Minulosti, zdar![DOKONČENO]

Část II.

Když jsme dojely do garáže mého domu pomohla jsem jí z auta a dovedla ke mě do obýváku. Odešla jsem nám udělat čaj když jsem zahlédla jak běží na toaletu. Musela jsem se tomu smát. Nebyla zvyklá pít a tak tohle byla otázka času. Na stůl v obýváku jsem postavila dva hrnky a posadila se na gauč.

,, Půjč si můj kartáček!" Zavolala jsem a pousmála jsem se. Doběhla jsem mezitím do garáže a z auta vyndala růže. Když jsem se vrátila, stále byla v koupelně. Dle zvuků jsem odhadla, že použila můj kartáček a čistí si zuby. Květiny jsem dala do vázy a vrátila se. Upila jsem z hrnku čaje a na chvíli se zamyslela.

,, Promiň, tohle jsem nechtěla. Ale žaludek si to zařídil sám. A díky za kartáček." Ozvalo se kousek odemne a mě to donutilo k úsměvu.

,,V pořádku, doufám, že je ti lépe. A také doufám, že jsi vystřízlivěla."

,, Ano, vystřízlivěla. Aspoň trochu. Asi to chápu, že se mnou nechceš být. Ani zdaleka nejsem jako Katherine." Odpověděla a posadila se vedle mne. Překvapeně jsem na ni pohlédla a zakroutila nad tím hlavou. Nikdy by mne nenapadlo, že si myslí tohle. Ale nedivila jsem se. Nemohla vědět, co jsem si uvědomila.

,, Jess, chtěla bych ti něco říci. Chtěla jsem ti to říci na stadionu, ale nebyla jsi tam."

,, Říct mi, co? Že pro tebe nejsem dost dobrá? Že hledáš něco více?" Zeptala se a já znovu zahlédla slzy v jejích očích.

,, Nemusíš plakat, protože tohle jsem ti říct nechtěla. Chtěla jsem ti říct, že potom, co jsi odešla odtud, jsem si uvědomila spousty věcí, ale hlavně tu jednu."

,, Co jsi si uvědomila? Víš jediné, co chci že všeho nejméně je, aby se mnou někdo byl jen proto, že bych si to přála já."

,, Že jsem byla hloupá a slepá. Skrývala jsem v sobě něco, co vyšlo napovrch až když jsi mě políbila. Nikdy jsem Katherine nemilovala. Jen jsem si to namlouvala."

,, To se mi tady teď svěřuješ nebo, co má tohle znamenat? Co jsi si uvědomila? Co vyšlo na povrch? Nemůžeš mi to říci hned a nemluvit s hádankami?" Zeptala se a já sklonila hlavu. Nevěděla jsem, zda to myslí vážně nebo to úplně nepochopila.

,, Tohle jsem si uvědomila." Řekla jsem, chytila její hlavu do svých dlaní a po chvíli spojila naše rty. Chvíli to vypadalo, že je překvapená, ale když mi své ruce obmotala kolem krku a svými rty začala pohybovat, cítila jsem se šťastně.

,, Přísahej mi, že tohle neděláš jen proto, že chceš, abych byla šťastná."

,, To ti mohu slíbit, Jess. Teď si půjdeme lehnout a až se zítra vzbudíme, uděláme si snídani a večer oslavíme s týmem triumf." Navrhla jsem a Jess se usmála.

,, A smí to vědět v týmu, že jsme spolu?"

,, Na to bych nespěchala. Dáme si něco jako rande a uvidíme zda spolu budeme chtít být."

,, Já s tebou chci být. Miluji tě." Šeptla a chytila mne za ruce.

,, To říkáš teď, ale třeba změníš názor. A tyto slova si nech na později. Vše chce čas." Odpověděla jsem a podívala se na Jess. Zahlédla jsem zklamání v jejích očích. To, co jsem vidět nechtěla.

,, Jak ti mám dokázat, že to myslím vážně a můj názor se nezmění? Řekni mi to a já to udělám."

,, Takhle to nefunguje. Nemůžeš říct, že někoho miluješ když ho neznáš důvěrně." Odpověděla jsem a pevně jí objala. Vypadalo to, že se uklidnila a je konečně spokojená. Vlastně jsme byli spokojené obě dvě, protože já konečně udělala to, co jsem musela. Přiznala jsem si, že i já jí miluji. Kdybych se nebála, že o ní přijdu nebo, že na ní budu spěchat, líbala bych ji snad až do rána. Z přemýšlení mne vytrhl pohyb a následný dotyk jejich rtů na mém krku. Nejdříve jsem si myslela, že šlo jen o letmou pusu, ale po chvíli jsem pochopila, že tak to není. Pokračovala v tom a já se nedokázala nijak bránit. Až moc rychle přišla na to, co mě zcela odrovná. Nechala jsem jí a čekala, co bude následovat. Spojila naše rty a mne začala rozepínat knoflíky u košile.

,, Jess, měly bychom přestat. Aby jsi pak nelitovala." Řekla jsem mezi polibky.

,, Pšt, už nic neříkej." Řekla a já se rychle zvedla. Vzala jsem jí do náruče a odnesla do ložnice. Líbala jsem jí na rty a rukama jí pomalu svlékala. Byla jsem opatrná a nikam jsem nespěchala. Když jsem ležela nad ní a a viděla jí ve spodním prádle, přestala jsem a ulehla vedle ní.

,, Stalo se něco? Nelíbím se ti?" Zeptala se a otočila se čelem ke mně. Usmála jsem se a rukou jí pohladila po tváři.

,, Jsi nádherná, nic se neděje. Ale není kam pospíchat. Tohle by mělo být nádherné a měly bychom na to vzpomínat. Takže nechci nic uspěchat." Odpověděla jsem a políbila jí. Jess se ke mně přitulila a já jí vzala pod svojí deku.

,, Chápu. Dobrou noc." Odpověděla a zavřela oči. Já byla ještě chvíli vzhůru, ale zanedlouho jsem také usnula.