Výměna manželek

Žádost

***Levi***

Fakt, že Erwin přežil moje řádění jsme připisoval tomu, že ho stále trochu miluju, jinak bych ho doslova roztrhl jako hada! CO si o sobě vůbec myslí?! Jen tak nás přihlašovat do nějaký soutěže...

A o to je horší, že má plnou podporu od Hanji... protože jakou bláznivinu ona nepodporuje, že? Nehledě na to, že oni oba tu zůstanou, to já budu muset táhnout někam dopryč, abych se ujistil v tom, že náš vztah neklape. O čemž vím už skoro rok. 

Zkontroloval jsem jestli mám všechno a naposledy se rozhlédl po ložnici. Do místosti vešel Erwin a objal mě. 

" Budeš mi chybět." 

" Tak jsi nás neměl přihlašovat." zabručel jsme s trochu mírnějším tónem. Nerad jsem to přiznával, ale byl jsem vystrašený, vystresovaný... a celkově jsem si prostě chtěl někam zalézt a prostě si přečíst nějakou knihu. 

" Neboj se... znáš pravidla, nesmíte být v jedné posteli, nesmíme si jen tak volat..." jeho pokus o uklidnění mě víc rozladil. 

" Raději toho nech, nepomáháš." promnul jsem si čelo. Pokud Vám někdo někdy tvrdil, že bolesti hlavy mají jen ženy, tak se mýlil. 

Do ložnice vrazila i Hanji. Málem jsem popadl nejbližší koště a prostě ji z pokoje vyhodil. Jenže to už dole zvonil štáb... a zabít Hanji před kamerou bylo už moc i na mě. 

" Hlavně tu nic neznič, nerozbij, nezapal, a za pár dní předáš Titána Farlanovi s Isabel, je to jasné?" Hanji mě místo odpovědi objala. " Budeš mi chybět shorty." loučili jsme se před domem.

" No jo čtyřočko, tak mě konečně pusť." odstrčil jsem ji od sebe.

" Prostě se opatruj a nenech se do ničeho zatáhnout..." Erwin si nezapomněl ukrást poslední polibek. I když jsem mu předtím řekl, že se chci nechat rozvést... stále se choval jako kdyby to nic neznamenalo. 

" Spíš vy dva bordeláři." protočil jsme očima. Loučení s Farlanem a Isabel proběhlo naštěstí už ráno a tak to nejhorší bylo za mnou. Ti dva pro mě znamenali celý život.

Ale to už jsem nasedal do auta a prostě sledoval krajinu před sebou. Ani jsem netušil kam to vlastně jedu...

Místy lemovaly silnici stromy se spadaným listím, brzy tu bude zima. Znepokojeně jsem vydechl. Stále není jisté, že ti dva zvládnou deset dní bez kontroly, hlavně s jejími hovězími nápady. Ale na druhou stranu Farlan s Isabel mi slíbili, že je zajdou zkontrolovat a že si od nějakého třetího dne převezmou Titána k sobě. Když nic jiného, alespoň ten pes bude v bezpečí. 

A jestli na něm Hanji zkusí jediný svůj pokus, tak jí vlastnoručně vykostím. 

*** Eren***

Mikasa už měla dávno sbaleno, když k nám do bytu vlezl celý štáb. 

" Ahoj, jmenuju se Eren Jeager a je mi dvacet dva let."

" Ahoj jmenuji se Miakasa Ackermanová a je mi dvacet tři let." 

" Ahoj, já jsem Sasha a brzy mi bude patnáct." usmála se naše adoptivní dcera do kamery. Za zády držela svoje oblíbené jídlo a myslím, že to u její pusy byly drobky. 

Mikasa se ani nenamáhala s úsměvem. Ani nevím jestli se těší nebo ne. Prostě jsem to ale chtěl vyzkoušet... co víc, potřebovali jsme to jako sůl. 

Štáb pak natáčel naše dojemné loučení. Mikasa lehce objala Sashu a pak hned mě. 

" Dvej na sebe pozor, nedostaň se do problémů a pravidelně se hlaš Arminovi, ano?" měla slzy v očích. To jsem u ní ještě nikdy neviděl. Pomalu jsem kývl a naposledy jí políbil. Věřil jsem, že to zvládne a že s z toho oba vezmeme spousty věcí... a možná nám to i utuží vztah. Ta paní, co sem přijede namísto Mikasi to možná bude mít ze začátku těžší... ale věřím, že to celé zvládneme a my s Mikasou díky tomuhle celou krizi překonáme. 

Mikasa nastoupila a auto se rozjelo někam dopryč. Teď už stačilo jen čekat, koho nám štáb přiveze.