SHAWTY►JUSTIN BIEBER

ⅩLⅠⅠ. / Justin

Překvapený? Dvě kapitoly z jeho pohledu za sebou :c

baby baby ouuu

„Máš to?" zeptal jsem se bruneta naprotu sobě a zašklebil se nad jeho dotčeným výrazem - bylo to celkem vtipné. „Ty vole tohle je tak posraná situace... Ztratil jsem k vůli ní holku," převzal jsem do něj šedou obálku.

„Ty si stěžuj, já před ostatníma vystupuji jako totální hajzl, co balí tvojí holku a při tom je gay," zachcichtil se brunet a já se musel smát. Měl pravdu - ale vězně to bylo úplně posrané.

Posadili jsme se vedle sebe na lavičku v parku a oba se úplně vyčerpaně opřeli o opěradlo. Už tři dny jsme oba stále na něčem makali a takhle v noci se tu scházeli, abychom našli řešení nebo aspoň něco čím by se to dalo zrušit. Fakt jsem nechtěl mít na krku jeho ségru po celý život a šukat s ní už vůbec ne! Na to jsem chtěl mít svojí malinkou brunetku, která mě teď tak okázale ignorovala, ale nedivil jsem se. Ublížil jsem jí. Ale jen pro její dobro... Stejně bych s ní zatím nemohl být, neskončilo by to pro ní dobře.

„A ten Ash... Ví o tom, co k němu cítíš?" zeptal jsem se ho opatrně, protože mě to vážně zajímalo, ale věděl jsem, jak to spolu mají. Vyspali se spolu na školním plese jednou a Ash si to nepamatoval, i když si brunet vedle mě myslel, že si to i užíval.

Brunet si povzdechl a jen smutně vydechl: „Já nevím... Furt básní o Colette a já se bojím, že se mnou to prostě byla chyba, i když se červená, když ho objemu nebo o něj nechtěně otřu."

„Mrzí mě to kámo, ale věř mi Colette se do něj hned nezamiluje. To jí moc nejde. Mě trvalo dlouho než se mi otevřela a i teď po druhé jí to dělalo docela problém, což je celkem vtipné... Když jsem věděl, že je to ona. Možná ne hned, ale když se mi svěřila tak ano, ale i tak mě to celkem dostalo," řekl jsem vážně a podrbal s Ema bradě. Stále mi nedocházelo proč jsem jí nepoznal nebo neměl podezření hned, já na to radši použil své poskoky, aby mi všechno zjistily a ještě jim za to platil nehorázně velké prachy.

Brunet se vedle mně začal najednou smát, nechápavě jsem ho praštil do ramene, protože jsem pochyboval, že v té tmě uvidí můj pohled. „To je asi to nejdelší, co jsem tě, kdy slyšel, co říct," dostal ze sebe a já se mušle začít smát. Měl pravdu většinou jsem se spíš rozepisoval a to jen do svého deníku, který jsem musel spálit - bylo v něm až moc důkazů, které mě ohrožovali nebo moje shawty a já pro nás potřeboval čistý štít, abychom vyhráli.

„To máš asi pravdu, kámo," šťouchl jsem do něj a pohodliněji se vedle něj natáhl na lavičku. Bylo to už normální. Jo, možná byl gay a občas mi lezl i do osobního prostoru, ale snažil se, aby ho až moc nenarušoval a chápal jsem, že pro něj to bylo normální - mě to občas prošlo prostě divné, ale jinak jsem ho měl celkem i rád, i když byl z rodiny mého největší nepřítele - fajn, to asi ne, protože můj největší nepřítel je pocit toho, že jsem o ní přišel a definitivně. To bych nedal a na všechno bych se asi i vysral.

„Tohle bude zkurveně dlouhá noc," broukl do ticha a já jen souhlasně zamručel. Čekalo nás toho ještě tolik!

~

Nemůžu říct, že bych se probral druhý den ráno, protože byly tři hodiny odpoledne, když jsem vylezl z postele, ale bylo to celkem ještě brzo. Byl jsem vážně už že všeho vyčerpaný a unavený, ale nemohl jsem přestat, na to jsem riskoval až moc. Ke snídani jsem si sedl jen v boxerkách a nasypal si do misky lupínky, které se mi následně rozmočily v mléce.