Cože, Srabus!!!

Kapitola 7

Co s ním teď bude? Ted se k němu s úlisným úsměvem na rtech blížil. Věděl, že Harry nemá kam utéct. "Víš, já nevím, co sis myslel, ale mohl jsi vědět, že ta banda ubožáků tě nemůže chránit všude." Prohlížel si zamyšleně svoje nehty, až došel k Harrymu. Ten se klepal jako ratlík, absolutně neschopen něco dělat. Nevěděl, co od Teda čekat. Vždy byl ten, co poslouchal Jamesovi příkazy. Nikdy nejednal sám za sebe, co se týkalo Harryho trýznění. "Bojíš se?" Zeptal se Teddy a namáčkl Harryho na zeď úplně. "Odpověz!" štěkl, když se Harry neměl k odpovědi. "Ano." Pípl nakonec nebelvír. "To je velice dobře. Máš důvod se bát." Pousmál se Ted a vzal Harryho pod krkem. Druhou rukou mu sáhl na rozkrok. Harrymu se oči naplnily slzami. Tohle mu ještě nikdy neudělali. "Lupine!" Zavolal kdosi od Velké síně. Ted Harryho spěšně pustil a podíval se, kdo ho ruší při "práci". Ukázalo se, že to byl mladý Flint, který k nim rychlým krokem kráčel. Harry děkoval Merlinu. "Co tu děláš?" Zeptal se zmijozel Teda. "Do toho ti tuším nic není." Odsekl mladý Lupin. "Jsem primus a ty tu nemáš co dělat, takže mi do toho je celkem dost. Zmiz odsud a ať už tě tu dnes nevidím!" Ted sjel Harryho pohledem, přejel mu prstem po lícní kosti a odešel. Harrymu stekla slza po tváři. Rychle ji utřel, ale Flint ji viděl. "Vezmu tě za Dracem. Jdeme!" Zavelel Flint a šinul si to do společenky. Harry se vláčel za ním. V hlavě měl prázdno. Myslel jen na jednu věc.

"Harry!" Vyjekla Hermiona, když si všimla, že se dveře společenky otevřely a byl v nich Harry s Flintem. Ze široka se usmála, úsměv jí však klesl, když si všimla prázdného výrazu v mladíkově tváři. "Co se stalo?" Zamračil se Draco, kterému se výraz kamaráda též nepozdával. "Byl na chodbě s Lupinem. Nevím co tam dělali, nic pěkného to ale asi nebylo." Pokrčil Flint rameny. "Díky, žes ho přivedl. My už si s ním poradíme." Poděkovala Pansy a vzala Harryho kolem ramen. Harry se ošil. "Udělal ti něco?" Ptala se černovláska hned. Harry se vyvlékl z její paže a falešně se usmál. "Nic. Jen mi říkal, ať si na ně dám pozor. Nic víc. Jdu si dát vanu a spát." Rozloučil se a rychle zmizel v ložnici. Trojice na sebe zůstala němě zírat

"Já nevím, mě se Harry nějak nezdá. Ten jeho výraz." Prolomila Hermiona ticho znepokojeně. "Mě taky ne. Dáme mu dvacet minut, pak se tam půjdu podívat." Rozhodl Draco a usadil se zpět do křesla.

Harry si v ložnici vzal ručník, pyžamo, žiletku a zamířil do koupelny. Ručník s pyžamem hodil na zem, pustil vodu, sedl si do vany a podíval se na své ruce. Nebylo na nich snad už jediné místo, kde by neměl řezanec. Vzal do ruky žiletku a říznul se. Z ranky mu trochu tekla krev. Udělal to znovu, tentokrát na jiném místě. Pokračoval tak dlouho, dokud ho neštípala celá paže. Opřel si ruku o hranu vany a nechal vodu, aby se mu do ran vsákla. Po tváři mu stekla osamělá slza. A za ní další. Chlapec se bezmocně rozplakal. Jak dlouho tohle bude ještě snášet? Kolik ran jeho ruce ještě vydrží? Nějakou chvíli takhle ještě ležel, než vylezl.

Poté přešel k umyvadlu, aby si vyčistil zuby. Pohlédl na sebe do zrcadla. Monokl z posledního zmlácení už skoro zmizel. Položil žiletku na umyvadlo, vzal do ruky kartáček na zuby a začal pečovat o svůj chrup. Byl unavený. Tak unavený, že při odchodu z koupelny nechal žiletku ležet od krve na umyvadle. Draco už byl v pokoji. Seděl na posteli a hrabal se v brašně. "Na. Byl jsem na ošetřovně a poprosil madame Pomfreyovou o bezesný spánek." Podával Draco Harrymu ampulku s lektvarem. "Díky." Přikývl Harry, kopnul do sebe ampulku na ex a lehnul do postele. Usnul, ani nevěděl jak.

Bloňďák se vydal do koupelny, aby se taky umyl. Pohled mu utkvěl na žiletce ležící na umyvadle. Hrklo v něm. Harry a řezání? To mu nešlo dohromady. Musí pro to být nějaké logické vysětlení. Třeba se holil a řízl se. To je hloupost. Vždyť se holil včera večer. Byl u toho. Každopádně by to vysvětlovalo tu scénu když hráli flašku. Úplně ho přešla chuť na koupání. Umyl žiletku, položil ji Harrymu na noční stolek a sám si taky šel lehnout odhodlán, že si s Harrym zítra promluví.