Weird feeling

1.7K 71 6
                                    

 Poprosila jsem současného ještě primáře o týdenní dovolenou naštěstí se neptal, ale spíše věděl a vyhověl mi nikomu jsem nic neříkala. Jen sem doma vytočila číslo, které teď potřebuji slyšet „halo? Ozvalo se. „Oh mami ahoj tady Pheobe já prosím mohla bych přijet? Zeptala jsem se jí. 

Dojela jsem taxíkem před dům. Tolik mi to tu chybělo ani jsem netušila jak moc. Zaplatila jsem řidičovi cestu poděkovala jsem za pomoc s kufrem a ani jsem se nenadala a už jsem byla v objetí své mámy. „Ahoj mami" pevně jsem jí objala „ahoj jsem tak ráda že jsi doma pojď dovnitř oběd je skoro hotový Charles dojede večer" řekla mi a já kývla pomohla mi s kufrem dovnitř. Vyzula jsem se a šla do kuchyně. „Jaktože jsi dojela sama a bez Breda má toho hodně?" zeptala se mě byla jsem naivní, když sem si myslela, že se na nic ptát nebude. „Ne mami my teď... no má toho v práci moc skoro se nevidíme" lhala jsem jí i když jsem nechtěla. Podívala se na mě a poznala že se něco stalo „víš co nepůjdeme radši na oběd někam jinam? Tohle necháme na večeři a my si spolu popovídáme ne jako matka s dcerou ale jako kámošky" mrkla na mě, proto jí tolik miluji je dokonalá. „To by bylo úžasné" řekla jsem a znovu jsem se obula.

„Dobrý den copak si dáte?" zeptal se číšník, jakmile jsme si sedli tady jsou rychlí v NY bych ještě čekala. „Dám si kávu s mlékem, jemně perlivou vodu a steak s jarním salátem" řekla jsem mu a podívala se na mamku „nebudu zdržovat dejte mi to samé" podala mu jídelní lístky a číšník odešel. „Mami, než se budeš ptát odskočím si hned jsem tady" řekla jsem a šla jsem na záchod potřebovala jsem být vteřinu sama. Podívala jsem se na tu holku v zrcadle a nepoznala jsem jí byla šťastná? Momentálně ano jsem doma. Skočila jsem si na záchod umyla ruce a vydala se zpět za mamkou jenže jsem nedávala pozor a vrazila do mužského těla. „Ježiš moc se omlouvám nedá- „nedořekla jsem to, protože jsem poznala, o koho jde. „Camerone?" řekla jsem v šoku. „Phe panebože co tu děláš rád tě vidím" řekl a než jsem se nadala už jsem byla v jeho objetí. Obmotala jsem ruce kolem jeho krku a objetí mu vracela. „Jsem tu s mamkou v práci jsem si vzala dovolenou a nebyla jsem tu dlouho bylo to hodně nečekané" usmála jsem se. „Jo tak rád tě vidím, jak se máš?" zeptal se mě a já se na něho podívala vypadá úplně jinak měl na sobě košili která mu se sakem obtahovala jeho vypracované tělo a kalhoty které mu náramně slušeli několikadenní strniště a vlasy ala jeho rozcuch už to není ten puberťák. „Halo ptám se, jak se máš" zasmál se, jak mi před očima lusknul. „Oh promiň jo dobře asi dobře hele Came čeká na mě mamka promiň musím jít" rychle jsem se rozloučila sním ani jsem mu nedala možnost něco říct a už jsem seděla u stolu u mamky.

„Potkala jsem Camerona promiň" řekla jsem jí „jo nic se neděje neviděli jste se dlouho všimla jsem si ho, že je tady s nějakým jiným mužem" usmála a já taky. „Za chvíli nám přinesli jídlo a já si všimla pohledu od něho pořád jsem z něho byla nervózní jak před lety. „Tak co se děje? „zeptala se. „No víš onehdy jak odjela Nataly, tak jsem zjistila, že si mě chce Bred vzít potvrdil mi to i Chris jenže mami já nechci nejsem ještě připravená na tenhle život dítě svatba už tak jsme se k sobě nastěhovali strašně rychle vše je to hrozně unáhlené a já mu to řekla dřív, než by mě stačil požádat myslela jsem, že to bude lepší, když mu to řeknu, aby se pak neurazil jenže jsme se hrozně pohádali myslel si, že je to dokonce kvůli Cameronovi" to jméno jsem zašeptala. „Ale důvod je ten že se na toto necítím možná až tak za rok za dva jsme spolu krátce a on to nedokázal prostě pochopit hrozně jsme se pohádali v práci se mi vyhýbá a já mu trochu tady odstěhoval se zatím k rodičům jeho sestra mě do toho manželství taky tahá nejsem připravená" dořekla jsem všechno co jsem chtěla. „Dobře zlato já tě chápu ne jako matka nebo kamarádka ale jako žena ale teď se ptám jako matka jsi šťastná? Miluješ ho, že by sis ho vzala třeba za ty dva roky?" zeptala se mě na co jsem nedokázala asi odpovědět.

„Já no...nevím teda jo miluji, ale ta svatba chce to čas asi ano" řekla jsem nejistě. „Nemiluješ ho tak jak si milovala Willa že?" řekla. „No" usmála jsem se „ne Willa ne mami jako Camerona" řekla jsem a otočila jsem se tam kde seděl o něčem diskutovali a zapisovali do svých notebooku. Nejspíš vycítil můj pohled, a tak se naše oči setkali zářivě se usmál a dal se věnoval své práci.

S mamkou jsme si povídaly ještě o všem možným bylo fajn si takhle poprosily jsme číšníka o účet, ale ten nám řekl, že je to zaplacené nechápala jsem, ale pak mi to došlo Cameron. „Klid mami" řekla jsem, jak vyšilovala „zařídím to nejspíše vím a vám děkuji" řekla jsem číšníkovi oblékla jsem si kabátek a šla za Cameronem. „Ehm nerada ruším řekla jsem jeho společníkovi Camerone můžeš prosím na minutku?" kývla jsem na stranu a on šel. „Proč sis vzal náš účet? „zeptala jsem se ho. „Neřeš to Phe ano? usmál se a já kývla „dobře moc děkujeme ale nemusel si to dělat chtěla bych tě poprosit neříkej nikomu, že jsem tady Nataly se ozvu sama chci sní stejně mluvit" řekla jsem „jo jasně máš moje slovo" řekl a já kývla. „Dobře tak ještě jednou děkujeme měj se" rozloučila jsem se sním a šla za mamkou ke dveřím. „Phe? Slyšela jsem, jak na mě volá otočila „ano?" řekla jsem. „Jsi tu sama nebo...?" myslela jsem, že neví jméno, ale on ho prostě nedokázal vyslovit. „Sama"řekla jsem a všimla si, jak se usmál a já mu ten úsměv oplatila potom jsem vyšla z restaurace s zvláštním pocitem. Měla jsem motýlky v břiše.

War or Love?Kde žijí příběhy. Začni objevovat