SHAWTY►JUSTIN BIEBER

ⅩⅩⅩⅤⅠⅠ. / Colette

Prosím, panvičku si šetřete na jindy, pokud vás vývoj situace trochu naštve! Děkuji.

miss you, miss you honey

Stála jsem před zrcadlem ve svém pokoji, prohlížela se od hlavy k páté znovu a znovu, i když jsem nic nového vidět nemohla a snažila se najít něco, co by kromě drobných známínek lásky po celém trupu a krku  prozrazovalo, čemu jsme se věnovali.

Nic jsem, ale neviděla.

Ani jsem si nebyla jistá, jestli jsem šťastná, že se to stalo nebo ne. Lhala bych, kdybych řekla, že jsem si to nežila, ale mě to spíš 'uspokojilo' po té psychické stránce, než - li fyzické. Ano, mé tělo na to reagovalo a líbilo se mu to, ale to nikdy není vše. Záleží i na tom, jak jste se u toho cítili a přesně to byl důvod mé naprosto ozbrojující slasti.

Přešla jsem k posteli, abych se mohla obléknout. Nebyl to žádný výjimečný outfit, ale cítila jsem se v něm pohodlně, což někdy bylo víc než konečný výsledek. Nakonec jsem se jen trochu nalíčila, protože jsem měla sraz s Bay, jejím bratrem a Connorem i s jeho přítelem - konečně je poznám. Těšila jsem se.

Měla jsem už jen dvacet minut na to, abych došla k domluvené kavárničce, a tak jsem v té rychlosti popadla už je kabelku, protože jsem se zase připravovala naposlední chvíli.

~

„Já vím, já vím,“ hulákala jsem na skupinku čtyř lidí už z dálky, protože jejich postoje mě celkem děsili. „Omlouvám se,“ mumlala jsem, když jsem objímala Connor, který stál nejblíže. Nechtělo se mi od něj odtahovat, ale musela jsem čelit seznamování, i když jsem se před nima už dost ztrapnila svým příchodem. „Ahoj.“

„Konečně si přišla, už jsem začínal věřit tomu, že si tě Connor jen vymyslel!“ Skočil mi kolem krku hnědovlasý klučina a já mu ho zaraženě opětovala za Connorova pohledu, který vyjadřoval jednoduchou otázku - vážně? „Jsem Jimmi, ten nejúžasnější kluk pod sluncem!“ Představil se mi ještě a to už Baylee se svým brášku nedali, vyprskli smíchy a já se musela smát s nimi.

Následně jsem se objímala s Baylee, která mě okamžitě strčila do náručí vysokého bruneta, který měl na tváři roztomilý úsměv a já přísahám, že nemít Justina, tak jdu do něho. Vážně vypadal skoro jako anděl.

Nejistě mě stisknul na hrudi a já mu to váhávě oplatila - prostě s tím typickým pocitem, když potkáte někoho, kde se stane vaší plantonickou láskou číslo jedna. „Rád tě poznávám jsem Ashton, ale zkráceně Ash a mí kamarádi mi rádi nadávají Ashere... Prostě jsem Ashton,“ řekl mi trochu zmateně.

„Jsem Colette, jen Colette,“ pláše jsem se na něj usmála - vím, mám Justina, ale koukat se není zločin, ne?

Zacukali mu koutky, ostatní se bez ostychu smáli a brunet jen odpověděl: „Já vím.“

A s tím se na to trapné i dost chaotické seznámení celkem zapomnělo a za veselého smíchu jsme vešli všichni společně do malé kavárničky, která byla zařízená domácky, takže jste se v ní cítili vážně útulně. Z retro rádia hrála jemná piání skladba za líbezného pěveckého doprovodu a slečna za dřevěným pultem, na kterém stál v tom typickém starém duchu přístroj na různé nápoje jako je čokoláda, kakao a podobně.

„Asi si dám banánovou čokoládu,“ ozvala se Bay, když jsme se usadili na lavici, která byla podél celého boxu, který byl obložený celý dřevem, a tak se vůně z něho mísila s vůní čokoláda, dortíků a jiných dobrot. „Co vy?“