Vlastně jsem byla po tom všem naprosto zmatená.Týden jsem ležela ještě na nemocničním pokoji.Návštěvy jsem nepřejímala ani Hann ani Martinuse.Vlastně jsem nechtěla vidět nikoho.Rozhodla jsem se pro nový a také jinný začátek.
Zabalila jsem si věci,které mi táta přinesl ,ještě první den ,když přiletěl z Berlína s Raily.A pak jsem se vydala domů.Byla neděle ráno ,přesně 9:05 a já šla uličkou k našemu domu.
Z přední kapsy jsem vyhrabala klíče a odemkla. Hned se u dveří zjevilo několik hlav.Táta se ptal jak mi je a proč jsem nezavolala ,že by pro mě přijel.Raily se jako vždy koukala svým výrazem ,,jsem lepší" a Hann měla sklopenými pohled k zemi ,aby jí nebylo vidět do očí.Bojí se snad že budu naštvaná?Ale pak se jí okolo pasu zjevily dvě paže.Martinus jí držel jako svůj majetek a nehodlal pustit.
Myslela jsem sice ,že už to skončili ,ale jestli se to vyřídilo mezi nimi ,tak jim do toho opravdu zasahovat nebudu.
PONDĚLÍ:
Zazvonil budík ,který cinkal jak o život. Vstala jsem a rychle se vydala do koupelny. Nějak jsem se neupravovala ,jen jsem si pročesala vlasy a oblékla se do :
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Popadla jsem tašku a vydala se do školy. Brala jsem to jako lepší variantu,že už nebudeme ani kamarády ,ale přes to mě to nějakým způsobem užíralo a já věděla ,že za pár chvil mě to sežere úplně.
Posadila jsem se do poslední lavice a koukala do blba.Černá podlaha pro mě byla velmi zajímavá.Tedy do té chvíli než se ve dveřích neobjevil Tini.Koukala jsem jen na jeho tvář na které se objevil opovržený pohled ,když se jeho oči střetly s těmi mými.
Hannah si ho majetecky držela okolo pasu a svou hlavu měla položenou na jeho hrudi.
Nevydržela jsem to a odešla na záchodky.Svým způsobem mě to strašně štve a zase jsem ráda ,že se zase vrátilo vše staré.Ale veškerý čas s Tinusem byl zapomenut. Naštěstí už za dva měsíce odjíždím studovat na jinou školu.Dva měsíce ,snad to přežiju.Zazvonilo a já se vydala do třídy.Učitelka na mě upřela své oči,které byly ještě větší přes její dioptrické brýle.
,,Já omlouvám se udělalo se mi špatně"
,,Fajn ,tak se posaď,už jsem myslela ,že si to s námi nevydržela a odjela dříve než je mi známo"Proč to říká před celou třídou Bože!? Martinus se otočil s výrazem ,který byl těžko rozeznatelný.
Za 2 měsíce:
Co dělám teď?
Sedím v pokoji na své posteli koukám oknem ven a z očí mi sem tam vypadne pár neposedných slz.
,,Ťuk ťuk" ozve se za dveřmi.
,,Dále" setřu si rychle slzy z obličeje.
,,Nebudou ti tam někteří chybět"
,,Ne,musím začít znova.Vše co jsem mohla jsem zkazila a co jsem nezkazila ,zkazil někdo jiný"
,,A kdo prosím tě?"
,,Tati řekni upřímně ,myslíš ,že Raily mě tu chce?"
,,Já...to je těžk...."
,,Ne nechce a myslíš snad že Hannah ano?"
,,Hannah je tvá sestra má tě moc ráda"
,,To si jen myslíš tati,ublížila jsem jí"
Odešel a nechal odevřené dveře ze kterých se vylynulo pár slov.
,,Mně budeš chybět" objeví se na chvíli ve dveřích Martinus a pak zase odejde.
,,Proto se chováš jak kdybych neexistovala?!"začala jsem hádku.
,,Ale tak to přece není,chci se věnovat Hannah!"
,,Jasné ,proto sis Hann nevšímal a hledal mě všude po hotelu!"
,,Ale měl jsem o tebe jen starost nic víc!"
,,Fajn ,v tom případě nechápu ,proč ti budu chybět!" Vzala jsem kufr a šla dolů ,kde čekal Marcus v autě.
,,Prostě mi budeš chybět"
,,Nelžu slovy ,když činy tvrdíš opak"
,,Marcus!?"zarazil se Martinus.
,,Ano Marcus,studuje na stejný škole jako já"
Zavřela jsem tašky do kufru a zasedla na místo spolujezdce.
