Souls (Justin Bieber Fan Fiction) (Completed)

2. Kapitola

Část by jsem chtěla věnovat JustTryingToBreathe :) Proč právě ona? Její komentář mě neskutečně zahřál u srdce a potěšil mě :) Tímto ti ještě jednou děkuji za skvělý komentář :)

„Oběd." usmál se Justin a společně s dětmi jsme se přesunuli do jídelny.

Sedli jsme si k jednomu stolu a tam už jsme měli připraveno jídlo. K obědu byla nějaká omáčka společně s rýží a masem. Děti se do toho pustili, ale já jsem neměla vůbec hlad. Dala jsem si pár soust a pak jsem příbor položila na talíř. „Jdu si pro kafe." zašeptala jsem Justinovi do ucha.

„Počkej na mě jdu taky." usmál se.

Zvedla jsem se ze židle a počkala na Justina. V tichosti jsme spolu přešli k automatu s kafem a já si stoupla vedle něj a čekala, až si vybere. „Ty nebudeš?" usmál se.

„Budu, ale čekám až si vybereš." pokynula jsem mu směrem k automatu.

„Na to zapomeň. Co by jsem to byl za muže, který by nenechal ženu vybrat jako první. Vyber si." odstoupil opodál.

Sklopila jsem pohled a přešla jsem k automatu. Naházela jsem tam pár drobných, namačkala jsem si málo cukru a poté jsem stiskla obyčejnou silnou kávu. Chvíli jsem čekala, až se kelímek naplní černou tekutinou.

Vzala jsem ho do rukou a odstoupila od automatu. Justin přešel kupředu a stejně jako já naházel dovnitř drobné a poté si vybral kafe s mlékem. Otočil se na mě a mile se usmál. Splašeně jsem se usmála a pohled nasměrovala jinam. Vyjmul kelímek a společně jsme se vrátili ke stolu.

„Kolik ti vlastně je?" usmál se po chvíli.

„Sedmnáct. Tobě?" usrkla jsem si trochu kafe.

„Devatenáct." mykl rameny.

Zašeptala jsem tiché aha a sedla si na židli. „Taro?" usmál se Jack.

„Jacku?" podívala jsem se jeho směrem.

„Nic." zasmál se.

„Dobře." kývla jsem.

Všichni jsme dojedli a odebrali se do jejich pokojů. Taylor, Ester a Ember spali společně. Jack, Josh odebrání slepého střeva a Michael také společně a nakonec Mia, Lucy a Jamie. Všechny jsme je uložili ke spaní, aby si odpočinuli. A jak znám děti, které mají spát přes poledne, tak budeme mít stále pohotovost.

„Spi Abigail ano?" usmála jsem se na ní.

„Budeš tu se mnou?" zašeptala.

„Dobře." kývla jsem a lehla jsem si vedle ní. Přitulila se ke mně a já jí něžně políbila na čelo. Usmála se a po chvíli usnula.

Na obličeji měla dýchací přístroj. Vždycky když se nadechla, tak jemně zahrčel.

Dveře od jejího pokoje se otevřeli a v nich stál Justin. „Děje se něco?" usmála jsem se na něj.

„Ne." zavrtěl hlavou. Sedl si do křesla naproti posteli a sledoval Abigail. Chvíli jsme na sebe koukali s pak jsem Abigail, která sebou škubla, ano lekla jsem se, pohladila po zádech a zavřela oči.

Všechny přístroje začali hlasitě pípat. Abigail se rázem probudila a chytila se za krk. Vypadalo, že se jí blbě dýchalo. Podívala jsem se na Justina, který okamžitě běžel k její posteli a zmáčkl červené tlačítko.

Po pár chvílích sem přiběhlo aspoň pět doktorů společně s Katarinou. „Jděte ven." zašeptala.

S Justinem jsme oba dva vyběhli ven a za námi se okamžitě zavřeli dveře. „Díkybohu, že jsi tam byl." vydechla jsem směrem k němu.