Minulosti, zdar![DOKONČENO]

Část III.

Ráno jsem se vzbudila první. Potichu jsem se vykradla z pokoje a zamířila rovnou do koupelny. Pustila jsem na sebe teplou vodu a nechala jej dopadat na své tělo. Byla jsem ráda, že Jess spí, protože jsem měla čas si vše pořádně promyslet. Nelitovala jsem toho, že jsme spolu strávily noc. Ani toho, že jsem jí řekla, co cítím. Bála jsem se veřejnosti. Budou mne mít fanoušci pořád stejně rádi nebo mne za toto odsoudí? A co moje rodina? Ptala jsem se sama sebe a snažila se najít možnost jak to udržet v tajnosti a jak šetrně to říci rodině. Po asi patnácti minutách jsem vylezla a šla připravit snídani. Obchod jsem měla naproti domu a tak jsem zaběhla pro pečivo a něco na to. Připravila jsem kakao a čaj a k jídlu rohlíky s obloženým talířem. Chtěla jsem, aby byla spokojená a po včerejšku se trochu najedla. Bokem jsem připravila trochu míchaných vajíček a usmála jsem se. Už to byla dlouhá doba, co jsem někomu dělala snídani.

,, Dobré ráno, proč jsi mne nevzbudila?" Ozvalo se za mými zády.

,, Nikdy nikoho nebudím. Jak ti je?" Zeptala jsem se s úsměvem a položila na stůl ještě dvě konvičky.

,, Žaludek dobrý, ale hlava bolí. Mohu si u tebe dojít do sprchy a půjčit si čisté oblečení? Než mne vykopneš domu?" Zeptala se a já se zasmála. Vyznělo to jakoby se styděla, že má kocovinu a špinavé oblečení.

,, Jsi do sprchy. Donesu ti osušku a něco na sebe." Odpověděla jsem a ona jen kývla hlavou. Vzala jsem první, co mi padlo do ruky a vlezla do koupelny.  Na chvíli jsem se zarazila a zadívala se na ní. Kapky vody dopadaly lehce na její tělo. A to měla snad to nejkrásnější na světě.

,, Tak pojď za mnou a nezírej na mě, jako bych byla bohyně." Řekla najednou a já se probrala. Položila jsem věci na pračku a  usmála jsem se.

,, Ne, to by nebyl dobrý nápad. Pak přijď do kuchyně." Řekla jsem v rychlosti a zavřela dveře. Vydala jsem se do kuchyně a posadila se na židli. Tak moc mne přitahovala a já měla, co dělat, abych se držela zpět. Nalila jsem si čaj a na rohlík namazala trochu másla. S chutí jsem se dala do jídla a sledovala dění venku.

,, Utekla jsi jak malé dítě. Mohla jsi jít ke mě. Nic bych ti neudělala."

,, Já vím, že ne. Ale jak jsem řekla. Není kam spěchat a chtěla jsem ti dát prostor."

,, Nebo jsi měla jen jednoduše strach a nechceš to přiznat." Odpověděla a já sklopila hlavu k hrnečku. Měla vlastně pravdu. Bála jsem se, že se neudržím. Z myšlenek mne jako vždy vytrhl telefon a já i když s neochotou po něm sáhla. Volala mi Lucy, jak jinak.

,, Přeji pěkné ráno, co se děje?" Zeptala jsem se a zaslechla hrající autorádio.

,, Kde jsi našla nakonec Jess? Předpokládám, že našla, protože jinak by jsi mi volala."

,, V parku naproti Blue Sky. A sedí naproti mě." Odpověděla jsem a chvíli bylo ticho. Jakoby snad přemýšlela, co má říci.

,, Za tři minuty jsem u tebe. Tak mi udělejte kafe." Řekla a než jsem stačila nějak zaprotestovat tak telefon položila.

,, Jede sem Lucy. A pravděpodobně si myslí své." Řekla jsem a Jess ke mě natáhla ruku. Chytla jsem jí za ní a ona se usmála.

,, Tak před ní nemusíme nic předstírat. Ví zcela vše." Řekla a natáhla se ke mě. Věnovala jsem jí krátký polibek a zakroutila hlavou.

,, Nevíš, co si domyslí a na, co se zeptá. Zřejmě si totiž myslí, že jsme se spolu vyspaly."

,, A vždyť malém ano. To nemůžeš popřít."

,, Nepopírám to, Jess. Ale nestalo se to, tak si dávej pozor na jazyk." Odpověděla jsem a Jess se usmála. Rty se smály, ale oči říkali opak. Mrzelo jí, že se s tím nemůže nikomu svěřit a, že to chci tajit. Možná jí i mrzel ten večer. To, že jsem couvla zpět. Netrvalo to ani pět minut když se ozval zvonek. Odešla jsem otevřít a zhluboka se nadechla.

,, Ahoj, kde jí máš?" Zeptala se Lucy a aniž by čekala na moji odpověď, zamířila do kuchyně. Vypadala celkem naštvaně a tak jsem se vydala rychle za ní.

,, Jsi normální?! Nikomu se neozvat a prostě se jen tak vypařit? Uvedomuješ si vůbec jaký jsme o tebe měly strach?" Začala Jess nadávat a přitom jí držela za ramena.

,, Já si myslím, že kocovina je pro ni dost velkým ponaučením. Když jsem ji našla tak v sobě měla skoro celou flašku." Řekla jsem jen tak bokem a Lucy na mě vykulila oči. Pak nad tím mávla rukou a posadila se na jednu z volných židlí.

,, Takže jste spolu strávily noc, jo? Jaký to bylo?" Zeptala se a já se plácla do čela. Přesně tohle jsem čekala. Jess vypadala, že se propadne a zároveň se červenala.

,, Nestrávily jsme spolu noc. Spaly jsme pouze vedle sebe. Moje oblečení má proto, že ji večer bylo trochu špatně. Takže tě musím zklamat." Odpověděla jsem a Lucy se jen pousmála.

,, Byl to jenom vtip. Půjdete s námi večer slavit, že jo?" Zeptala se a já pohlédla na Jess. Její pohled říkal, chci být s tebou, ale já věděla, co je potřeba. Musely jsme to pořádně oslavit.

,, To je jasné. Oslava je potřeba když už jsme ten pohár vyhrály. V kolik a kde?"

,, V pět v Blue Sky. Teď zase raději pojedu. Musím ještě něco zařídit. Mějte se." Řekla a jak rychle přišla tak stejně rychle odešla. Jen jsem pohlédla na Jess a pokrčila rameny.