Kdo mohl předpovídat, co všechno způsobí návrat malé brunetky, kterou všichni znali jako tu holku, co zlomila srdce blonďákovi, který si teď nechává roztahovat nohy na potkání? Ale ani přes tu obrovskou bolest, kterou mu způsobila, tak nebyl schopný...
„Baylee," zavrčela jsem na ní, když už u mně byla přes dvě hodiny a snažila se ze mně dostat, jak to Justin u té fotky myslel. A zrovna na něho jsem byla rozlobená. Už pět dní o sobě nedal vědět a teď po mně chtěla vědět, proč napsal znovu. „Znám se s ním už déle," zamručela jsem. Nechtěla jsem na ní být zlá ani ošklivá, ale zatím jsem nebyla připravená na to, abych se jí přiznal.
Brunetka mi věnovala jeden ze svých vražedných úsměvů a já se snažila tvářit jako neviňátko. „Aha," řekla mi suše a nabrala si popcorn do dlani, který jsme si udělali k filmu.
„Na instagramu," zašeptala jsem tiše, protože mi ta lež nešla vůbec přes pusu. Tak moc jsem se neměla ráda za to, že jsem jí lhala. „Promiň, zlato, ale nechci o tom moc mluvit... Není to doba, na kterou bych teď chtěla vzpomínat," vysvětlila jsem jí a přítulila se k ní.
Ona mě objala kolem ramen a jen mě smířlivě pohladila po vlasech. „Závidím ti ty vlasy," zasmála se a já se ušklíbla. Nebyla první ani poslední. Každá by chtěla mít tak moc dlouhé husté vlasy jako jsem měla já aneb genetika dělá hodně, protože za tohle vděčím jen a jen rodičům. „Blake se po tobě sháněl."
„Já vím, stavoval se tady a já ho viděla s tím, že nechci, aby mě takhle viděl. Musím mu napsat," odpověděla jsem jí. „Nechtěla jsem, aby mě viděl takhle," rozchodila jsem rukama a málem ji praštila do nosu. „Promiň," vyhrkla jsem hned jak jsem se vzpamatovala.
„V pohodě," promnula si nos a pokračovala: „Jsem zvyklá od Blaka. Vážně mu napiš, jinak mě zabije, že si mě sem pustila a jeho ne," řekla škodolobě a já se tomu musel usmívat. Byli spolu tak roztomilí a to jsem je spolu ještě ani neviděla. Což mi připomíná, že bych se měla do pátka nějak vzpamatovat, protože si budu muset dojít do školy pro vysvědění, na kterém snad budou nejhůř dvojky.
Přitáhla jsem si k sobě deku a pohodlně se opřela o svojí kamarádku, která ze sebe vydala jen nesouhlasné zamručení a já protočila oči. „Chtěla bych vás dva konečně vidět spolu jako pár, zatím jsem měla tu čest jen s fotkami, ale to není jako B&B v akci," šklebila jsem se a pokračovala: „Jste spolu vážně tak moc ošklivý nebo to je ještě horší?"
„Colette!" Šťouchla mě varovně do ramena, ale já se jen zasmála. Dobře můj smích nezněl poslední dobou moc hezky, ale snažila jsem se. „Náhodou jsme spolu víc roztomilý jak ty a pan Dokonalý," prohlásila vítězně a já se k vůli ní otočila, abych jí věnovala pohled, který kdyby mohl tak jí pošle rovnou do říše mrtvých.
„Tak aby si věděla já a pan Dokonalý jsme nejvíc dokonalý pár vůbec, protože ani nevím jestli jsme pár," zamumlala jsem a rukou si podepřela bradu.
Baylee se na mě nevěřícně podívala a já jen přikývla, abych jí ve svých slovech utvrdila. Vážně jsem nevěděla jak to mezi námi je. Nějak jsme se nikdy nedostali k tomu jestli spolu vážně jsme. „Jak to?"
„Nikdy mi neřekl jak to je a já se neptala."
~
Už jsem to v posteli vážně nedávala a i přes taťkův zákaz vylézání jsem se rozhodla skočit si aspoň pro čokoládu, i když mi tatínek udělal zásobu a od toho dne byl takový zamýšlený, ale nerýpala jsem se v tom. Měl právo být občas mimo. Ze skříně jsem si vytáhla šedé legíny, obyčejnou mikinu a našla nějaké ponožky, které určitě nepatřili k sobě, ale to mi v tu chvíli bylo jedno. Seběhla jsem schody dolů a obula si svoje černé vansky, nasoukala se do bundy a vyrazila z domu, i když jsem tušila, že za to nebudu pochválená, ale to mi vůbec v tuhle chvíli nevadilo.
Ulice jsem procházela rychle, vyhýbala se všem lidem v mém věku, protože přeci jen tohle město bylo docela malé a to, že by mě neznali je vysoce nepravděpodobné už jen k vůli blonďákovi nebo instagramu, tam mě sledovalo celkem dost lidí.
S úsměvem jsem si to kráčela k obchůdku a skoro na každém metru si vytahavola kapesníky, abych si ještě víc odrbala nos. Lidi na mě koukali celkem divně, protože bylo přes třicet stupňů ve stínu a já si to tu vykračovalo v bundě. Na mojí obranu byla mi zima i v té bundě, která byla na podzim. Konečně jsem došla k mému vytouženému cílu a šťastně se usmála, byla jsem unavená. Ono se to nezdálo, ale měla jsem to od domu celkem daleko.
„Dobrý den," pozdravil jsem okamžitě, i když lepší slovo bylo zachraptěla a pohledem vyhledala po starší ženu, která stála se svým úsměvem, který snad nikdy nemizel, za pultem. „Tady to tak moc krásně voní," vydechla jsem skoro tak slastně, jako když mě líbal Justin.
„Jé ahoj, zlatíčko," věnovala mi svůj milý úsměv a okamžitě začala ze skříňky vytahovat moje oblíbené čokolády. Obdivovala jsem jí za to, že si to pamatovala. „Teda, kdyby tě tu viděl tatínek, tak není moc nadšený," zasmála se a pokračovalo: „Měla by si radši ještě ležet, protože nevypadáš ještě moc dobře a tvůj hlas o tom radši nemluvit."
„Já vím, když mě už to v posteli nebaví," zamumlala jsem, když se otevřely dveře a zazvonil zvoneček nad nimi. „Nejraději bych si někde už užívala sluníčko, jezdila s taťkou do hor a s kamarády si užívala poslední prázdniny na střední šk-"
„Colette?" přerušil mě jemný hlásek a já se s nadšením otočila. Stál tam Connor, můj malý roztomilý kamarád. „Tebe bych tady nečekal," usmál se a vtáhl mě do objetí.
„Vy jste spolu tak roztomilí, takový sluníčka," řekla Rosie a my se s ní zvonivě zasmáli. „Tak pojďte já vám zabalím vaše milované sladkosti a můžete spolu někam vyrazit. A Colette, ty se hlavně už uzdrav."
„Jasný, madam," zasalutovali jsme jí a čekali na naše zásoby čokolády.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
connorisbest, honey.xx, bayleemoor a dalším 895 lidem se to líbí.
coletteamory omg, den s tímhle zlatíčkem je vždy nádherný. 🖤
cnnorisbest To s tebou taky 💗 ↳honey.xx moje zlatíčko, musíš mi ji už ukázat. 😍😍 ↳coletteamory Miluji. bayleemoor 💜💜 ↳blake69 Taky tě miluji 😂 ↳bayleemoor Já tebe, ne😘 ↳coleteamory lol. kyle.gregory Tak krásná 👀💦
