Minulosti, zdar![DOKONČENO]

Část X.

Následující den jsem se za Jess stavit nemohla. Musela jsem vyřešit nějaké osobní věci a probrat vše s holkama. Nevěděla jsem jak na to zareagují a, co mi k tomu řeknou, ale musela jsem se někomu svěřit. Večer jsem měla v plánu zajít si někam sednout a trochu se odreagovat, ale to jsem se rozhodla nikomu neříkat. Věděla jsem, že by s tím nesouhlasili a pokud ano, šli by se mnou. Věděla jsem, že je pod nějakou záminkou budu muset vyprovodit, ale to bylo vedlejší. Zaslechla jsem zvonek a tak jsem odešla otevřít. Překvapilo mne, že tam byla pouze Lucy. Čekala jsem větší doprovod.

,, Ahoj,tak jsem tady." Řekla a objala mne. Objetí jsem jí ráda opětovala a poté ji zavedla do obýváku.

,, Kde jsou ostatní? A káva nebo čaj?" Zeptala jsem se pomalu se vydala do kuchyně.

,, Čaj a holky jely někam mimo město. Tak ti musím stačit já." Odpověděla a já začala dělat čaje. Byla jsem z toho nervózní, protože jsem tušila, že mne bude přemlouvat, ale také jsem doufala v pochopení. Čaj jsem měla do pár minut hotový a tak jsem se posadila vedle Lucy.

,, Tak povídej, co se děje?" Pobídla mne a já sklonila hlavu.

,, Byla jsem včera u Jess. A ona po mně chce něco, co já nemohu." Řekla jsem pomalu a pohlédla na Lucy. Ta jen zvedla ruku a odešla. Když se vrátila, držela v ruce láhev vodky a dva panáky.

,, U tohoto se bude povídat lépe než u čaje. Už tuším, že to nebude nic pěkného." Řekla a nalila nám oběma. Já do sebe panáka hned kopla a nalila sem dalšího.

,, Nejde o nic špatného. Alespoň já to tak nevidím. Věřím, že to myslela dobře, ale já si tím nejsem jistá." Řekla  jsem trochu zamyšleně a zadívala se na skleničku s vodkou. Neměla jsem v plánu toho vypít moc, ale občas to bylo prostě potřeba.

,, Tak povídej. Je vidět, že tě to trápí. Ale nemohu ti pomoct, pokud mi to neřekneš."

,, Ten večer, co jsme se daly s Jess tak nějak dohromady, přespala u mne. Krom několika dlouhých polibků se nic nestalo. Teda vlastně malém ano, ale já nechtěla. Nechtěla jsem to uspěchat. A včera. Včera jsme se bavily o tom, že nebude moct nějakou dobu hrát."

,, A stalo se snad něco? Pohádaly jste se nebo něco jiného?"

,, Ne to vůbec ne. Má strach, že až začne sezóna, nebudeme se tolik vídat a rozdělí nás to. Snažila jsem se jí přesvědčit, že s ní budu každou volnou chvilku, ale jakoby to neposlouchala. A pak navrhla něco, co v tuhle chvíli nepřichází v úvahu." Řekla jsem a opřela jsem se zády o Lucy. Podala mi panáka a já ho vypila. Ona mne napodobila a poté sklenky odložila.

,, A to je, co?"

,, Ať se k ní na tu do u, než bude moct hrát nastěhuji. Ale já nemůžu. Nejde to." Odpověděla jsem a zhluboka si oddechla.

,, Proč to nejde? Pokud jedna druhou milujete, není důvod to nepodniknout."Řekla a usmála se. Chvíli jsem přemýšlela zda to myslí vážně. V ruce se mi objevila další sklenka a já to do sebe šokovaně kopla.

,, Proč? Mám ji moc ráda, ale pořád si nejsem jistá. Nechci nic uspěchat a když budu spát vedle ní, bude vše v háji." Šeptla jsem a sklopila hlavu.

,, Nic nebude v háji, pokud máš silnou vůli. Kdyby jsi jí neměla, nesedíme tu." Řekla a hlavu měla kousek odemne. Dívala se mi přímo do očí a ani na chvíli neuhnula. Obě jsme měli v sobě nějaký ten alkohol a já do sebe kopla dalšího panáka. Silnou vůli jsem opravdu neměla a už vůbec ne s alkoholem v krvi. Přitáhla jsem si jí a políbila jí. Kdybych věděla, co bude následovat, nikdy bych se alkoholu nenapila.

Tak a jsme na konci další kapitoly. Co se mohlo dále odehrávat? Bude to ta největší chyba, kterou udělá? Změní se něco mezi Lucy, Jess a Stacey?