War or Love?

We are going home

„Ne sladká Pheobe ty vypadni jsi jen kurva, která umí roztáhnout nohy a víš co když můžeš dát každému tak můžeš dát i mě ne?" zasmál se a chytl mě a táhl ke gauči vysmekla jsem se mu a kopla ho mezi nohy a dala pěstí rychle jsem utíkala z baráku ven jen sem slyšela „já tě zabiju i to děcko ty kurvo". Rychle jsem si chytla taxík a jela do hotelu kde je Nataly.

Taxík mi tam za chvíli zastavil utíkala jsem dovnitř a zmáčkla ve výtahu 20 patro. Za chvíli jsem s brekem klepala u dveří. „Zlato otevři bude to to jídlo" slyšela jsem jak volá Nataly na Chrise který otevřel dveře a byl v šoku. „Panebože Pheobe co se ti stalo" zeptal se Chris 

„Ahoj Chrisi můžu jí dál prosím" snažila jsem se ho zeptat pevným hlasem jenže se mi zlomil. „Ježiš jasně pojď dál Nataly?" zavolal na ní a ta hned přiběhla. „Panebože Pheobe co ti udělal? On to ví? Ublížil ti? Na zabal se do deky udělám ti heřmánkový čaj" řekla a utíkala mi ho objednat zmohla jsem se jenom na kývnutí. Obalila sem se pevněji do deky a snažil se uklidnit. „Čaj tu bude za chvíli tak co se stalo" sedla si vedle mě. „On jaksi se to dozvěděl nebo spíše po tom pátral začal být hnusný po tom co si odešla řekl, že toto není náhoda, že tu jste vy dva myslel si, že je tu i Cameron a tím to začalo nadával mi do děvky kvůli tomu dítěti věděl vše i co se děje v L.A. myslím Emily myslím, že v těch testech má prsty on. Potom mě uhodil snažil se mě chytnout a vyspat se semnou že když dávám všem můžu u mu přeci jsme spolu nespali 8 měsíců jenže jsem mu utekla nevěděla jsem kam jít vše mám v bytě jenom telefon jsem měla u sebe napadla si mě ty já omlouvám se, že vás ruším jen nevím, co dělat" rozbrečela jsem se.

„Počkej počkej on tě uhodil?" zeptal se Chris jen jsem kývla. „Ten zmrd říkal jsem to, že je to zmrd a Cameron ne že vypadá sympaticky že budeš šťastná, ale já to poznám" řekl nasraně. „Chrisi... nech to být" řekla jsem mu. „To nejde nechat být Pheobe a co dítě o tom se dozvěděl jak? Ten doktor?" zeptala se mě. „Ne to si nemyslím spíš mi vlezl do karty jako do telefonu" řekla jsem a ona zakývala hlavou. „Počkej ty čekáš dítě?" zeptal se v šoku a já byla taky myslela jsem, že to ví. „Ehm jo ty- „řekla jsem Nataly ale ona „chtěla jsem to nechat v tajnosti, jak sis přála, když si nevěděla, jestli si to necháš" vysvětlovala mi a já jí chápala dělala to pro mě. „Ty vole to jsou novinky no to nevím, jestli tě před ním uchráníme, když čekáš jeho dítě" řekl Chris a přemýšlel. „Chrisi." Řekla Nataly a zakývala hlavou, aby to neřešil. „Nataly nechceš po mě abychom to nechali jen tak a poslali jí zpět do toho bytu za psychopatem ano to dítě je jeho, ale je to- „. „Je to Camerona" skočila jsem mu do řeči a on ztuhl.

„Spali jsme spolu na tom vašem večírku i druhý den nějak v tu dobu jsem nějak otěhotněla. Sním jsem nespala 8 měsíců, jak to tady už bylo řečeno, kdyby ano, tak to bych už rodila" snažila jsem se o úsměv. „No ty mi dáváš Pheobe" řekl a sedl si. Jen sem kývla. „Jen mu to neříkej prosím předtím byla priorita to dítě rozhodování, jestli to chci nebo ne a teď nevím co budu dělat na tož řešit, jestli si to nechám nebo ne důležité je že sním nechci nic mít musím se odstěhovat, takže teď nějaký hotel a pomalu si hledat bydlení" řekla jsem. „Ty to nechceš?" zeptal se Chris. „Já nevím nevím co bude natož sama s dítětem sice mám hezký plat, ale nevím já prostě nevím co bude Chrisi" řekla jsem mu.

„Ale já vím zítra půjdeme do nemocnice dáš výpověď sbalíme ti a jedeš domů" řekl jednoduše. „To nejde nedají mi výpověď na hodinu" řekla jsem. „Dají jsi těhotná a když nepřijdeš ráno do práce tak co jim zbývá" řekl a já kývla. „Dobře musíme brzo dokud tam ředitel je a potom pro věci" řekla jsem. „Juchů jedeme domů" zatleskala Nataly. „Chrisi nic mu prosím tě neříkej" řekla jsem a on kývl.

*********

„Dobře chápu vás slečno Hall nemůžu vás tu držet, když máte takové problémy a vy dva jste tu dobří, a hlavně jste těhotná, takže byste stejně odešla. Dobře tedy podepište mi to tady zbytek vám pošlu poštou s těžkým srdcem se svámí loučím opatrujte se a třeba se někdy potkáme přeji hodně sil a úspěchů a ať je malé zdravé" řekl ředitel. „Moc vám děkuji, a ještě jednou se omlouvám za nepříjemné komplikace které jsem způsobila" řekla jsem mu a on jen mávl rukou. Rychle jsem sbalila věci ze skříňky a odešla z nemocnice. Bohužel jsme Breda potkali ale taky jsme se rychle schovali. Jeli jsme do bytu kde už byl Chris. Pomohli mi se sbalit vzala jsem si jen moje věci zbytek jsem mu tady nechala začnu od znova.

Myslela jsem, že to půjde lehce jenže když jsme odcházeli potkali jsme Breda. „Takže ty fakt jedeš jo? Slyšel jsem, že jsi dala výpověď pak jsem si tě všiml noví bodyguardi? Stejně se ke mně vrátíš to děcko ti nepřinese nic dobrého a už vůbec ne s Cameronem co on ti může dát? Myslíš, že všeho nechá a bude tátá?" zasmál se. „Dej ji pokoj! Nic o nich nevíš" zakřičela na něho Nataly. „Ale vím tohle je malá kurvička místo aby spala se svým přítelem skoro snoubencem chrápe někde s bývalým v L.A. to je slušná pověs" zasmál se jenže Chris po něm vystatoval. „Ne dost Chrisi nech ho nestojí ti za to jdeme za chvílí nám to letí nechci tu být ani minutu" řekla jsem a otočila jsem se k Bredovi jen tam stál a už se nezmohl na nic jen sledoval, jak odcházím.

„Moc vám děkuji lidi za pomoc" řekla jsem jim, když jsme vzlétli. „Kdykoliv řekl Chris, ale neodpustím ti, že jsem toho zmrda nemohl praštit" zasmál se a já musela taky. „Ne to by nemělo cenu kdoví co by se mu zrodilo v hlavě, a ještě by tě potáhl po soudech, a to já nedopustím stejně si myslím, že to tak nenechá, a to mě štve nejvíce" řekla jsem jim. „Třeba tě nechá být co ty víš jen nechápu, že za ním stojí celá rodina asi jsme se spletli, ale nebudeme to řešit jedeme domů" usmála se Nataly. „Jo domů" řekla jsem kdoví co tam mě čeká.