Cože, Srabus!!!

Kapitola 34

Výslechy všech se protáhly až do večera a skončily ve chvíli, kdy už večeře byla v plném proudu.

Harry se s panikou probudil po třech hodinách spánku a momentálně se nimral ve svém jídle. Byl nervózní, jako by snad měl každou chvíli Jamese vidět. Nerudný, že od Elien ještě neměl žádné zprávy. Od brány vedoucí do Velké síně se ozval hlasitý soví skřek. Sova pálená si razila cestu nad studenty, aby upustila Harrymu do talíře dopis. Třesoucí rukou se podíval na rodinnou pečeť patřící Potterovým. Pohlédl na své přátele. "Nemusíš to číst, pokud nechceš." Ujistila ho Hermiona. Přesto však Harry obálku otevřel. Už dle rukopisu poznal, že se jedná o velice naštvaného otce.

Harry Pottere! Dělá ti radost, co jsi způsobil?! Tvého bratra zavřeli do cely předběžného zadržení! Uvědomuješ si to?! Ničíš životy všem okolo sebe a vůbec ti to není líto! Jsi jen sobecký spratek, který se ještě ke všemu nechal zmanipulovat od Snapea, který si léčí svoje bolístky přes tebe! Radím ti dobře stáhni to všechno! Nebo to zle dopadne!

"Nic zajímavého." Pokrčil rameny nezaujatě. Snažil se vypadat lhostejně, pravda ovšem byla taková že každá jeho vnitřnost se kroutila strachy. "Pošlu to Severusovi, nebudu to řešit." Rozhodl se, nechal večeři večeří a odešel do pokoje napsat svému partnerovi dopis.

Ve stručnosti napsal o co jde, dopis od otce přiložil a zavolal si Bradavického skřítka. Potřeboval, aby se to k Severusovi dostalo co nejdříve.

Unaveně si lehl na postel. Ani pár hodin spánku mu nepomohlo nasbírat potřebné síly, které teď tak moc potřeboval. Všechno mu to přišlo zdlouhavé. Nechtěl tu být. Chtěl být doma. Věnovat se učení, svým koníčkem poznat co to znamená žít. A ne se krčit strachy v rohu. 

Během večera se jeho přátele již neukázali. Ovšem kdo se ukázal byla neznáma skřítka, která Harrymu předávala dopis. Už podle obálky poznal Severusovo písmo. Převzal dopis a dychtivě jej otevřel.

"Drahý Harry. Něco takového jsem čekal, ale nemusíš se bát už ti nic takového nepřijde. S láskou Severus."

"To jsem se toho dozvěděl!" Zaklel nahlas.

Pravda ovšem byla taková, že kdyby Severus Harrymu řekl jak to zařídil, pyšný by na něj nebyl. Hned jak si přečetl to osudné psaní se vydal na Potter Manor a bylo mu jedno, jaké problémy z toho bude mít.

Hned v obýváku našel toho, za kým přišel.  Evidentně tu byl sám. "Pottere, ty hajzle!" Zařval zuřivě a vrhl se na zmateného muže. Mlátili se hlava nehlava, ovšem Severusova potlačovaná agrese a vztek se konečně dostaly na povrch tudíž James neměl žádnou šanci nad ním vyhrát. "Jsi jenom zmetek co nedokáže brát oba své syny stejně a pořád tomu jednomu nadržuje. Opovaž se Harryho ještě někdy kontaktovat nebo špinit moje jméno! Příště že zabiju rozumíš?!" Odplivl Zmijozel krev a s hlasitým prásk zmizel zpět domů.

Elien trnula strachy co Severus udělal, když ho viděla mizet z domu krbem. Chodila po domě jako tygr v kleci, dokud se její vnuk nevrátil. Tvář mu zdobil monokl, fialový jako švestka a ret napuchlý jako obří puchýř před prasknutím. "Severusi! jsi Normální?!" rozkřikla se zoufale. "Neměl mě vytáčet! Už si nic nedovolí, postaral jsem se o to." odsekl jí naštvaně. "Popral ses jako malý kluk! A nemluv se mnou tímhle tónem!" kárala ho přísně. "Merline ty to vidíš! Říkám mu, nevměšuj se, nech to na mě. A co udělá!" Podrážděně dala Severusovi na oko mraženou zeleninu a dál nadávala. "Snažím se vám pomoct Severusi, jestli to Potter někam nahlásí, máš se nač těšit! Veškerá moje snaha přijde vniveč!"