29.

950 67 0
                                    

Byli jsme v koncích. Ano, došli jsme až k místu, kde se to zřejmě stalo, ale po pachu pachatele, jako by se slehla zem. Musel svůj pach zamaskovat, a to hodně precizně. Byli jsme přesvědčení o tom, že se muselo jednat o vlkodlaka. Normálního člověka by nenapadlo takhle maskovat svůj pach.

,,Bell, pojď, už je tma." Hulákal na mě Jackob, ale já jsem zadutě hleděla do země. ,,Jacku, pojď sem, dělej!" ,,Co je Belli?" ,,Podívej." Na zemi ležel nějaký přívěšek. Krásně se od něj odrážel Měsíční svit, takže se leskl ve spadaném listí. Chtěla jsem jej zvednout, ale Jack mě zastavil. ,,Znám to, tohle znám." ,,Jak to?" ,,Někde už jsem ho viděl. Mám z něj špatný pocit. Prosím Belli, nesahej na to." Vytáhl ze své kapsy rukavici a opatrně s ní přívěšek zvedl. Byl to srpek Měsíce s hvězdou.

,,Srpek je přece můj 'symbol' na vlčí hrudi ne?" ,,Ano.. A hvězda je zase Benova." Dlouho jsme se na něj jen tak koukali. Pak jej Jackob zabalil do té rukavice a schoval ho do kapsy. Cestou domů jsme mlčeli. Oba jsme nad tím přemýšleli. ,,Zítra si budeme muset promluvit s Benem..." Řekl Jack a já jen přikývla.

Chosen II.Kde žijí příběhy. Začni objevovat