10.

550 10 0
                                    

D: ,,Mery, musíme vstávat. Jdeme do práce." pohladí ji po tváři.
M: ,,Už jdu. Můžu do koupelny?"
D: ,,Proč bys nemohla? Je tvoje. Vem si ručník ze skříně."
M: ,,Děkuju." a mizí v koupelně.

***
David s Mery vchází na urgent a k Meryině štěstí tam sedí Vali s Luckou.
D: ,,Jdu se převlíct a pak se hlásím do služby, vrchní." a udělá gesto "kapitán" (určitě víte, co myslím, hodněkrát to bylo i v mk).
M: ,,Jasně." všimne si holek, který ji podezíravě pozorujou.
M: ,,Co je?" začne se smát, protože vypadají jako 2 strážníci ve službě.
L: ,,Už podruhý přijdeš ráno s Hofem, vysmátá jako sluníčko."
V: ,,Řekla si mu to?"
M: ,,Jo." usměje se.
L: ,,Takže spolu chodíte?"
M: ,,Ještě ne. A do práce, zvědavky."
L+V: ,,Rozkaz! Vrchní!" se smíchem utečou.
M: ,,Vy jste potvory!"
Mery se zabere do papírů a zaregistruje Aleše, který ji pozoruje.
M: ,,Můžete mi říct, jak dlouho na mě koukáte?"
A: ,,Už docela dlouho a pořád jsem se nevynadíval."
M: ,,No dobrý, tak do práce."
A: ,,Jste hrozně hezká, když se zlobíte." usměje se.
M: ,,Jede vám případ."
/M: bože díky za tu sanitku
Z: ,,Adam Novotný, 19 let, fotbalista. Vezeme ho že hřiště. Nejspíš má přetrhané vazy v levém koleni a otřes mozku. V sanitce jednou ztratil vědomí, ale hned se probral."
M: ,,Doktor Nývlt, lůžko 2."
A: ,,Jedeme." bere si od Mery papíry a přitom ji pohladí po ruce.
M: ,,Jeďte už."
Mery se vrací se svému obvyklému papírování.

***
J: ,,Ahoj Mery."
M: ,,Ahoj Jirko, kam jedeš? Kdy nastoupí Bíba?"
J: ,,No právě.."
M: ,,Co se jí stalo?!" zhrozila se.
J: ,,Bíbě naštěstí nic, ale Matymu se něco stalo, leží v nemocnici. Bíba už je v letadle a já letím hned dalším."
M: ,,Ježíš, to je mi líto." zalkla se, ,,ať je všechno dobrý a šťastnej let."
Mery Jirku ještě obejmula a Jirka se vydal do Prahy na letiště.

Den utekl rychle, byl i celkem klidný vzhledem k tomu, že jsme v prostředí urgentu. Přesto se Mery s Davidem celý den neviděli, jenom když si předávali pacienty. Nakonec se sešli na lékařáku.
D: ,,Ahoj Mery."
M: ,,Ahoj."
D: ,,Nechceš zajít na skleničku nebo večeři? Nebo rovnou na obojí?"
M: ,,Vlastně proč ne. Ráda." usměje se.
D: ,,Počkám na recepci, tak si pospěš."
M: ,,Hned jsem tam." zakřičí za ním.

***
M: ,,Jsem tady, můžeme jít."
D: ,,Super, tak jdeme."
M: ,,Ahoj holky a klidnou službu." otočí se ještě a zahákne se za Davidovu ruku.

MUDr. David HofbauerKde žijí příběhy. Začni objevovat