It will not be repeated

2.5K 59 16
                                    

„Bude to lepší uvidíš jen tomu dej čas a po matuře se už nemusíte vidět" řekla Nataly a já se rozbrečela obě ke mně došly a pořádně mě objaly. „Pšt to bude dobré holka neplač nebo plač bude ti lépe" utěšovala mě Nataly. „Já vím ale já nevím, co mám dělat to je to" řekla jsem jim a brečela dál. 

Nevím, co mě to napadlo, ale rozhodla jsem se potom co holky odešli navštívit Camerona a jednou pro vždy to ukončit. Oblékla jsem a z oznámení že jdu ven jsem šla do auta a rozjela se ke Cameronovi domů. Nevěděla jsem, jestli dělám dobře nebo ne ale dokud to nezkusím nezjistím. Třikrát jsem se zhluboka nadechla a vystoupila z auta jeho auto tu bylo taky takže musí být doma. Asi po 2 minutách stání u jeho dveřích jsem se rozhodla zazvonit jo takový srab já jsem. Zazvonila jsem jednou a nic ticho podruhé taky nic zkusila jsem to ještě jednou s tím, že je vlastně dobře že nikdo neotvírá aspoň můžu jít domů a víckrát tohle neopakovat se otevřely dveře a v nich stal polonahý Cameron měl jenom okolo sebe ručník kapičky z vlasů mu stékaly po jeho vypracované hrudi. Dříve by dal svůj typický škleb, že tak dlouho na něho koukám, ale tentokrát byl v šoku asi jako já.

„Pheobe c-co ty tady?" řekl zaskočeně „no víš já... chtěla jsem si s tebou popovídat, a tak jsem přijela ale pokud se ti to nehodí tak na to zapomeň jako kdybych tu nebyla" usmála jsem se. „Ne dobrý jen jsem překvapený že tě tu vidím pojď dál" řekl mi a ustoupil mi od dveří, takže jsem mohla v klidu vejít dovnitř. „Dáš si něco na pití?" zeptal se mě cestou do kuchyně s tím, že jsem měla úplně vyschlo v puse bych něco ocenila, takže jsem kývla. Záhy mi podává sklenku s džusem s poděkováním jsem se napila a posadila na gauč.

„Tak o čem si chtěla mluvit?" zeptal se mě a já byla v šoku to jako si budeme povídat takhle? Bude mi před očima chodit tady polonahý, zatímco já mu budu říkat že už se to nesmí opakovat? „Ehm jo ale napřed jen... mohl by ses prosím tě obléknout? Je to trošku blbé" řekla jsem mu a znovu jsem se radši napila. Protočil očima a šel nahoru do pokoje za chvíli přišel oblečený ještě po cestě se oblíkal tričko. „Spokojená?" řekl a já protočila očima „jo velmi" řekla jsem mu a poposedla. „Víš Camerone chtěla jsem mluvit o n-nnás" zakoktala jsem se u toho slova nejspíš to čekal, protože kývl. „Nejde to tak sakra pokaždé když se posunu ty se objevíš něco uděláš a já v tom plavu nechci tebe nebo Willa či nevím koho zraňovat a dělat ze sebe děvku já taková nejsem, a proto ti chci říct, že se to už nesmí opakovat stejně za chvíli máme maturovat a já vlastně nevím ani kam jdeš dál jestli jdeš co budeš dělat nebo co by bylo s námi Will mi to už řekl tak vím co by bylo ale u tebe? Nemyslím to zle vlastně ti dělám laskavost" řekla jsem mu. Podíval se na mě „laskavost? Tu bych viděl třeba v něčem jiném jako třeba sexem nebo že bys mi ho vykouřila celou dobu myslím jenom na tebe jen pomyslím na tvé oči, úsměv a už mi stojí nebo tím že bys mě chtěla ale laskavost, že nevíš, co by bylo, proto se budeme od sebe držet dál když to vlastně ani ty sama nedokážeš to nevidím jako laskavost ale spíše zbabělost Pheobe" pohrál si s mým jménem v ústech, než ho vyplivnul.

„Jo? A jak bys to viděl hm? Odmaturujeme spolu a co? Zůstaneme tady nebo se odstěhujeme přemýšlel jsi o dětech? Protože já bych chtěla vzdal by ses něčeho kvůli mně? Kvůli nám?" dávala jsem u otázky on se jenom zašklebil vstal a přišel ke mně. Polkla jsem a koukala na něho. „Ano vzdal bych se všeho jen abych byl s tebou chtěla bys tu být? Ok budeme tady chceš jít jinak ok půjdeme cokoliv bys chtěla bych kvůli tobě udělal vzal bych si tě udělal ti klidně děti naše děti, ale když se na tebe podívám ty jsi ta, co neví, co chce ne já tak to nesváděl na mě" řekl mi a pohladil mě po tváři. „A co když jeden z nás by neodmaturoval a ten druhý by měl už někde práci?" Zeptala jsem se ho. „Panebože Pheobe proč mě zkoušíš? To už nevíš, jak by ses mě zbavila, tak mi dáváš tohle? Stačí říct a já se tě už nikdy nedotknu nikdy na tebe nepromluvím budu dělat, že neexistuješ, ale stačí říct ne mě tady zkoušet tak bych neodmaturoval no nebo ty poradili bychom postaral bych se o nás, ale nevzdal bych to" řekl mi a tím mě zaskočil přibližoval se čím dál tím nebezpečně blíž a mě tlouklo srdce jako kdyby mělo každou chvíli vyskočit.

„Řekni to Pheobe řekni, že mě nechceš, že nechceš ať se tě dotýkám třeba tady" dal svoji ruku na stehno přejížděl po něm a potom jemně zmáčkl „řekni že ti to není příjemné a chceš ať to dám pryč stačí říct ne a už mě klidně nemusíš nikdy vidět jen to- „umlčela jsem ho. „Nemůžu nejde to nechci ať jsi daleko ale taky nemůžu ať se to opakuje já přišla jsem to ukončit už definitivně, a přitom jsem zase na začátku a dotýkáš se mě asi bude opravdu lepší když vypadnu odtud daleko protože se to bude opakovat, a to já nemůžu dovolit" vydechla jsem přebytečný vzduch. „Dobře budu to respektovat ale jen mě naposledy polib jen pusa nic víc" řekl mi a sklonil hlavu vjela jsem mu oběma rukama do vlasů měl je ještě vlhké a potom jsem se sklonila pro polibek chvíli to bylo něžné otírání rtu toho druhého, ale potom kdy jsem ho škrabala zuby po rtu a on mi do nich vplul jazykem se stalo to vášnivé líbání vysadil si mě na svůj klín a hladil mě po celém těle až když došel k zadečku který mi zmáčkl a tak si mě přimáčkl na jeho bouli která se mu každou chvíli zvětšovala. Vzdychla jsem mu do úst a šmátrala rukama po jeho hrudi a jemně škrabala. Najednou mě chytl za boky a postavil na nohy. „Sbohem Pheobe ať se ti daři" řekl mi a já nechápala. Jasně chtěl jenom polibek rozsekl to za mě. Vzala jsem si batoh a šla do auta. Byla jsem nasraná ale zároveň šťastná už vím co musím udělat. 

Bude to teď taková hra spíše 😊
Jinak lidi moc vám děkuji za komentáře a přízeň a nevím co vše jsem moc ráda že vás to baví. Ale ja rozhodnu jak to bude jestli bude s Camem nebo s Willem či s někým úplně jiným. Nezlobte se ale co vám řeknu tak že tato knížka skončí happyendem ale jak to se dozvíte.
Nebudete zklamáni to ani nechci ale prosím nechte to na osudu jako kdybyste si tuto knížku koupili někde v obchodě a četli do úplného konce. 💚💚

War or Love?Kde žijí příběhy. Začni objevovat