I don't want to lie to you✓

Nejde zapomenout

,,Angie" zavolala malá brunetka chtěla jsem jít za ní,ale v tom mě zastavilo Georgovo auto.Mávla jsem smutně na Emm a nasedla do jeho auta.

,,Je tu Tinus!Šel tě hledat!" stačila ještě zavolat před mým odjezdem pryč z centra.

,,Georgi zastav!" prudce zabrzdil a já rychle vystoupila z auta.

,,Martinus tě hledá!" Zavolala znovu Emma.

,,Kde je?"

,,V hotelu šel k tobě na pokoj."

Rozběhla jsem se do hotelu k recepci ,kde už Martinus vyzvídala vše možné od recepční.

,,A nevíte kam by mohla jít potom?"

,,Mám pocit ,že před chvílí odjela nějakým autem pane"

,,Jakým autem?!"

,,Stojí za vámi"

,,Já vím je to pro smích hledám jí tu pořád dokola ,ale srandu si ze mě nedělejte prosím vás o to"

,,Pane já si z vás srandu nedělám stojí za vámi"

,,Angie můžeš mi říct ,kam jsi utekla pojď musíme jít" táhl mě za ruku George z hotelu.

,,Říkala jsi přece ,že chceš ,aby se k sobě vrátili ne snad?" promluvil znovu.

,,Máš pravdu" svěsila jsem hlavu k zemi a odešla ven.

,,Našla jsi ho?" zavolala Emma před hotelem,kde celou dobu stáli a čekali s Marcusem.

,,Myslím ,že mě potřebovat nebude má Hannah" pohladila jsem Emmu po vlasech a z očí se mi skutálelo pár slaných slz.

Zalezlá jsem do auta na místo spolujezdce a koukala z okýnka.Chtělo se mi brečet ,byl tak blízko ,tak sakra moc blízko a já odešla ,ale udělala jsem snad dobře.Ale tak moc bych chtěla cítit jeho krásné hebké rty,vidět mu do očí jeho sitě tmavé oči,které v sobě mají kouzlo ,které mě vždy uchvátí ,jeho heboušké vlásky ,které mu poletují ve směru větru nebo když mu zapletu své prsty do jeho rozcuchaných vlasů opravdu neznám lepší věci.

Přijeli jsme k Georgovi domů a já společně s kufrem vstoupila dovnitř.Velký prostorný obývací pokoj nás spojený s kuchyní.

Čekala jsem ,že budu spát na gauči,ale nestalo se a George promluvil:

,,Nahoře máme pokoj"

Šla jsem z ním kufr naštěstí nesl on já bych ho asi už neunesla a potichu jsem ho následovala.

Zabočil hned do prvních dveří vpravo vstoupila jsem za ním.George hned zavřel dveře a nebezpečně se ke mně přiblížil.Jindy bych ustoupila o krok ,ale teď jsem nad ničím neuvažovala ,tak jako dřív.Snažila jsem se hlavně nemyslet na Martinuse Gunnarsena,který jediný uměl být tak úžasný,ikdyž nebyl a není můj.

George se svou hlavou přiblížil k té mojí a já pocítila jeho horký den na tváři.Své rty přiložil k mým ,ale neměl je zdaleka tak jemné a příjemné jako Tini.Udělal pohyb nacož já ho ochotně zopakovala,byla jsem moc zamyšelná nad úchvazným blonďáčkem na to ,abych se dokázala odtáhnout a odejít.

Pomalu svými polibky obsypával i můj krk.Martinus byl mnohem lepší a hlavně jsem k němu něco ,tedy ne jen něco ,ale něco opravdu hodně velikého cítila.

Moje tričko ,které bylo ještě před chvílí na mé vrchní části těla bylo pohozené na zemi.
Chtěla jsem na něj zapomenout ,ale ne takhle.

,,To stačí" snažila jsem se od něj odtrhnout ,ale on mě stále silně držel a nechtěl pustil.Povalil mě na postel a stále můj krk obsypával nechutnými polibky.

,,Georgi!Pusť mě!" snažila jsem se znovu vymanit.

,,Je tu někdo!" uslyšeli jsme oba něčí hlas ,který mi byl opravdu hodně známý.

George se ode mne odlepil a šel dolů.

,,Co tu chceš?!" zavrčel na někoho ,kdo stál v chodbě.

,,Je tu Angie?" Marcus?

,,Ne není"

,,Marcusi co tu děláš?"

,,My asi rušíme,no to je asi jedno mysleli jsme ,že tě tenhle odvedl násilím,ale jak vidím ,tak asi ne"až teď jsem si uvědomila,že jsem bez trička.

Hei MMers❤️❄️

Mám napsanou  kapitolu ,ale nestihla jsem jí dřív zveřejnit ,tak snad vám to nevadí.A budu moc ráda ,když mi dáte do komentářů vědět ,jak se vám knížka zatím líbí💛

ILY💙