Queen of dark or my wife?

X.

Nemám nejmenší tušení jak jsem se dostal do své postele, ale byl jsem si jistý, že mě sem donesla mamka nebo snad ne? Chtěl jsem vstát, jenže něco těžkého leželo na mně. Když si mé oči přivykly tmě, objevily něco velmi znepokojujícího. Ta věc, tedy spíš osoba se na mě podívala, olízla si své rty a políbila mě. 

Probudil jsem se celý zpocený a můj dech byl rychlejší než při namáhavém běhu. Sen? Problesklo mi hlavou. Dotkl jsem se svých rtů, jako by mi mohli něco prozradit, jenže to se nestalo. Jediné co si můj mozek poté uvědomil byl fakt, že se mi to líbilo a k tomu to byl pravděpodobně muž, nikoliv žena. Mé tváře zrudli, když jsem si uvědomil kdo by to mohl být. ,,To není možné! To byl jen špatný sen, už se to znovu opakovat nebude! Nikdy! Nikdy!!'' zakřičel jsem na celý dům a stoprocentně probudil mamku. To se mi za chvilku osvědčilo, jelikož mamka vtrhla do mého pokoje s baseballovou pálkou v ruce.

 ,,Mami, na co to proboha máš?! "  Mamka se na mě podívala ve stylu 'ty snad nevíš na co je pálka?' Podívala se po pokoji a když zjistila, že tu žádné nebezpečí nehrozí, odložila ji. ,,Křičel jsi, tak jsem tě chtěla ochránit." řekla a lehce se usmála. Došel jsem k ní a řekl: ,,Baka, nemusíš mě tak moc chránit." Při slovu baka jsem mamku lekce poplácal po hlavě a usmál se.

,, Jsi můj milovaný syn, a proto tě chci chránit než odejdeš s tím klukem." hned co to dořekla nafoukla tváře jako malé dítě. ,, Jsi jak malá mami a nežárlíš náhodou?"  Trochu jí to překvapilo, lehce sklonila hlavu, aby jsem neviděl do její tváře. Poté ji zvedla a odpověděla prosté ne. Po odpovědi se otočila a chtěla odejít. ,,Vážně?" zeptal jsem se, a proto se zastavila. ,, No možná trochu žárlím, ale to jen proto, že až s ním odejdeš budu tu sama."  řekla. Než stačila má ústa něco namítnout, tak mamka odešla.

 Celý zbytek dne se mnou moc nemluvila, nebylo to tak, že by na mě byla naštvaná, ale jistě to bylo kvůli tomu pokaženému ránu. Zajímá se o mě, to jsem samozřejmě rád, jenže na druhou stranu je starostlivá a někdy to moc přehání. ,,Půjdu si pročistit hlavu." Oznámil jsem Oreovi a vydal se do krámu koupit si něco sladkého k snědku nebo nějaký časopis na čtení.

V krámu...

Čirou náhodou mě tam potkal on, můj budoucí manžel. Hned co mě zahlédl se zamračil, také jeho nádherné oči se trochu na první pohled zamračili, ztmavli a stali se chladnými jako led. Radši jsem se otočil k regálu plným sladkostí. Jaképak si dneska vezmu?  Uvažoval jsem ve své hlavě, ale moje mysl se nemohla pořádně soustředit a to jen kvůli němu. Protože si mé tělo bylo jisté, že jeho ledový pohled na mně vysel.

Prosím, ať toho nechá. Bože, vím, že nemám prosit, jelikož ty toho máš jistě hodně, ale prosím. Chci aby odešel a nechal mě být. Prosím, prosím. Rádoby jsem se modlil, vzal si nějakou sladkost a šel k pultu. Jenže tohle mi zrovna ten nahoře nesplnil.

Schválně do mě Oion naboural a řekl: ,, Uvidíme se venku, musíme si promluvit.... Miko." 

Taiga