Chtěla jsem se pohnout ,ale moje tělo se mi najednou přestalo hýbat.Můj dech zrychlil a mé srdce začalo bít 100 krát rychleji.
,,Hannah?"snažila jsem se promluvit.
Přistoupila jsem blíž.Hannah ležela na zemi
Ležela v kaluži krve.Měla jsem ještě naději ,že to jen nastražil a Hann je v bezvědomí.Pak se mi ,ale ocitla v hlavě známá rána ,kterou jsem zaslechla z horního patra.Na nic jsem nečekala a přistoupila k ní.
Snažila jsem se jí probrat ,ale ona jen bezvládně ležela dál na zemi.Asi se není čemu divit.Snažila jsem se nahmatat tep.
Její pokožka byla studená a její tělo ztrácelo barvu.,,Hannah probuď se prosím"
Doběhla jsem pro telefon a vytočila číslo záchranné služby.
,,Prosím potřebuji pomoct,někdo postřelil mou sestru" nadiktovala jsem mu adresu vše co mi řekl a jakè instrukce mi dával jsem se snažila splnit,ale přes to jsem se bála ,že to na její záchranu stačit nebude.
Uběhlo 15 minut a stále byl klid.Nic se nedělo,Hann se neprobouzela a záchranka nepřijížděla.
_ _ _
,,Pojedete s námi?"zeptal se doktor.
Tiše jsem kývla a následovala doktora do vozu.
Přišlo mi že jedou tak moc pomalu.Kažná minuta ubíhala stokrát pomaleji než normálně.
_ _ _
Hann odvezli na sál a mně řekli ať se posadím na chodbu ,že mi poví výsledky.
Sedím tu ,ale už 4 hodiny a stále se nic neděje.Pak jsem si ,ale na něco vzpomněla.Martinus...Kde je?
Domluvila jsem se se sestřičkou ,že mi zavolá až Hannah opustí sál a já zatím spěchala domů.Odemkla jsem dveře ,které byly už námrazou celé zatuhlého ,proto se těžce otevíraly.
,,Martinusi!"zavolala jsem ,ale nic se neozval.
Pomalu a tiše jsem procházela dům až najednou se ze sklepa ozvaly zvuky.Jakoby židle vrzala a někdo se na ni schválně houpal.
Bála jsem se tam jít ,ale i tak jsem se pokusila se přemoct.
Sešla jsem pět schodů ,které navazovaly na úzkou chodbičku za kterou už byla místostarosta plná starých věcí.Před dobou jsem držela baterku a stále se otáčela ,jestli ten někdo mě sem nechtěl jen nalákat.
Když jsem zabočila za roh uviděla jsem to co vydávalo zvuky.
,,Tini" zalekla jsem se.
Měl rozbitou tvář,zalepenou pusu páskou,svázané ruce i nohy a celý byl svázaný k židli.
Rychle jsem popadla nůž,který sloužil na brambory a rychle přeřízla šňůry.
Odlepila jsem mu pásku z úst a hned se mu na ně přilepila.
,,Co se ti stalo?" pohladila jsem ho po zbitém obličeji.
,,Slyšela si taky tu ránu?" neodpověděl mi.
,,Kdo to byl?Kdo střelil Hannah?!"
,,Nevím"pokrčil rameny.
George to být nemohl byl se mnou...
,,Pojď ošetřím ti ten obličej" táhla jsem ho za ruku nahoru.
Ahoj,
Moc se omlouvám za neaktivitu ,která se projevuje mojí leností a nedostatek času.
Ale pomalu nám to končí.Znovu rozjíždím fanpage na instagramu tady je odkaz: https://www.instagram.com/_13.7mactinus_/ tak se tam můžete podívat budu tam dávat i informace ohledně wattpadu a příběhů tady.
Takže instagram je : _13.7mactinus_
Pro případ ,že by odkaz nešel nebo by jste si to chtěli jen vyhledat.
ČTEŠ
I don't want to lie to you✓
أدب الهواة·každý má někoho komu by nechtěl lhát,ale musí,musí protože by ho zranil pravdou •začátek:24.12.2018