Souls (Justin Bieber Fan Fiction) (Completed)

3. Kapitola

Část by jsem chtěla věnovat BlueeRosse :) Děkuji ti za komentář :) Klidně si napište o věnování :) 

Pro mámu: Ahoj, mami. Přijdu později. Jdu se svým kamarádem (spolupracovníkem) na kafe. Zdržím se hodinu možná dvě. Zavolám až budu odcházet z kavárny - Tara. odeslala jsem mámě esemesku, protože kdyby jsem se jí zeptala tak mi to samozřejmě nedovolila.

A teď jsem jí postavila před hotovou věc, takže má smůlu. Oblékla jsem si svou bundu a přes rameno si hodila tašku. Mobil hodila do přední kapsy kalhot.

Vyšla jsem ven z šatny a uviděla Justina stát otočného mě zády. „Můžeme jít?" zašeptala jsem mu těsně u ucha.

Otočil se a mile se usmál. „Dobře." kývl a jednu ruku si dal v bok, zasalutoval a otočil se mi zády. Zasmála jsem se a přešla k němu.

„Chytni se mě. Venku je nepříznivé počasí." mrkl.

„Dobře. Doufám, že mě ochráníš." zasmála jsem se a zavěšila se do jeho ruky.

Vyšli jsme spolu ven z nemocnice. Nejdříve jsme se zastavili u Katariny, které jsme odevzdali kartičky s jmenovkou a čipem. „Ahoj, děti!" zakřičela za náma se smíchem.

„Ahoj, Katarino!" zasmáli jsme se.

Venku hustě pršelo a Justin vytáhl deštník. Vtáhl mě pod něj a společně jsme vstoupili do deště. Šli jsme bez jediného slova.

Před námi se objevila louže a Justin zastavil. „Počkej. Já první. Musím přeci zjistit jestli je to bezpečné. Podrž deštník." zasmál se společně se mnou a podal mi deštník.

Vylezl zpoza deštníku a přeskočil louži a pak ke mně natáhl studenou a mokrou ruku. Chytila jsem jí a přeskočila louži. Ale nebyla by jsem to já kdyby jsem neupadla.

Padla jsem na Justinovu hruď. V ruce jsem svírala deštník. Z Justina tekla voda a jeho krásné hnědé vlasy byli přilepené na jeho čele. Držel mě za boky a já měla ruce položené na jeho kožené bundě. Připadala mi to jako nějaká scéna z romantického filmu. „Říkal jsem ti, že tě zachráním." zašeptal se smíchem.

„Jsem ti za to vděčná." kývla jsem a odtáhla se od něj.

„Jsi celý mokrý." zavrtěla jsem hlavou a sjela jeho mokré tělo a oblečení pohledem.

„Ale dáma zůstala suchá." zasmál se.

„Musíme jít někam do tepla jinak nastydneš." upravila jsem jeho mokré vlasy a podívala se mu do očí.

„Mluvíš jak moje máma." uchechtl se.

„Nech toho." bouchla jsem ho do hrudi.

Pohladil si místo na hrudní kosti, kde jsem ho praštila a bolestným, hraným, pohledem se na mě podíval. „To bolelo." usmál se.

Pofoukala jsem mu to místo a podívala se na něj. „Ještě?" zašeptala jsem.

„Už ne. Děkuju." zasmál se a chytil mě za ruku a pomalu jsme zase šli směrem ke kavárně.

„Řekni mi něco o sobě?" po chvíli na mě otočil svůj pohled.

„No. Podle toho co." usmála jsem se.

„Koníčky. Oblíbené knížky. Jakou posloucháš hudbu. Prostě cokoliv." mykl rameny a já v dlani sevřela jeho koženou bundu.

„Koníčky? Hm. Čtení knížek, hudba. Zájmové kroužky nemám." podívala jsem se jeho směrem. Pozorně poslouchal a když jsi všiml mého pohledu na jeho tvář, tak se jemně usmál.