Proč pláčeš, když je to jen sen?

Akce

Pohled Marinette
,,Co to je?" Zeptala jsem se mistra Fu, když vytáhl z koženého pouzdra tmavomodrý průhledný válec se zlatými symboly. ,,Tahle věc dokáže z jakéhokoli kouzla vyvolat zpětný ráz." ,,Zpětný ráz?" ,,Ano, to znamená využití energie kouzla proti jeho původci, takže třeba, kdyby Kocour vyvolal kočaklizmu a byl by vyvolán zpětný ráz, ta ničivá energie by se obrátila proti němu a zničil by sám sebe." Dramatická pauza.

 ,,Když použijeme zpětný ráz na akumu, vyšleme jeho energii proti Lišajovi." ,,Stane se přitom něco mirákulu?" ,,Ano, bohužel bude stejně poškozené jako jeho vlastník." ,,Takže hodně?" ,,Ano, bude hodně poškozené, ale jestli se ho Lišaj vzdá, jsem schopný kwamiho vyléčit." Pauza. ,,Beruško, budeš muset někoho pořádně naštvat či zklamat, aby přiletěl akuma. Měj oči otevřené a až přiletí, vytáhni toto a řekni ,,turnover"." Dal váleček do pouzdra a podal mi ho. ,,Zvládneš to?" ,,Ano, nezklamu vás mistře." ,,V to doufám. Nashledanou, Marinette." „Nashledanou,mistře.“

......................2. den..................................................
,,Musím někoho naštvat nebo zklamat. Jak mám tohle zvládnout, Tikki?" ,,Jestli ti to půjde jako s chozením včas, tak to asi nezvládneš." ,,Ale ne, jdu pozdě!!!" Vyběhla jsem z baráku asi 100 kilometrovou rychlostí a během 5-ti minut jsem byla u školy. Nový rekord. 

Vběhla jsem do třídy se zvoněním a sedla si k Alye. ,,Nazdar, kočko. To bylo těsný, co?" ,,Jo to jo." Odpověděla jsem bez dechu. Po hodině (rozhodně ne uprostřed ní) se mě Alya zeptala ,,Co tě žere?" ,,Co tím myslíš?" Málem jsem nadskočila, jak jsem nečekala, že se mě zrovna na tohle zeptá. ,,No, celou hodinu tady sedíš, tváříš se, jakoby jsi viděla Chloe bez makeupu a koukáš do zdi."

,,Já...ehm....musím někoho hrozně naštvat." Vyklopila jsem jedním dechem. ,,Je to úkol..." Alya povytáhla obočí, až se skoro dotýkalo tý její pihy. ,,od Berušky." Doplnila jsem. Alye zasvítily oči. ,,Ví, jak skončit s.... tím padouchem..." ,,Lišajem." Doplnila mě Alya. ,,Jo. A na to potřebuje chytit... toho... motýlka, než někoho promění." Snažila jsem se znít co nejvíc nezasvěceně. 

,,Myslíš akumu?",,Jo, tak nějak to říkala. Víš, mluvili jsem spolu pozdě večer a už jsem byla hodně ospalá (nebo měla trochu připito, záleží na vás, co se vám víc líbí), takže jsem moc nevnímala. Znáš to, jedním uchem dovnitř, druhým ven. Ale pamatuju si, že říkala, ať to nedáváš na Berublog dřív, než se jim podaří toho... Lišaje porazit, aby jim opravdu sedl na lep." 

,,Nestrachuj se, kočko, nevydám to dřív, než si budu jistá. A víš ty co, pomůžu ti někoho naštvat." ,,Ne, to nemůžeš udělat." ,,Jen klid, já to zvládnu a jestli ti jde jen o to, že nechceš, abych musela někomu ublížit, kvůli tomu, že to chce Beruška, tak za 1. jsem její fanda a ráda jí s čímkoliv pomůžu a za 2. jsi moje kamarádka a já tě nenechám ve štychu, protože vím, že kdybys to udělala sama tak by tě žralo svědomí, což nemůžu dovolit." ,,Díky Alyo! Jsi fakt nej."

Po škole našla Alya nějakýho kluka, asi z Béčka, kterýmu se líbila a řekla mu, že má ráda Nina a že s ním nebude nic mít. Kluk se rozbrečel a utekl do parku. „Nepřehnalas to?" Zeptala jsem se Alyi. ,,Nepřehnala, tohle jsem chtěla udělat už dávno, ale konečně jsem sebrala odvahu." ,,Stejně moc děkuju.“ „Nemáš zač.“ Alya se usmála. „Tak já už musim, rodiče chtěli, abych jim pomohla v pekárně. Ahoj." „Ahoj.“ Co nejnormálněji jsem odešla a za rohem se transformovala. 

Jako Beruška jsem přišla k Alye ,,Ahoj. Neviděla jsi Marinette? Měla splnit jeden úkol." ,,Ahoj, Marinette právě odešla, ale o tom vašem úkolu vím a v parku máš jednoho brečícího kluka." ,,Díky."

V parku jsem si sedla, tak, aby mě ten kluk neviděl a vyhlížela akumu. Přiletěl asi po 7 minutách. Jak to Lišaj dělá, že je tu takhle brzo? Zajímalo by mě, jestli taky dělá něco jiného, nebo být záporákem je zaměstnání na plný úvazek...
Jakmile jsem akumu spatřila, pomalu, nenápadně, jsem se přiblížila a když jsem byla těsně u něj, vytáhla jsem váleček a řekla: ,,Turnover." Akuma zbělal, jako kdybych použila své jojo a odletěl pryč. 

Sedla jsem si k tomu klukovi a řekla mu: ,,Měl by jsi přestat brečet, nebo přiletí znova. Co se ti, vlastně, stalo?" ,,Mám rád jednu holku a ona mi řekla, že se jí nelíbím, a že má někoho jiného." ,,To znám, ale měl by ses tím přestat trápit. Na světě je spousta holek, určitě si najdeš nějakou, která tě bude mít ráda." Konejšivě jsem se na něj usmála. ,,Děkuju, Beruško." Kluk se trochu uklidnil, pousmál se a odešel domů.