30.

1K 71 1
                                    

Z pohledu Jackoba:

Se Shawnem to vypadlo pořád stejně. Nezhoršoval se, ale zároveň se ani nehojil. Teta, Isabellina máma, říkala, že upadl do kómatu. Bell má o něj strach, pořád je s ním..

Normálně už bych byl zase doma a pracoval, ale Bell mě potřebovala a potřebuje. Dneska plánujeme jít s Bellou za Benem. Jsme přesvědčení o tom, že s tím má co do činění..

,,Jacku?" Oslovila mě se slzami na krajíčku. ,,Belli, copak je?" ,,Co když už se nikdy neprobere?" ,,Probere Bell, slibuju." Věděl jsem, že jí slibuju něco, co se klidně nemusí stát, ale copak jsem jí měl říct, že to je klidně možné? A že už ho nikdy neuvidí se smát a běhat?

Blížili jsme se k Benovi. Krev ve mně doslova vřela a Isabell se schovávala za mnou. Kousek od domu jsme to oba uslyšeli. ,,Já ho zabiju! Tentokrát už ho fakt zabiju!" ,,Ne! Nemůžeš ho zabít jenom pro to, že už miluje jinou..." Měla pravdu, zase měla pravdu. ,,Přijdem sem později?" Zeptala se mě s bolestí v očích. ,,To víš, že jo. A neboj, bude to dobrý." Pevně jsem ji obejmul a vydali jsme se zase domů.

Chosen II.Kde žijí příběhy. Začni objevovat