War or Love?

It is not your fault

Tak to není Camerone chtěla jsem ty prášky už předtím a pokud to myslíš vážně tak ano zkusíme to" řekla jsem mu. „Fakt?" zeptal se mě. „Fakt" odpověděla jsem mu a on mě obejmul a políbil „no tak když si moje tak to jedu s tebou doktorovi" usmál se a nastoupili jsme do auta.   

Odešli jsme od doktorky a šli jsme k autu mlčky chtěla jsem odemknout, ale Cameron mě k autu přimáčkl a políbil „za co to bylo?" usmála jsem se „za to že jsi mi dala šanci a věříš mi celou dobu jsem na to myslel" řekl mi. „Ty si jelito" pohladila jsem ho „tak jelito jo?" řekl a vyhoupl si mě na kapotu. „Camerone lidi na nás koukají" upozornila jsem ho „no a? neboj neojedu tě i když by to nebylo špatné" mrkl a políbil mě krk. „No tak to máš smůlu" šťouchla jsem do něho a tím sem mohla seskočit z auta. „Proč? Můžeme otestovat prášky ne?" usmál se šibalsky. „Ne na parkovišti, a ještě jsem si nevzala prášek, takže máš co? Smůlu" vyplázla jsem jazyk a nastoupila jsem do auta.

Zaťukal mi na okýnko dala jsem ho dolů a podívala se na něho „co potřebujete pane ztratil jste se?" utahovala jsem si z něho. „Kam jedeme nebo co budeme dělat?" opřel se o okýnko „no Nataly mi říkala že jdou do kina tak se přidáme ne?" řekla jsem a on kývl nakláněl se a myslela jsem, že mi dá na čelo, jak to dělával, ale on mě po něm plácl zasmál se a šel do auta. Hajzl jeden však počkej Dallasi.

Zajeli jsme ke kinu kde už všichni byli „kde jste jako za chvíli to začíná" vyšilovala Emma „ježíš klid ještě jsme museli zavést moje auto a nakoupit má k nám zase přijít Nicolas" protočila jsem oči „proto spíš u mě" řekl Cameron a dal mi ruku kolem ramen. „No to nespím" řekla jsem a zaculila se na něho a on se zamračil „uniklo nám něco?" zeptala se Nataly „nejen teď tvoříme prý pár" řekla jsem Nataly a podívala se na Cama který byl očividně bručoun. „No nekecej moc vám to přejeme" řekla Emma a objala mě. „Díky díky ale teď jdeme ne?" řekla jsme vyšli jsme do sálu a já chytla Camerona za ruku „nebruč" cvrnkla jsem ho do nosu. Sedli jsme si na své místo a připravili se na film.

„Páni to bylo dobré" řekla Nataly „jo špatné to nebylo" řekla jsem. „Hej málem bych zapomněla, jak jste šli pryč učitelka nám říkala že z každé třídy 10 lidí může jet na 5denní výlet do New Yorku no a já nás utíkala honem zapsat, pokud nechcete tak to můžete zrušit zítra a pokud chcete do zítřka zaplatit půlku platí škola zbytek to je 5 tisíc platíme my + nějaké pro svoje potřeby v pondělí se odlítá vše vám řekne zítra pokud to zaplatíte" řekla Emma. „Ty jo to je super asi jo ráda bych jela" řekla jsem „super" řekla Emma. „No a další zpráva prý chtějí dát Jakea na odvykačku alkoholu údajně je na tom i psychicky špatně a zase to řeší alkoholem" řekla Nataly „cože jak zas?" zeptala jsem se v šoku. „No už to tady bylo a rodičem neví co sním tak nastupuje" řekla mi „bože" řekla jsem. „Není to tvoje vina, pokud si to myslíš" řekl Cam. „Jo já vím hodíš mě domů?" zeptala jsem se ho „jasně" pohladil mě. „Lidi jedeme tak zítra a na ten výlet s námi počítejte" řekl Cameron a šli jsme k autu.

„Netrap se tím" řekl Cameron a celou cestu mě držel „ne jenom přemýšlím, jestli to opravdu není moje vina" řekla jsem mu „ne to není poslouchej Pheobe pamatuješ, jak sem ti říkal, že není takový, jaký si myslíš? Narážel jsem na tohle už kdysi se mu to stalo musel do toho spadnout předtím a dlouho se s tím pral láska je mocná, ale chlast je kurva čaroděj" řekl mi a já se musela začít smát. „Nechci ať se kvůli tomu trápíš pochopím, že máš ještě k němu nějaký cit a můžeš za ním zajít, ale neříkej, že je to tvoje vina ano?" pohladil mě a já kývla „dobře děkuji ti uvidíme se zítra" dala jsem mu pusu a vyšla jsem domů.

„Mami?" zavolala jsem, jak jsem za sebou zavřela dveře „v kuchyni zlato" zavolala na mě vyzula jsem si boty a šla za ní „víš chtěla jsem se zeptat- „začala jsem „zlato ne dneska už spi doma" řekla a já na ní koukala. „Co? Ne neboj spím jenom budeme mít výlet do New Yorku a půlka platí škola a dalších 5 tisíc si musíme zaplatit sami šlo by to?" koukla jsem se na ní „ale jistě na kdy to potřebuješ?" zeptala se no „na zítra v pondělí odlítáme" řekla jsem ji „aha no tak počkej" řekla a šla do ložnice pro peněženku vzala 5 tisíc a podala mi to. „Děkuji moc" objala jsem jí. „Ehm zlato chci se zeptat co máš s Cameronem?" usmála se na mě „víš mami my spolu to no... chodíme" řekla jsem ji. „Takže to nebude takový blb co?" zasmála se a já musela taky. „Ahoj" slyšela jsem u svého pokoje „oh ahoj" řekla jsem Nicolasovi „jak se máš?" zeptal se mě „jo dobře dnes tu spíte?" zeptala jsem se ho a on kývl. „Slyšel jsem, že jedete taky do New Yorku" řekl mi „vy též?" zeptala jsem se v šoku. „Jo pro mě dobré aspoň si najdu přátelé, než nastoupím na vaši školu" usmál se. „Jo to máš pravdu no nic dobrou noc" řekla jsem mu a zabouchla dveře.