte, vážená dámo?" zeptal se zdvořile Cap a já byl moc rád, že nejsem jediný, kdo neví, co se děje. Dívka se podívala na Furyho a ten jen pokrčil rameny.

"Myslela jsem, že Vám to někdo řekl," znovu se podívala na Furyho, "byla jsem to já, kdo na Vás ten strop odpálil." Místností se ozvalo ticho. Zjevně to věděl jen Fury a ten divný týpek.

"Mohla bys mi to zopakovat?!" zeptal jsem se jí a do očí se mi začala hrnout krev. Natasha se zvedla a potichu došla vedle mě. Dívka se mi podívala do očí a slza jí začal téct po líčku.

"Byla jsem to , kdo na něj odpálil ten strop," ukázala rukou na kapitána. U toho se mi stále dívala do očí. Obraz se mi samou zlostí začal rozmazávat. 

Vše se poté stalo hrozně rychle. V jedné vteřině jsem si přivolal robotickou rukavici. V druhé jsem stál u té ženy. Ve třetí jsem ji začal škrtit. Ve čtvrté jsem si užíval, jak lapá po dechu a chtěl jsem jen jedno. Aby umřela. Poté mě nějaká síla odtáhla, vyrvala mi z ruky rukavici a držela mě ve vzduchu. Vyděšeně jsem začal všude kolem sebe kopat a máchat rukou.

"Wando! Pusť ho, jinak se neovládneš!" uslyšel jsem hlas s velice silným ruským přízvukem. Určitě to byl její společník. S hlasitou ránou jsem spadl na zem a samou bolestí jsem se převalil na bok. Hrozná chyba. Zalehl jsem si prostřelenou ruku. Nevnímal jsem nic, než bolest. Viděl jsem jen černě a určitě jsem měl horečku, jelikož se mi samým horkem málem vypařil mozek.

Steve's pov

Ještě, že to ta holka dala do pořádku. Nějakýma čárama mu ulevila a tak se mu nakonec nic nestalo. V tuto chvíli seděl na zemi a zády se opíral o gauč. Stál jsem vedle něho a mrzelo mě, že ho teď nemůžu obejmout. Porval se pro mě. To ještě nikdy nikdo neudělal.

"Pokud už nikdo nechce nikoho zabít a všichni jste zatím živí, chtěl bych pokračovat," přerušil trapné ticho Fury. Všichni se na něj zaměřili a jemu to dělalo náramně dobře.

"Na misi se stalo mnohem víc věcí, než že Wanda hodila kus stropu na našeho válečného hrdinu. Našli jsme zde také tyto dva úžasně nadané sourozence. Toto je Wanda. Je to čarodějka a ještě moc neumí ovládat své emoce. Musí projít výcvikem S.H.I.E.L.D.u a poté se stane jedním z Avengerů," usmál se na onu Wandu a Tony jí málem zabil pohledem. Nešlo si nevšimnout, jak se navzájem nesnáší.

Tak takhle to vypadalo, když mě Tony nenáviděl? 

"Tohle je Pietro. Je neuvěřitelně rychlý. Toho jste si už někteří možná všimli. A někteří možná ne," Fury se znovu podíval po všech a svůj pohled zastavil na červenajícím se Clintovi.

"Moc se omluvám. Nechtěl jsem tam vejít v tak blbý čas. Hledal jsem Wandu a zapomněl jsem zaťukat," omluvil se stříbrnovlasý novářek a u toho se culil. 

"Pietro se právě teď stal jedním z vás. Snad ho přijmete a budete dobrý team. Jako jste byli doposud. Tedy až na nějaké experty," káravě se podíval na mě s Iron manem. Tony nic neříkal a soustředil se na tiché nenávidění Wandy. Já jsem se tedy jen pousmál a Fury protočil očima.

"Tak se seznamte a nechci tu žádné mrtvoly. Je to jasné? Tony? Wando?" probodl oba dva pohledem.

"Nebojte. Doba, kdy jsem ho chtěla i s bráchou zabít uplynula. Teď jen zničím STARK INDUSTRIES," jízlivě se na Tonyho usmála a jemu na čele vyskočila žilka. 

"Co prosím? CO SI TO DOVOLUJEŠ?!" křikl na ni a ostatní raději nedýchali.

"Jen že jsem kvůli tobě málem umřela. Dny jsem se bála každou vteřinu o život kvůli tvé blbé maličkosti," odsekla a zničeho nic se vedle ní objevil její bratr. 

"No tak Wando. Tohle jsme už probírali. Běž si lehnout a trochu si odpočiň," usmál se na ni a nakonec ji přesvědčil. Střelila na miliardáře poslední nenávistný pohled a poté zmizela ve výtahu.

"To jako spí u mě? Prosím! Vypusťte znovu někdo tu houbu nebo co to bylo!" vyděšeně křikl hnědovlásek. Hned na to se lekl, když se u něj na zemi objevil Pietro.

"Omlouvám se. Nejsem zvyklý chodit normální chůzí," znovu se uculil, "chtěl bych se omluvit za svoji sestru. Má teď trochu problém s emocemi. Za pár dní, až si zde trochu zvykne, bude milá a hodná čarodějka." 

"Opravdu jste kvůli mně málem umřeli a chtěli jste mě zabít?" zeptal se Tony a v jeho hlase byla slyšet trocha smutku.

"Ano," Tony se začal dívat do země, "ale už je to v pořádku. Jsem teď jeden z vás. Každý děláme chyby." Usmál se šedovlasý běžec. 

"Začneme od začátku?" usmál se Tony.

"Od začátku," usmál se i Pietro a potřásl si s Tonym ruku.

A/N

Kdo hádal, že jde o ty dva měl pravdu! Jak se vám to líbí? Team se rozšířil a to znamená více akce a víc drama. Tak snad jste připraveni ♥ 

Nevím, jak budu vydávat zítra. Jedu na soustředění a je dost možné, že se k Wattu vůbec nedostanu. Tak snad mě nezabijete ♥

Not My Type - Stony [1]Kde žijí příběhy. Začni objevovat