Cože, Srabus!!!

Kapitola 16

Harry se probudil s příšerným bolehlavem a podivnou úzkostí. Draco seděl na posteli a váhavě na Harryho hleděl. "Co je?" zeptal se ho Harry nechápavě, držíc se za hlavu. "Nic si nepamatuješ?" ujišťoval se blonďák. "Co bych si měl.." náhle se mu vše objevilo v mysli. "Aha." řekl prostě. "Tvůj táta ti včera nechal vzkaz, mám ti ho dát. Být tebou bych ho ale nečetl." upozornil ho Draco. "Dej mi to." vzdychl Harry. Zmijozel mu podal dva listy. "Ten druhý je od Severuse." vysvětlil.

Harry vzal oba listy a jeden z nich otevřel. Byl od jeho otce.

"Drahý Harry. Moc mě mrzí, co se včera stalo. Nicméně si trvám na tom, že co jsi včera udělal bylo velice nemístné a nevhodné. A k tomu tvému tvrzení. Doufám, že se ti to rozleželo v hlavě. Pokud ne, nezbyde mi nic jiného, než se s tím smířit a doufat, že si najdeš někoho, kdo tě bude činit šťastným tak, jak si zasloužíš. Mám tě rád. " docela se mu ulevilo, když zjistil, že spor s otcem je skoro uzavřený. List od Severuse ani neotevřel. Zmuchlal ho a hodil do koše. Draco se zarazil." Hele Harry. Já nevím, co mezi sebou máte nebo nemáte, ale asi by sis to měl přečíst. Třeba je to důležité." přemlouval kamaráda klidně. "Nemám na něj náladu. Je to zmetek." odsekl nebelvír.

Draco byl hodně zaražený. Myslel, že to včera při rozhovoru s jeho kmotrem zveličil. Očividně ne a o to víc ho zajímalo, co mezi sebou mají. "Jdeme na snídani?" odvedl raději téma jinam. "Jdeme. Mám hlad, včera jsem skoro nejedl." uznal Harry a vydali se do Velké síně.

Při příchodu se Severus nadějně podíval na Draca. Doufal, že si Harry jeho dopis přečetl. Potřeboval s ním mluvit. Bohužel Draco smutně zavrtěl hlavou a hodil důrazný pohled na Hermionu s Pansy aby se v žádném případě Harryho na nic neptaly.

Chápal Harryho, že s ním nechce mluvit, ale měl by si uvědomit, že tím odmítnutím Severus ublížil nejen jemu, ale i sobě. Od té doby pomalu nejedl a nespal. Trápilo ho, když viděl jak se Harry trápí. Chtěl s ním mluvit s napravit to. Nemělo už dál smysl si namlouvat, že k němu nic necítí.

"Bolí tě hlava hodně?" uchechtla se Pansy s pobaveným pohledem. "Už nikdy nebudu pít." Dušoval se Harry kajícně. "Aspoň ses poučil." pravila Hermiona moudře. "Víš co ty mi můžeš?" pohlédl na ni nebelvír. "To co ty mě musíš." ušklíbla se na něj bruneta. Harry jen protočil oči. Neměl vůbec na nic náladu. Nejraději by se někam zavřel a brečel. Oba včerejší rozhovory ho neskutečně bolely. Zase si připadal úplně sám. Nikomu nemohl říct, co se mezi ním a Snapem stalo. Byl na to sám. Nimral se ve své snídani, a ani netušil, co si včera Severus vyslechl od jeho otce.

Flash back

Severus se po tom, co na něj Harry křičel chtěl vrátit do Velké síně. Hned u dveří si ho ale chytil James a zatáhl ho do rohu. "Ty hajzle! Cos mu udělal?!" vyštěkl naštvaně. "Já jsem snad zodpovědný za to, že tvůj syn se opil a řval na mě jak nezřízený?" opáčil profesor chladně. "Nejde o to, že na tebe řval, ale že mi tvrdil, že je buzerant a že má zlomené srdce. Pak na tebe řval žes ho odkopl jak hadr, tak z toho logicky usuzuji, žes mu něco udělal!" zvyšoval James pomalu hlas. Jeho syn James mladší se na ně koukal a spokojeně si mnul ruce. Konečně slizák dostane co si zaslouží. Lily se vesele bavila s paní Weasleyovou, tudíž o ničem neměla ani tušení. Věděla jen, že si její muž vzal Harryho stranou.

"Já mu nic neudělal. Je opilý, neví co mluví." trval si Severus na svém. "Kdybys měl aspoň koule na to se přiznat, že ses s ním vychrápal a nechal ho. Ale takhle sprostě mi lhát?" James už rudnul vzteky. "Je mi tě líto, když si myslíš, že bych byl schopný někomu takhle ublížit. Tímhle s tebou končím, mysli si co chceš." odsekl Snape a odešel z velké síně do svého bytu.