Minulosti, zdar![DOKONČENO]

Část XIII.

První z ložnice vyšla Lucy a já se ještě rychle upravila. Vyšla jsem až chvíli po ní a obě jsme seběhly schody. Jess chodila po domě a koukala se, kde jsme.

,, Jess, co tu děláš? Neříkala jsi, že přijdeš." Řekla Lucy a já se snažila, aby na mne nebyla vidět nervozita.

,, Taky bych tu nebyla, kdyby jsem nepřišla na to, co vím. Jak jsi mohla?!" Zvýšila hlas Jess a strčila do mě. Po tvářích jí stékala jedná slza za druhou. Lucy se po mě podívala, ale já jen pokrčila rameny, nemohla vědět, že jsem s ní něco měla.

,, Asi to bude znít divně, ale v tuhle chvíli netuším, co jsem provedla."

,, Ty, nevíš? Ty nevíš, že mě podvádíš s kamarádkou a naší spoluhráčkou? Že mě podvádíš s ní?" Odpověděla Jess a ukázala na Lucy. Začala jsem tušit, že to neříká jen tak. Vypadalo to, že opravdu ví, co se mezi námi odehrávalo.

,, To je hloupost. Jak jsi na tohle přišla?" Odpověděla jsem a došla k ní, ale jediné, čeho jsem se dočkala byla její ruka na mé tváři.

,, Nevím, co ti dala ona a já ti to dát nemohu. Pokud mezi námi vznikl nějaký problém, mohla jsi to semnou řešit, ale ty jsi šla a vyspala se s ní? A jak to vím? Nechala jsi otevřený facebook na mém notebooku. A když jsem si přečetla konverzaci, došlo mi to. Teď se ptám, proč? Milovala jsi mě někdy vůbec? Nebo jsem byla jen tvoje přestupní stanice?" Řekla a já jen sklopila hlavu. Na otevřený profil u ní na počítači jsem zcela zapomněla a neodhlásila to. V duchu jsem si za to nadávala a přemýšlela jak tohle celé srovnat. Měla jsem na výběr? Nebo byla rozhodnutá mě opravdu opustit?

,, Jess, nevím. Ráda bych řekla proč se tohle stalo, ale netuším. Je mi to líto, že to zaslouží až takhle daleko. Ale chápu, že tohle moje omluva nenapraví. A miluji tě. A budu napořád." Odpověděla jsem a zahlédla překvapený pohled Lucy. Jakoby mi chtěla říct ať mlčím. Měla snad nápad jak tohle srovnat, ale tohle byla moje chyba. Musela jsem to napravit sama.

,, Kdyby jsi jí milovala, nevyspíš se semnou." Odpověděla Lucy a já se jen pousmála.

,, Jela jsem to sem ukončit, víš to moc dobře. Promiň, ale skutečně miluji Jess."

,, Stacey, jsem ochotná na tohle zapomenout. Zapomenout na to, že jsi s ní spala a začít od znova. Tak moc tě miluji, že jsem schopná udělat cokoliv. Ale něco mi tu slíbíš a odjedeš semnou."

,, A, co by to mělo být? Já jen, zda je toto reálné."

,, Slíbíš mi, že se s Lucy uvidíš jen na tréninku, nebo u toho budu i já. A budeš nějakou dobu bydlet u mě. Jsem tam pořád sama a chybíš mi, takhle spolu budeme více."

,, Stacey, tohle je doslova vydírání. Mohu ti dát víc a tohle po tobě nebudu nikdy chtít. To, co po tobě chce ona, by po tobě člověk, který tě miluje, nechtěl." Řekla Lucy a dívala se mi zpříma do očí. Bylo to na mě. Jen jedna volba byla správná a já v tuhle chvíli netušila jaká. Jess se opřela o zeď a ruce strčila do kapes kalhot.

,, Lucy, já nemohu. Tohle by nebylo správné a víme to obě. Bude to tak jak řekla Jess." Odpověděla jsem a ona jen kývla hlavou.

,, Dobře, ale kdyby cokoliv, dveře máš u mě otevřené. Budu čekat." Odpověděla a políbila na mě na čelo. Poté jsem na sebe hodila zbytek oblečení, obula si boty a vyšla ze dveří. Jess mě hned následovala a venku mě chytila za ruku. Posledním pohled ke dveřím Lucy mi doslova trhal srdce. Nastoupila jsem do auta a vydala se směrem k Jess. V autě bylo hrozně ticho. Nevěnovala mi jediný pohled a vypadala, že nad něčím přemýšlí.

,, Miluji tě." Řekla a já se nepatrně usmála. Dokázala to říci i přesto, co jsem provedla.