Den 3.

600 50 0
                                    

***Erwin***

Byl teprve třetí den a já myslel, že se žárlivostí zblázním.  Tři dny v kuse jsem neviděl, ani neslyšel jedinou zprávu o Levim a ta holka, co se přijela nezvládala zhola nic. Byl tu nepořádek, nebyl tu Levi... byla to hrůza! To jsem chtěl tak moc? Jen jsem chtěl, aby byl u mě...objal bych ho, tak jako jsem právě objal jeho polštář. 

Stále po něm trochu voněl. Musel jsem přemýšlet... nad tím vším, co jsme si řekli... nad tím vším, co jsem zkazil. Neobjal jsem ho po týdny, stále jsme se hádali. 

Už jsme se ani nesnažili jeden druhého usmířit... ale bez něj to byla hrůza. A to jsem ho ještě před půl rokem chtěl opět požádat o ruku. Co na tom, že manželé už jsme... tohle bývalo dost romantické, aby to prošlo. Prsten jsem měl stále schovaný ve stolku v pracovně. 

Za záda si mi lehl Titán. Ten pes věděl, když se jeden cítí fakt mizerně a přijde k němu. Měl bych už vstát... brzy přijdou kamery. 

Zezdola jsem slyšel hádku Hanji s Mikasou a nechtělo se mi vstávat o to víc. 

" Taky ti tolik chybí?" podrbal jsem Titána na hlavě. Za odměnu mi oblízl ruku, možná místo odpovědi. 

Nikdy jsem nechtěl psa. Doslova jsem ty smradlavý kupy blech nesnášel. Jenže, jakmile Levi uviděl tohohle krasavce v útulku měl oči jen pro něj. Byl často doma sám a pes byl lepší než milenec. 

Možná nějakého měl... já jich měl za tu dobu, co jsme spolu asi pět... vždy jsem to bral jen jako uvolnění od práce se kterým jsem ho nechtěl zatěžovat. Ale asi bych se zbláznil, kdybych věděl, že se ho někdo dotknul... 

Proto jsem v domě toleroval Hanji. I když před třemi týdny přišla s tím, že si vypálila byt a nemá kam jít... Byla to Leviho kolegyně. A jemu se nedalo odmítnou nic. 

I když teď vidím, že bez Leviho to s ní je sebevražedné. 
" A co si myslíš?! Že to zase za tebe uklidím?!" Křičela Mikasa. Hanji asi znovu něco připálila nebo poničila.

Schoval jsme si hlavu do dlaní a konečně se vyhrabal z postele. 

" Dobré ráno." přerušil jsme jejich hádku, která by nejspíš vedla k vypálení kuchyně. Hanji si ji naštvaně přeměřila a položila hrnec se kterým chtěla hodit, zpátky na linku. 

Nechtěl jsem vědět, co chtěla dělat Mikasa s těmi noži, ale kameraman vše nadšeně točil. To bylo zdá se hlavní... a pak jsem uviděl zničený stolek v obýváku... a propálený tapety. 

" Levi nás zabije." na víc jsme se prostě nezmohl. Byl teprve třetí den. Musel jsem si to stále opakovat. I tak jsem měl pocit, že se asi zblázním.

Ten stolek byl nový. Starý padl za oběť poslednímu sexu, který jsme s  Levim měli. 

" Prostě se uklidníme, ano? Proč se hádáte?" 

" Protože tohle je šílenec!" ukázala Mikasa na Hanji. " Málem to tu vytopila! Prostě je nezvladatelná a neměla by mít do kuchyně přístup! Uklízela jsem to tu včera celé dopoledne a ona si jen tak napochoduje a všecky zničí za pět minut!" začínala nabírat hysterických otáček. 

" Hanji, jestli jsi udělala bordel, tak si ho prostě ukliď." 

" Fááájn." zazubila se Hanji na Mikasu. To to bylo opravdu tak moc jednoduché?! Ten den volala Mikasa poprvé domů.

" Je všechno v pořádku Erene? Stará se o tebe? Nehladovíte?" starala se. Přišlo mi to přehnaný a jejímu příteli zřejmě taky, když jí naštvaně zavěsil.

" Budeme muset vybrat nové tapety a koupit nový stolek." rozhodla zničehonic opět klidná Mikasa. Měnila nálady doopravdy rychle. 

Všiml jsme si, že se po okolí dost vyptává na Leviho. A samosebou té největší drbny sousedky. Seděl jsem v pracovně a pracoval  na jednom z projektů do práce. Jako starosta jsem chtěl porovnat nabídky několika firem a zjistit, co by bylo pro město nejlepší, když jsem skrz otevřené okno zaslechl naši sousedku jak Mikase popisuje Leviho. 

" No víte, on je dost neurotický a extra silný. A když se ti dva hádají, to je lepší držet se dál. Navíc ten malý má takový zlý pohled. Nikdo ho tady v ulici nemá rád. Pán Erwin to je něco jiného. On je hodný a milý, ale jeho přítel se na všechny mračí. Jednou dokonce naprosto zhvízdal partu dětí za to, že daly do kontejneru na plast papír..." raději jsem to okno zavřel. 

Ano, byla pravda, že Levi se na všechny mračil. Odháněl je tím od sebe a jak se zdálo, bylo to účinné. Ale já sám jsem neznal úžasnější osobu než svého Leviho. 

Výměna manželekKde žijí příběhy. Začni objevovat