18.

980 81 3
                                    

Dneska na mě nečekal ani Ben, ani Shawn. Přišlo mi to divné, tak jsem šla zazvonit k Shawnovi, jestli nezaspal.

Ještě než jsem došla ke dveřím, slyšela jsem nějaké hlasy z jejich zahrady, tak jsem se tam šla podívat. Byl tam Shawn s Benem. Schovala jsem se za roh domu a poslouchala jsem.

,,Jsi ten největší debil na světě. Jestli se tohle Isabell dozví, už nikdy ti neodpustí. Ne po tom, jak to mezi vámi bylo poslední dobou napjaté." ,,Odpustí.." ,,Pokud jo, tak má neuvěřitelně zlaté srdce, které si ty nezasloužíš..." ,,Aha, za to ty jo, co?" ,,Ne.. Já už vůbec ne.." Nemohla jsem to dále poslouchat. Utekla jsem se slzami v očích. Bála jsem se, co Ben provedl. Batoh jsem hodila někam na zem, přeměnila jsem se a utíkala jsem do lesa. Bylo mi jedno, že nestihnu školu.

Z pohledu Shawna:

Bože to je vůl, jak mohl udělat něco takovýho tak skvělé holce? Když jsem se s ním o tom bavil, slyšel jsem, jak se někdo rozběhl. Okamžitě jsem se tam byl podívat. Na zemi ležel Isabellin batoh. Mě i Benovi bylo jasné, že to slyšela. Ale ani jeden z nás nevěděl, co všechno.

Přeměnili jsme se a utíkali jsme za ní. Byl jsem rychlejší než Ben. Doběhl jsem k jezeru. Iss seděla v trávě, schoulená do klubíčka a plakala. Sedl jsem si k ní a pevně jsem ji obejmul.

Z pohledu Isabell:

Začala jsem plakat Shawnovi na rameno. Vzpomněla jsem si, jak jsem se k němu chovala. Jak mě tady už takhle jednou utěšoval. Začala jsem plakat ještě víc. Pak přiběhl Ben. Já se zvedla a snažila se zadržovat slzy.
,,Co jsi udělal?!"

Chosen II.Kde žijí příběhy. Začni objevovat