7.

1.1K 87 1
                                    

Byl jsem AI víc než jistá tím, že jsem Bena nadobro ztratila...
,,Belli?" ,,Jackobe?" ,,Co se děje princezno?" ,,Nic..." ,,Nic je jiné. To vytí Belli..." ,,Jacku, potřebuju tě, prosím." ,,Už jedu Belli. Vyjel jsem hned, co jsi začala, tak výt." ,,Děkuju." ,,Nemáš za co zlatíčko."

,,Benny, ne, prosím..." Slzy se mi hrnuly do očí. Najednou mi přicházely všechny vzpomínky s Benem. Z dětství, z nedávné doby,...
Rozplakala jsem se naplno. A pak mě začaly přicházet nápady na budoucnost, jak s Bennym založíme rodinu, jak spolu zestárneme...

,,Bene?" ,,Benny, jestli mě slyšíš, zkus mrknout, pohnout prstem, nebo tak něco, prosím." Po chvilce Benny otevřel oči a zadíval se do těch mých. ,,Bene!" Nadšeně jsem ho objala. Znovu jsem si prohlédla ránu na krku. Nevypadalo to vůbec dobře, ale bylo to lepší, než když jsem ho našla.

Odnesla jsem Bena domů. Máma nám udělala čaj a já jsem se od něj ani na vteřinu nehnula. Ale pak přijel Jack.
,,Jackobe!" Rozeběhla jsem se ke dveřím a silně jsme se obejmuli. Všechno jsem mu vysvětlila. Byl rád, že už se tak netrápím, jako když jsem Bennyho našla. Jack mě ujistil, že teď už bude vše v pohodě.

Jackova přítomnost mi opravdu moc pomohla. Byla jsem ráda, že ho tu mám. Dokonce jsem pro samého Jacka zapomněla na zraněného Bena v mojí posteli. Samozřejmě ne úplně, ale teď jsem si zkrátka užívala Jackovu přítomnost. Slíbil mi, že mě a Benovi zítra pomůže dostat Shawna k té holce z vedlejší smečky. Poděkoval a jsem mu. On je fakt úžasný bratranec.

Chosen II.Kde žijí příběhy. Začni objevovat