War or Love?

New beginning

Smála jsem se a dál jsme se se pohybovali do rytmu neznáme písničky. „Slib mi, že budeš opatrná a někdy se ozveš že na mě nezapomeneš a že si hned nenajdeš někoho lepšího, než jsem byla já a dovolíš mi být pořád tvůj přítel" řekl mi se strachem v očích" řekl mi a já kývla. „Slibuji Camerone slibuji" řekla jsem mu a přitiskla svoje čelo na to jeho a nechala slzy vyjít ven. „Sbohem moje lásko... sbohem moje jediná lásko" řekl mi, a i přes naše slzy mě krásně políbil.   

„Holky můžeme?" zeptala se mamka s Nataly jsme se na sebe podívaly a pak kývly. „Tak se mějte a pište" varovala jsem všechny kdo za námi přišel a potom každého objala. U Camerona to bylo delší obejmutí „budeš mi chybět babe" řekl mi do ucha a já se usmála „ty mě taky buď hodný a opatruj se" řekla jsem mu a dala mu pusu na rty. Bylo mi jedno, že tam je Will i  ostatní byla to obyčejná pusa, ale v ní plno emocí. Zamávala jsem ještě a nasedla do auta. „V pohodě?" podívala jsem se na Nataly které tekly slzy. „Jo jen je to divný víš celý život tady mám kluka a najednou odjíždím ale bude to dobré" řekla mi a snažila se usmát. „Já vím a chápu tě znám to věř mi" řekla jsem jí a připoutala jsem se.

„Tak zlatíčka jsme tady bože to je, jak kdyby mě opouštěli dvě děti pojďte mě obejmout" řekla se slzami v očích. „Mami ale no ták" zasmála jsem se, ale obejmuly jsme ji. „Opatrujte se a pište ano? Dávejte pozor a žádné temné uličky ať se vám něco nestane a nikdo vám neublíží hlavně ať se vám tam líbí" řekla nám a potom každou políbila na tvář. „Mami mám tě hrozně moc ráda a budeš mi chybět ale musíme jít jinak nestihneme letadlo, a to by byl malér pozdravuj všechny a slibuji budeme opatrné" rozloučila jsem se sní. Kývla a usmála se. Nataly taky poděkovala obejmula jí a utíkali jsme hledat svůj terminál.

„Jsi v pohodě?" zeptala jsem se jí, když jsme vše našli a čekaly, než nám řeknou náš let. „Jo jsem jen fakt to děláme? Jsme opravdu přijati na dobrou školu a jdeme od L.A. pryč?" zasmála se. „Jo už to tak bude jsem fakt ráda že tam budeš semnou" řekla jsem jí.

Asi za hodinu už volaly náš let připravily jsme se paní jsme dali naše pasy a prošly uličkou k našemu letu u vchodu jsme daly letušce naše letenky a spolu jsme se vydaly do letadla. Paní nám pomohla najít naše místa pohodlně jsme se usadily a čekaly na start. „Dobrý den mohu vám nabídnou něco k pití či k jídlu?" zeptala se letuška. „Ano jestli můžu poprosit tak vodu" řekla jsem jí „a já to samé" usmála se Nataly. Za chvíli přišla i s naší vodou vděčně jsme poděkovaly a napili se. „Myslíš, že se někdy dáš dohromady s Cameronem?" zeptala se mě z ničeho nic Nataly „oh to opravdu netuším víš přijde mi, že nám není přáno vždyť se zamysli pokaždé když jsem se rozhodla do toho jít se něco stalo nebo nám do toho někdo skočil" vysvětlovala jsem jí. „Ale miluješ ho" řekla mi a tím mě zarazila. „A-as-i ano nevím něco tam je pořád bude, ale máme nové životy třeba přijde jiný nebo nepřijde a přijde práce nebo ve škole něco bude musím myslet teď tady na tohle" řekla jsem jí. „Chápu jen nevím, co budu dělat až třeba pojedeme na svátky domů nebo po nějaké době a Chris bude mít někoho jiného nevím, jak se budu tvářit" řekla mi. „Hele, když se to stane nakročíme tam jako holky z New Yorku pyšné na sebe, že vidíme svoje přátelé a budeme se bavit a sex můžete mít vždycky nezávazný no ne?" zasmála jsem se Nataly taky.

„Prosím připoutejte se právě startuje letoun N301 směr New York příjemnou cestu" řekla letuška daly jsme si sluchátka a pohodlně jsme se usadily letadlo trvá dvě hodiny a půl takže to není taková katastrofa jen se modlím ať nespadneme to je vždy můj strach. Otočila jsem hlavu na stranu byla jsem u křídla milovala jsem tuhle stranu, protože jsem viděla i na motor a uklidňovalo mě to. Zavřela jsem oči a nechala se unášet nebem. „Pheobe stávej budeme přistávat" cloumala semnou Nataly otráveně jsem si sedla a schovala telefon se sluchátky do kabelky. Za chvíli jsme vystupovali z letadla a čekaly na naše zavazadla. „Jsme tady jsme opravdu tady" šílela štěstím Nataly a já se musela smát. „Jo ty trubko a teď pojď chytnout taxíka sakra" řekla jsem jí a tahala jí ven. Měly jsme štěstí 3 taxíky byly před letištěm hned jsme se za ním rozběhly. „Dobrý den mohl byste nás vzít 34th Street Manhattan?" zeptala jsem se řidiče. „Jasně sedejte" řekl a my z radosti nastoupili pomohl nám i s kufry.

Špička byla opravdu velká, takže cesta nám trvala půl hodiny, ale když nám řekl řidič, že jsme tady byly jsme rádi daly jsme mu peníze i s dýškem a poděkovaly za pomoc s kufry. Vzaly jsme klíče a otevřely vchodové s potom i venkovní. „Panebože to je nádhera Pheobe vidíš to?" volala na mě Nataly. „Jasně že vidím ty trubko" zasmála jsem se a kochala se naším bytem. Zrovna mi zavibroval telefon, když jsem vešla do svého pokoje. Už tam jsi? Jsi v pořádku? Jaké to tam je a tvůj pokoj? C. musela jsem se zasmát, ale začala jsem mu odepisovat. Ty si ale zvědavý zrovna jsem vešla do pokoje můj pokoj je velký s krásným výhledem a velkou postelí dorazily jsme před chvíli jsme v pořádku díky za obavu P. No to víš, co se týče tebe zajímám se jsem rád, že jste obě v pořádku a v té posteli žádné pelešení s Newyorčanem jasné posílám pusu ozvy se brzo a přeji hodně štěstí s novým začátkem C. Lehla jsem si na postel „jo... nový začátek"