SHANNON
,,a můžeš mi říct, kde máš boty?" ptá se mě Aron mezitím, co jsme oba umírali smíchy, když mi vyprávěl historky z fotbalu. Nevím, zda by to bylo tak vtipný i v případě, kdy bych nebyla opilá, ale teď jsem ho měla za showmana. ,,nevím. Asi někde na parketu?" myknu rameny a je mi to vlastně fuk. Hlava se mi motala jako snad nikdy dřív a ten pocit byl nepopsatelný. Aron mi najednou připadal o něco víc atraktivnější, že jsem ho měla chuť políbit. ,,nedáme si dalšího panáka?" nabídnu mu, nad čímž vykulí oči. ,,ty ses teda rozjela. Přijde mi, že tě nestíhám" uchechtne se, ale nakonec se na mě dlouze zadívá. ,,ale jak bych mohl odmítnout když vypadáš takhle?" celou tu hodinu, nebo jak je to dlouho co tady spolu sedíme, mi neustále lichotí a mně to dělá dobře. Připadala jsem si sexy a sebevědomá. Alkohol umí opravdu divy. ,,dáme si ještě dvakrát," mávne na barmana a já se mezitím otočím za sebe, protože slyším Scarlettin hlas. Nevypadá dvakrát šťastně. Ani nevím, kam odešla, ale rozhodně nás chtěla nechat o samotě. ,,děje se něco?" zeptám se jí a ona v ruce drží mobil. ,,musím ti něco ukázat," řekne vážně, podívá se na Arona, který se baví s barmanem a pak zpět na mě. Pak mě osvítí displej, na kterým je napsaný nějaký příspěvek z twitteru. Musím maličko přihmouřit oči, aby se písmenka daly do kupy. Jsme fakt ožralá.
Až když uvidím, komu příspěvek patří, vytrhnu jí mobil z rukou a ještě několikrát to přečtu. Polévá mě nepříjemné horko a snažím se neplakat. ,,t-to snad ne.." klepou se mi ruce a Scarlett si mobil vezme zpět. ,,je to kretén Shannon. A je mi to tak líto.." pohladí mě po ramenou a já chvíli nevnímám a jen si přehrávám všechny ty věci, které měli být opravdové ale při tom vůbec.
,,Tady to máš. Scarlett, dáš si s námi?" zeptá se Aron, zatímco mi podává panáka vodky. ,,no, jasně." neodmítne a sedne si vedle nás. ,,tak ještě jednu vodku, prosím," řekne Aron barmanovi. ,,dejte nám celej tác, prosím," skočím mu do toho a Aron se na mě zděšeně podívá. ,,cože?" ,,a prosím rychle," dodám barmanovi nakonec. ,,hele Shannon, já už jsem docela ožralej, tohle mě smete," ,,co? Ten tác je pro mě," odpovím mu a on chvíli mlčí. ,,neměla bys to tolik přehánět. Timhle se nic nevyřeší," promluví na mě opilá Scarlett, ale mně je jedno co kdo říká, nebo co si kdo myslí. Ať je mi zítra špatně klidně celý den, ať mě klidně bolí hlava, ale nic nemá na tu mojí psychickou bolest, kterou v sobě mám už několik týdnů. Mezitím co si ťukneme panáky a klopíme je do sebe, mi před sebou přistane tác s šesti panáky vodky. Těším se na ně jak malá holka a mám pocit, že každým panákem spláchnu jednu společnou vzpomínku s Bieberem. Mám vztek na všechny, hlavně na něj a na tu jeho modelku, kterou asi miluje natolik, že se s ní zasnoubil. On se s ní zasnoubil. Přehrává se mi v hlavě ještě několikrát a každou větou je mi víc na nic a mám větší žízeň. ,,Co jste se Shannon udělali?" ptá se Aron Scarlett a ta se jen zasměje. ,,Já nevím, taky jí nepoznávám," ,,já vůbec. Ale neříkám, že se mi takhle nelíbí víc," mykne rameny, zatímco já ignoruju jeho poznámky a sleduju jen ty panáky. ,,odskočím si," oznámí nám nakonec a já tak na baru zůstávám jen se Scarlett. ,,to si snad děláš prdel.." ,,ne, myslím to vážně," řeknu, beru prvního panáka do ruky. ,,nemyslím tohle!" drkne do mě, tím se mi půlka panáku vyleje na šaty a já se podívám směrem, kam právě Scarlett ukazuje. Justin. Justin Bieber ve společenských černých kalhotech a čené mikině s kapucí. I přes to, že jí měl na hlavě jsme ho poznali. Skoro bych ho nepoznala díky tomu, jak právě vypadá. Je sice upravenej, ale obličej má přímo zlomenej. Svět se mi na chvíli zpomalil a já viděla jen černotu a uprostřed Justina, jehož oči se setkaly s mými. Slyším tlukot svého srdce a musím se chytit baru, abych neupadla na zem. Pískalo mi v uších a musela jsem párkrát zamrkat, abych se vrátila do reality. ,,kouká sem!" drkne do mě Scarlett, jako bych to sama nevěděla. Zhluboka se nadechnu, odtrhnu od něj pohled a naklopím do sebe jeden panák za panákem, a když už se blížím do finále, Scarlett mi tác se zbytkem panáků vezme. ,,nech toho! Mělas už dost!" řve po mně, ale já jí nevnímám. Věnuju se pouze svému tělu, které se snaží vypořádat s hořkou pochutinou, která mi projíždí krkem a čím více jich bylo, tím víc mi bylo na zvracení. Svět se mi motal jak na kolotoči a měla jsem pocit, že každou chvíli zkolabuji. ,,asi budu zvracet," chytnu se za pusu a kdyby mě Scarlett nechytla, ze barové židle bych spadla. ,,panebože," povzdechne si, pomůže mi vstát na nohy. ,,vezmu tě na záchod".
ČTEŠ
BOY NUMBER 94
FanfictionČasto přemýšlím o tom, jaké by to bylo, kdybychom se nikdy nepotkali. Vlastně na to myslím pořád. Byla jsem jen obyčejná holka bez ambicí, která se bála světa a osmnáct let žila v malém pokoji, kam se sotva vešla úzká postel, psací stůl a rozviklaná...