Jsem obyčejný student, nebo jsem alespoň donedávna byl.
Moje rodina mi dohodla svatbu s neznámou dívkou.
Myslel jsem si, že to bude dívka, ale zmýlil jsem se.....
Zdál se mi opravdu krásný sen. Ve kterém jsem viděl nádhernou postavu, která se na mě usmívala. Nevím, jestli to byla žena či muž, ale ta osoba byla nádherná. Nechtěl jsem se, už nikdy probudit.
Ale to by mi to nesměla zkazit ta nejotravnější věc na planetě. Uhodli jste správně byl to ten blbý budík. Otráveně jsem vstal, zašel do koupelny, udělal ze sebe člověka a vzal si věci do školy. Došel do kuchyně a sedl si na židli. ,, Ahojzlato, jak sesvyspal?" Zeptala se mě má mamka. Chtěl jsem odpovědět špatně díky tomu budíku, ale hned jsem si to rozmyslel. ,, Dobře mami, co bude k snídani?" Mamka mě obdarovala úsměvem a dala pusu na čelo. ,,Budou palačinky, tvé oblíbené." Najedl jsem se a byl na odchodu, jenže mě zastavila mamka. ,, Zapomněl sis svačinu." Podala mi jí, poděkoval jsem a šel do školy.
Došel jsem před školu, kde na mě čekal můj nejlepší kámoš Lukas Date. ,, Čau Lukasi, co takbrzo? Nikdy nechodíš dřív než pět minut před osmou."
Když jsem to dořekl začal se usmívat, jako měsíček na hnoji. Chtěl jsem se zeptat, proč se tak usmívá, jenže mě předběhl. ,,Konečně mám holku." Strašně moc se radoval a usmíval. Byl jsem rád, ale stejně jsem se zeptal. ,,Jak, že máš z čista jasnaholku?" Na to mi s úsměvem odpověděl. ,,Táta mi ji představil. Má se stát mojí nevěstou. Její rodiče a moji rodiče se dohodli na sňatku." Měl velkou radost, jenže byl tu problém, co když to ona nechtěla? Co když jí donutili? Z myšlenek mě dostal Lukas. ,,Mohlo by se to stát i tobě." Byl jsem překvapený a odpověděl jsem. ,,Nikdy." Chtěl se ptát dál, ale naštěstí zazvonilo.
Ve škole byla jako vždy nuda. Učitelé říkali nějaké blbosti a žáci je neposlouchali. Byl jsem několikrát vyvolán k tabuli, vždy jsem dostal za jedna. Většina žáků mě nemají rádi, protože jsem podle nich šprt, ale není to pravda. Ani se neučím, prostě si to pamatuju z hodin.
Po škole..
,,Konečně domů." Řekl jsem si a šel si dát kafe. I když mi moc nechutná, dneska to přežiju. Došel jsem do jedné kavárny. Sedl si tam a poslouchal ty servírky, které si o mně něco špitaly. Po chvíli ke mně docupitala mladá a krásná hnědovláska. ,, Copak si dáte,mladý pane?" Řekla tím nejkrásnějším hlasem na světě. ,, Dalbychsi Cappuccino, prosím." Řekl jsem. ,, Ano pane, hned to bude." Zapsala si to do malého bločku a odešla. Zapomněl jsem vám zmínit, že to není jen tak obyčejná kavárna. Spíš je to maidská kavárna.
Z mých myšlenek mě dostala ona servírka. ,, Pane, tady je vašeCappuccino." Položila ho na stůl. ,, Děkuji." Poděkoval jsem a dělal si domácí úkol. Nikdy mě to nebavilo, ale stejně jsem ho musel udělat.
Když jsem měl všechno hotové, chtěl jsem zaplatit. Mávl jsem na servírku, která pochopila a přicupitala i s účtem. ,, Chutnalo vámpane?" Zeptala se s tak krásným úsměvem, že jsem si myslel, že sním. ,, Ano, moc michutnalo. Děkuji." Odpověděl jsem, zaplatil a odešel jsem.
Škoda, že jsem tam nezůstal dýl. Říkal jsem si celou cestu domů. Došel jsem domů, nikdo zde nebyl, a tak jsem to tu měl celý pro sebe. Normálně bych si uspořádal "párty", ale neměl jsem na to náladu. Lehl jsem si do postele a s myšlenkou na krásnou hnědovlásku jsem usnul.
Pravdě podobně je to malá kapitola, ale to nevadí. 😂 Omlouvám se za chyby, nikdo není dokonalý. A doufám, že se vám to aspoň trochu líbilo.
Naše servírka❤
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.