Blacková

Kapitola Čtvrtá

Začátek třetího ročníku nebyl nikterak důležitý pro náš příběh, proto se přesuneme na jeho konec.
Harry, Ron, Emily a Hermiona právě vyšli z hradu a měli namířeno k Hagridově hájence, když si všimli Malfoye a jeho Zmijozelských kumpánů.
,,Přišli jste se taky podívat?"ušklíbl se blonďák, očividně narážející na popravení Klofana, které zapříčinil s pomocí svého otce, který se vždycky všechno dozví.
,,Ty! Ty hnusnej odpornej, mrňavej špinavej švábe!!"rozeběhla se k němu Hermiona a zabodla mu hůlku do krku.
,,Nech ho, Hermiono, on za to nestojí"ozval se Ron. Nebelvírská knihomolka však stočila svůj pohled vedle sebe. Konkrétně do bouřkových očí své nejlepší kamarádky.
,,Nech tu zrůdu, na něj je hůlka škoda"řekla ledově a zabodla své oči do blonďatého chlapce, v jehož očích se teď, s Emilynýmy slovy probleskla..snad bolest?
Hermiona její slova pochopila, jako jediná, což byl přesně Emilyin záměr.
Kudrnatá čarodějka sklonila hůlku a vrazila Dracovi Malfoyovi takovou ránu pěstí, až to křuplo.
S nadáváním, doprovázen smíchem čtyř Nebelvírských studentů, utekl do hradu.

Návštěva Hagrida byla smutná. Smutnější ještě nezažili.
Asi půl hodiny na to, byl hipogryf jménem Klofan popraven.
Asi hodinu na to, stáli všichni čtyři ve Chroptící chýši.

,,Je to past! To on je ten pes! Je to zvěromág!"kvílel Ron a Emilyiny oči sklouzly na muže před nimi.
Kdyby stála blíž a kdyby nebyl muž v tam zuboženém stavu, jistě by jí neunikla podobnost mezi ní a tím uprchlým vrahem, který stál proti nim.

Objevil se tu Remus Lupin a okamžik na to Severus Snape.
Všechno se vysvětlilo. Roky skrývaná pravda vyšla na povrch. Sirius byl nevinný, to všechno Ronova krysa Prašivka, totiž Peter Pettigrew.

Vyšli ven. Harry a Hermiona se sklonili nad Ronovu zraněnou nohu. Emily se hrnula ke svému kamarádovi také, když na ni zavolal Sirius, stojící čelem k hradu.
,,Jen jdi"ujistil jí Ron a Harry jí chlácholivě sevřel ruku.

,,Jsi..jsi to ty Emily?" Otočil se na ni a v očích se mu blyštily slzy. Zadívala se mu do těch očí z blízka a pořádně.

Byly navlas stejné jako ty její. Když si odmyslela mužovi vystouplé kosti, byl docela pohledný, a velice se jí podobal.

,,Emily...tak dlouho jsem si tě představoval..nemyslel jsem že budeš ani zpoloviny taková jako já..když ses narodila tak jsem.."
,,Tati"přerušila ho a váhavě si ho přitáhla kolem krku k sobě.
Harryho oči je usměvavě, dojatě a s něhou sledovali.
Stáli tam ještě dlouho, než si pak Sirius zavolal i Harryho a nabídl mu, že by mohl žít s nimi.
Potter byl štěstím bez sebe, ačkoli se krotil a snažil držet zpátky.
Pak se ale profesor Obrany proti černé magii, Remus Lupin, proměnil ve vlkodlaka, Pettigrew utekl a všechno se rázem zkazilo.

°°°

,,Promiň Rone, ale nemůžeš chodit" zamumlala Hermiona a dala kolem svého, Emilyna a Harryho krku obraceč času.
Tak zachránili Klofana, a teď stáli všichni tři u jezera a s bolestí přihlíželi, jak Mozkomorové málem vysáli Harrymu a Siriusovi duši.
,,Expecto Patronum!"vykřikla Emily, když stejně jako Hermiona věděla, že ten co vyčaroval patrona předtím, už nepřijde, současně s Harrym. Vzala ho za ruku a jejich neuvěřitelně silní patroni se rozeběhli mezi mozkomory.
Bylo to zvláštní, tak zvláštně silné a splozené jejich nejsilnější vzpomínkou zesílenou o jejich spojené dlaně.

°°°

,,Uvidíme se, co nejdříve. Slibuju.
Nedovolím aby mi tě znovu vzali"objal ji a naposledy si jí prohlédl. Snažil se vtisknout si dceřinu tvář do paměti jak nejlépe to jen šlo. Vždycky si myslel, že bude jako jeho milovaná Marlene, ale mýlil se. Byli si podobní víc než se slušelo.
Nasedl na Klofana a oba zmizeli na noční obloze.