War or Love?

I WILL NOT GIVE UP

„Nat kde je musíš mi to říct myslel jsem, že je tady" řekl jsem už v celku v prdeli. „Není tady a kde je?" zeptala se mě „tak kdybych to věděl tak tady nejsem ne?!" zakřičel jsem. Neřvi po mě laskavě já ti nic neudělala posral sis to sám uvědom si, jak ses k ní choval. Jak si jí naznačoval s tím dítětem jako kdyby to udělala naschvál už jednou jí selhaly prášky na stres" křičela na mě. „Ale já jí to nevyčítám sakra stalo se a já jsem rád jen mám strach chápeš to? Takže nevíš, kde můžou být?" zeptal jsem se v klidu. „Ne zkus její mamku" řekla mi a já kývl a měl se na odchodu. „A Came? Pokud ji znovu dostaneš už to neposer nejste děti je těhotná s tebou! Snaž se kurva" řekla mi a já přikývl. „Jo to ti slibuji" řekl jsem a nastoupil do auta a jel směr k její rodině.

Byl jsem tam za 3 h bouchl jsem dveřmi a utíkal hned zaklepat a otevřel Will a v celku nasraný. „Ehm čau je tu Phe?" zeptal jsem se. „To ti může být jedno jestli tu je co si jako vlastně myslíš? Myslel jsem, že jsi dostal už rozum a místo toho zjistím, že jsi stejný kokot" vyčetl mi. Takže Pheobe s ním mluvila a je asi dost zklamaná nebo spíše nasraná. „Wille nebudu probírat co jsem nebo nejsem jen potřebuji vědět, kde je moje rodina kruci a pokud není tady, tak už nevím, kde je, ale je těhotná a mám o ní obavu, protože to jsou taky moje děti tak mi teď kurva řekni, jestli tady je nebo za sebe neručím" řekl jsem mu. „Vyhrožuješ mi?" uchechtl se. „Tak dost pánové Wille ty se uklidni vím, že jí bráníš je to hezké, ale Cameron je její manžel nech to na Pheobe nám časem odpustí, ale ti dva si potřebují promluvit. Came ty... zachoval ses jak ses zachoval máš určitě svůj důvod je na zahradě- „. Nic mě nezajjímalo hned jsem tam vtrhl, ale Will mě zadržel chtěl jsem mu říct co má kurva zas za problém, ale jak vidím, tak tady řeč ještě neskončila. „Na zahradě, ale pokud tě pošle do háje tak odejdi prosím" dořekla a já přikývl. „Pokusím se a díky" řekl jsem a obešel jsem všechny nezajímal jsem se o ně jen sem spatřil svoji rodinu, jak si hrají.

„Ne Jullie musíš to trošku namokřit, aby ti šla udělat bábovička" vysvětlovala jí Phe. „A pak jí můžu spapat?" zeptala se Jullie musel jsem se usmát. „Ne kdepak to se nejí je to fuj nechutnalo by ti to udělám ti pak doma s čokoládou, co ty na to?" zeptala se jí. „Jo a necháme tatínkovi má jí taky lrád" snažila se říct r, ale já se musel usmát na to co řekla. „Víš tatínek tu teď není a- „nedokázal jsem to poslouchat. „Tatínek tu je" řekl jsem a Phe poskočila a Jullie vyskočila radosti a hned se mi vrhla do náruče. „Ahoj princezno" obejmul jsem jí kouknu se na Phe, která vypadala, že se každou chvíli zhroutí. „Beruško běž za babičkou a strejdou já tady něco s maminkou něco proberu pak pojedeme domů" řekl jsem jí. „Jo, ale buď hodný na maminku ona má mimiško v bšíšku" zachichotala se a já jí pohladil po vláskách. „Neboj" řekl jsem a poslal jí ke dveřím do domu.

„Co tu děláš, jak si mě našel" zeptala se mě. „Hledám svoji rodinu byl jsem u Nat pak mě napadlo jedině toto nevěděl jsem, kde jsi měl jsem strach to musíš pochopit, protože ať tady jde nebo nejde o nás máš naše dítě a ty budou vždy na prvním místě" řekl jsem jí. „Jasně dával si mi to dost najevo no..." uchechtla se. „Já to kurva vím Phe a nejsem na to hrdý, ale chci ti to vysvětlit" řekl jsem jí, ale ona zalapala po dechu a pak jsem viděl, jak se držela židle. Okamžitě jsem k ní vyběhl a přidržel jí. „Jsi v pořádku?" zeptal sem se jí. „Jo,jen nevolnost zatočila se mi hlava jsem ok" řekla mi posadil jsem jí na židli a odběhl jsem jí nalít vodu, kterou ochotně přijala. Sedl jsem si k ní a chytl jí za ruku nedržela mě byla jen tak.

„Není to tak, že jsem nechtěl dítě, ale měl jsem strach vím, jak málo času mám na Jullie na tebe chtěl jsem vám dát celý svět podívat se nějak bylo toho hodně po tom co si odešla a já tě chtěl jako správný sobec u sebe ne někde v nemocnici, ale pochopil jsem, že to miluješ a já miluji tebe, ale taky jsem věděl, že ten čas už pak fakt nebude. Myslel jsem to vše dobře opravdu. Ale... já a vysvětlování řekl jsem to vše špatně. Miluji tě miluji tě z celého srdce miloval jsem tě jako puberťák miloval jsem tě, jak si mi odešla miluji tě i v manželství i jako mámu naších děti i kdybys byla pak těhotná znovu a znovu pořád tě budu milovat já se opravdu moc omlouvám chci vás chci to dítě" řekl jsem a šáhl jí na ještě ploché bříško. „Vše zvládneme já chci být dobrý otec a dát vám vše jen mám strach, že cokoliv udělám je špatně, že pořád dělám jenom chyby a nejsem pro vás dokonaly to mě odrazovalo, ale nedokážu si představit, že bych svoje děti viděl občas zatímco cizí chlap by je vychovával a budoval si moji rodinu" řekl jsem a z oka mi kapla slza.

„Came já...- „nemohla nic říct viděl jsem, jak jedna kapka střída tu druhou. „Ne Pheobe pokud chceš říct, že mě opouštíš, tak máš smůlu já se tě nevzdám rozumíš?!" řekl jsem jí a ona mě chytla za obě ruce, které jsem měl na jejím obličeji. „Rozumím a nechci ať nás opouštíš měla jsem počkat na vysvětlení ne utíkat, ale já se tak moc bála, že nás odmítneš všimla si toho i Nataly, že dítě další nechceš a jak si můžeš vůbec myslet, že nejsi dobrý táta nebo manžel? Jsi to nejlepší, co jsem si mohla vybrat pro svůj život moje děti naše děti jsem pyšná, že jsi náš. Miluji tě tak moc tě miluji, že bych byla ochotná tě opustit, abys byl šťastný a já nebyla ten řetěz kolem tvé nohy" řekla mi a já kýval hlavou. „Ne jsi moje kotva, která mě drží žádný řetěz babe" řekl jsem jí a posadil si jí na klín obmotal jsem kolem ní ruku a druhou dal na bříško. „Slibuji, že tu budu vždy pro tebe ať jsi holka nebo kluk ty maminka a tvoje sestřička jste pro mě číslo jedna" řekl jsem a podíval se na Phe. „Miluji tě Camerone" a pak jsem ucítil ty krásně hebké rty na svých. Líbali jsme se, zatímco jsem jí hladil bříško. „Už pojedeme domů?" vyrušila nás Jullie a já se usmál. „Ano pojedeme" řekl jsem a Phe přikývla.

Rozloučili jsme se a jeli jsme domů užívat si rodinnou pohodu.