Temný Věk - Úpadek

Kapitola VIII. Dopad ohně

Na obrázku nahoře můžete vidět aktuální podobu Éomera.

,,To nemůžeme příjmout!" Rozčílil se Legolas. ,,Ale též si nemůžeme dovolit se bít na dvou frontách. Sevřou nás do kleští, a nakonec si nás rozeberou." Řekl Éomer a Aragorn s Gandalfem pokýval hlavou. ,,Snad jedině....ikdyž ne...ne, to nejde." Řekl najednou Trpaslík. ,,Copak tě napadlo Dáine?" Optal se trpaslíka. ,,No tak dobře, ale nebude se vám to líbit." Pohledem se zahleděl na Legolase. ,,Slyšel jsem, že syn sultána Haradu je blázen do elfů...a přeje si mít za ženu elfku." Při těch slovech se Legolas vzepnul. ,,Neprodám jednoho z našich tě barbarům!" Tranduil se na něj podíval spolu s Galadriel. ,,Já ti říkal, že se ti to nebude líbit." ,,Ale stojí to za zvážení. A nebude to ani prodání, když s tím ta dotyčná bude souhlasit." Řekl Tranduil a Legolas se zamračil. ,,To nemyslíš vážně, že ne?" ,, Ale ano. Bude to nutná oběť a ona to určitě pochopí." Řekl Tranduil a Legolas se zarazil. Chvíli se zdálo že váhá a bojuje sám se sebou. Nakonec se zvedl od kulatého stolu v mramorovém sále a opustil místnost. ,,Legolasi!" Zavolal za ním Aragorn a rozešel se za ním.
______________________________________
Faramir s Pipinem cvičili na vrchním nádvoří, kde krom bíle kvetoucího stromu, stála socha s Boromirem a jejich otcem. Faramir poprosil Aragorna aby ji nechal vystavět na znamení úcty, který mu samozřejmě vyhověl. Tu tam dorazil i Eldarion. Cestou zavadil rukou o sochu správce a upadl. Socha se rozkývala a už to vypadalo že spadne na prince. „Princi Eldarione pozor!" rozkřikl se Faramir. Přiběhl k chlapci, popadl jej a odskočil od sochy. Stráže přiběhli neskor, tak akorát aby mohli sklidit kusy mramoru. „Není vám nic princi?" řekl Faramir a zkontroloval odřeninu na princově zápěstí. „Nic mi není, děkuji. Pak se oba ohlédli na kusy mramoru kolem. Zvedl se ostrý vítr a z ničeho nic se přihnali mraky, které zakrily slunce. „Není vám dvoum nic?" „Ne nic sere Pipine." odpověděl Faramir a hleděl na kusy mramoru. „Je mi líto za tu sochu." řekl Eldarion. „Je to jen socha." řekl Faramir a pohlédl do mramorové tváře Boromira. „Každý máme svůj osud.
------------------

Lodě s černými plachtami přistáli v menším počtu deseti lodí ke kamennému pobřeží. Lodě se zadtavili a pak z jejich palub vyskákali stovky temných elfů, v čele s elfkou v temno zlatavé zbroji s jasně bledými vlasy. Nejprve utvořili kruh kolem lodí, pak vyndali z lodí lávky a prkna. Po nich na pláž přepravili náklad, který byl ještě do toho tažen koňmi s vozy. Když bylo hotovo, jeden z vojáků přišel k elfce. „Vše připraveno má paní." „Dobrá, je čas vydat signál a vybudovat pozice pro vylodění těch po nás, zamiřte do lesů a kácejte co můžete, ale napřed zapište, popište a namalujte všechny stromy, rostliny i zvěř na kterou narazíte." „Jak si přejete, a co zajatci?" „Samozřejmě. Budeme potřebovat průvodce." Elf se uklonil a odešel. "Je načase započít naši invazi." Pomyslela si Elfka a pousmála se. Měla z toho smíšené pocity.