War or Love?

Something new or something good?

„Neříkej mi Phe pro tebe nejsem zemřelo to pro tebe, jakmile si mě odstrhnul jsem ráda, že plánujete také věci snad vám to vyjde měj se Camerone" řekla jsem mu a vyběhla zpět za ostatními. Cameron vzal Emily zaplatil a odešel. Holky se podívaly na mě a já se snažila zakrýt svoji bolest... opět.  

Můj pobyt v L.A. je u konce bylo fajn být doma a všechny zase vidět. Vidět to že Nataly s Chrisem prostě patří k sobě, že Emma je pořád šťastná s Thomasem a klape jim to prozradili mi, že by si chtěli najít vlastní bydlení než být na koleji. Wille s Nicolasem pořád jsou pro mě lidi co k srdci patří a Cameron? Myslím, že to pochopil s Emily pořád je, ale opět se neznáme mrzí mě to, ale co na to jsme jinde a když tu vlastně nežiju nebude mě to snad už tak moc trápit.

„Doma je doma" řekla jsem, jakmile jsem otevřela dveře „no dá se říct že ano" řekla Nataly podívala jsem se na ní. „Hele holka dostala si, co jsi chtěla Chris je tvůj budete tu bydlet tak v čem je problém říkala jsem ti, že tě nenutím tu bydlet, jestli se chceš vrátit domů dobře ale já se tu cítím jako doma. Byla jsem ráda v L.A. miluju to tam ti lidi jsem ráda viděla, ale mám tu práci, kterou taky miluji učím se tu žít a mít to tu ráda a tím že jsi tu ty zatím tak mi to nejde na hlavu a cítím se tu u nás jako doma „vysvětlila jsem ji asi jsem to ze sebe potřebovala dostat.

Vzala mě za ruku a posadila na gauč „hele kočko není problém někde jinde? Chris jen tak nedojede bude to trvat rok, než něco najde, než se naučíme být zase spolu neodejdu jen tak od tebe chci tu být s tebou, proto si to asi vybral a jde tu protože ví, že neodejdu, když jsem se rozhodla žít mimo svůj dosavadní domov" řekla mi a já kývla. „Nevím, jakmile jsem vzlétly vše se mi stáhlo přemýšlela jsem, jestli za svůj pobyt chvilkový jsem neměla něco udělat jinak nejde o to, že se odstěhuješ nemůžeme bydlet spolu do smrti" zasmála jsem se a ona semnou. „Někoho bychom si stejně našly ale jsem zmatená už potřebuji do práce" řekla jsem a Nataly kývla.

„No Cameron je blbec ale třeba ho Emily zkrotí je to kráva blbá, ale třeba právě ona se k němu hodí i když ty a on... no to je jedno zažili jste si dost nemyslíš? Pořád se ale na tebe tak díval s tolika lásky a chtíče ten kluk se musí taky topit ve sračkách" řekla a odešla si balit věci. Já šla vybalovat taky hlavně jídlo co nám zabalily mamky, ale někdo zrovna zazvonil „jdeš otevřít jsem v koupelně?" zavolala na mě Nataly. Ani jsem jí neodpovídala a šla jsem. „Ahoj" řekl Bred „páni ahoj co tu děláš?" řekla jsem. „No viděl jsem vás, jak vycházíte z taxíku byl jsem tu kousek a řekl jsem si, že tě pozdravím a zkusím vyzvat na kávu?" zeptal se. „A víš že i ráda? Jen na sebe něco hodím" řekla jsem mu šla jsem si obléct kabátek s řekla Nataly, že jdu s Bredem ven neobešlo se to bez mrkání a její poznámky blbé.

„Tak jak bylo doma" zeptal se mě po cestě. „Dobře bylo fajn vidět ty lidi a rodinu, a to místo miluju to tam ale doma jsem už tady" řekla jsem mu s úsměvem. „To jsem moc rád, protože v nemocnici si všem chyběla nějak si na tebe zvykli dokonce i primář se ptal" řekl a já byla v šoku. „Primář? No páni těším se tam chtěla jsem odjet dřív jenže jsem nechtěla zklamat mámu a Nataly nevím kdy se tam zase zastavím Nat asi za chvíli, protože se dali dohromady s Chrisem dokonce  přestupuje na školu a bude se sem stěhovat, takže jejich happyend dopadl tak jak měl" řekla jsem mu s úsměvem. Jen se na mě podíval. „Dobrý prosím dvakrát latté mocha s čokoládou oříšky a trocha skořice" řekl Bred pánovi u stánku a já se na něho musela usmát. Zaplatil kávu a podal mi jí. „Děkuji" usmála jsem se na něho. „Není zač na nervy a je výborná to je další bod pro ni" řekl a napil se a já udělal to samé. „Mm je výborná" řekla jsem a Bred se zasmál. „Počkej máš tu pěnu" řekl mi a zastavil mě jedním prstem se dotkl nad rtem a jemně mi otřel pěnu a potom si to strčil do pusy. „Lepší" řekl a pohladil mě po tváři. „Děkuji Brede to jsem potřebovala" řekla jsem mu. „Kdykoliv chyběla jsi tu což je divné jsi tu chvíli, ale už tě mám v hlavě jako kdybych tě znal dlouho a patřila jsi sem" vysvětlil mi. „Třeba ano NY mě přitahoval už po první návštěvě myslela jsem, že tu budu s Cameronem, a ne s Nataly ale věci se mění a třeba k lepšímu mrkla jsem na něho. „To rád slyším i když tvůj happyend není s ním, ale vidím tě rád šťastnou popravdě bál jsem se s čím přijdeš, jak dojedeš byl to takový můj účel ptal jsem se ségry kdy asi dojedete" řekl a já se zasmála. „Takže jsi stalker" upřesnila jsem. „No nee pšt radši" řekl a já se zasmála. „Máš krásný smích" řekl mi a já se musela znovu usmát. „Děkuji patří ti je mi fakt skvěle říkám já mám happyend nejspíš tady" řekla jsem. „Třeba a spolu" troufl jsi, ale mě to nevadilo třeba má pravdu proč se neotočím a nepřestanu se ohlížet na druhé nebo co bylo. „Třeba" dala jsem mu naději a on jí chopil. Dostala jsem od něho první polibek.