SHAWTY►JUSTIN BIEBER

ⅩⅩⅤ. / Colette

Nevím, jak a kdy, ale druhý den ráno jsem se probudila v měkké posteli, přikrytá chlupatou dekou až po krk v jeho pevném obětí s hlavou na jeho pevné a svalnaté hrudi. Musela jsem se pro sebe usmát. Bylo to stejné jako kdysi, když jsme spolu chodili. A Justin, ten jeho obličej byl tak perfektně roztomilý, hlavně když se že spánku uculil. Myslela jsem, že při pohledu na něj se celá úplně rozteču.

Trochu jsem sebou zavrtěla, protože jsem se potřebovala dojít vyčůrat a hlavně upravit. Nemusí mě vidět celou rozcuchanou s rozmatlanou řasenkou po celém obličeji, včerejšek stačil.

Při vzpomínce na včerejšek jsem se zamračila. Stále to bolelo, i když jsem byla šťastná, že mě za mojí obrovskou lež nevyhodil na ulici a tehdy Nina měla pravdu. Vážně jsem měla to nejšpinavější tajemství tady a to mě štvalo, ale teď už to ví, tak už to není tajemství, ne? Ostatní jsou jedno. Teda možná Baylee ne, ta b, si zasloužila znát pravdu. Budu jí to muset v nejbližší tobě říct, protože jí nechci už dál lhát.

Natáhla jsem ruku k jeho spící tváří a opatrně ho pohladila prsty po hraně brady. Tolik mě lákalo ho políbit aspoň na tvář, ale nechtěla jsem být dotěrná. A navíc tentokrát jsem to pokazila já, i když on spal s ní...

„Pozor ať ti neupadne slza," zavrněl svým ranním chráplákem a já mu laknutím poškrábala jeho tvář, na které už bylo jemné strniště, které vypadalo vážně moc žhavě. „Auu," ozval se okamžitě, co se mu moje dlouhé nehty zaryly pod kůži. „Za co, shawty?"

Zatvářila jsem se zkroušeně, protože mě to vážně mrzelo a rychle dala svojí ruky pryč, ale on mě za ní chytil tou svojí a propletl naše prsty. Nad tím jsem se musela pousmát. Bylo to takové to sladké romantické gesto, které si přeje snad každá holka po ránu. „To máš za to, že sis nechal škrábat záda u sexu od někoho jiného než ode mně," zamumlala jsem nakonec a našpulila rty.

„Miláčku?"

„Hm?" zamručela jsem jen svojí odpověď a zvedla oči k němu, abych se mohla podívat do těch jeho, která zářily jako dvě karamelky, byl šťastný.

„Jsi jediná od koho je zbožňuji," zašeptal a druhou volnou rukou si přitáhl můj obličej blíž k sobě, aby mi mohl vtisknout malý něžný polibek, s kterého se mi rozklepalo celé moje srdíčko, protože to bylo tak láskyplné gesto. „Jediná, která má moje svolení," pošeptal znovu a následně jsem dostala další polibek, který mě celou rozechvěl a donutil červenat. „Jediná, do které jsem se zamiloval po druhé a cítil se provinile vůdči tobě, že jsem tě tím zradil," řekl, jeho hlas byl tak tichý a smysliný, když si přivlastňoval mé rty už po třetí za to ráno, ale na nejdelší dobu.

„Wow," vyslechla jsem, když se naše rty od sebe odtáhly a moje srdce bylo znovu schopné nějako fungovat, protože před tím se skoro zastavilo, jak moc intenzivní to bylo.

On se uculil a naše spojené dlaně si položil na hruď. „Už je to dlouho, co jsem se cítil tak volně a živě."

Na to jsem se jen usmála a přitulila k němu. Aspoň na chvíli jsem mohla říct, že mezi námi bylo vše v pořádku. Byla jsem tak moc šťastná a hlavně zamilovaná. Snad ještě víc, než když jsem ho spatřila poprvé a to mu už tehdy patřilo celé moje srdíčko s láskou, které bylo schopno. Víc jsem si myslela, že už to nejde, a že nebudu schopná milovat ještě víc a teď tu sedím s ním v objetí, poslouchám naš klidný dech a zamilovávám se ještě víc.

„Muselo mi strašně smrdět z pusy," ozvala jsem se, když už bylo dlouho mezi námi ticho a společně s mým blonďáčkem vyprskala smíchy.

~

Ležela jsem u sebe doma a stále nemohla uvěřit tomu, jak to mezi námi dopadlo. Od té noci už uběhli dvě další a já se cítila stále jako to ráno, když jsem se probudila u něho. Tatínkovi jsem to musela všechno vysvětlovat a on jen nechápavě kroutil hlavou, to mu jsem se, ale vůbec nedivila.