Část XI.

192 12 5
                                    

Tak jak se s tímto postavy poperou? Dozví se to Jess nebo se jim podaří tohle utajit?

Kdybych řekla, že se mi tahle noc nelíbila asi bych lhala. Dlouho jsem nezažila tolik vášně a takovou oddanost vůči druhému. Lucy věděla, co dělá. Každý její dotyk byl předem promyšlený. Stejně jako ten můj. Kolem půlnoci jsme obě usnuly v objetí té druhé s úsměvem na tváři. Ano, byla jsem spokojená, alespoň v tu noc.

,, Oh, můj bože. Moje hlava!" Zvýšila jsem hlas a podívala se vedle sebe. Lucy už byla vzhůru a na tváři měla pobavený výraz.

,, To je jediné, co tě trápí? Co vše si pamatuješ z noci?" Zeptala se a já se posadila. Nechápala jsem proč se na to ptá. Pamatovala jsem si všechno. Každičký detail.

,, Bohužel všechno. Tohle se Jess nesmí nikdy dozvědět. Tohle se vůbec nemělo stát."

,, Nic se nedozví.Tak proč se to stalo? Myslela jsem, že se ti to líbilo. Nebo to byla jen hra?"

,, Právě, že se mi to líbilo. Nemělo by se mi to líbit. Tohle mělo být s Jess."

,, Vždyť může být. Není nic špatného na tom se odreagovat. Prostě se mi jen líbíš a přitahuješ mne. I mne se to moc líbilo." Řekla a přitáhla si mne k sobě.

,, Nikdy jsi neřekla, že jsi na holky. Sakra,z toho bude průser pokud se to dozví."

,, Jsou věci, které nikde neříkám. Nic se nedozví. Někdy to můžeme zopakovat." Řekla a pohladila mne po břiše.

,, Ne, nemůžeme, Lucy. Já mám Jess a nechci ji takhle ublížit. Miluji jí." Odpověděla jsem a proměnila si oči.

,, Není na tom nic špatného. Jess se nic nedozví a bude vše v naprostém pořádku." Odpověděla a políbila mne. Nevím proč jsem si to nechala líbit a polibky jí začala oplácet, ale jí to dělalo skutečně radost.

,, Kdyby jsi byla tak proti, vyhodila by jsi mne." Šeptla a já jí přitáhla jen do objetí. Když jsem se podívala na hodinky tak jsem vystřelila jak neřízená střela a začala hledat své oblečení.

,, Vstávej, za hodinu máme vyzvednout Jess v nemocnici. A já na to málem zapomněla." Řekla jsem a Lucy pomalu vstala. Začala se oblékat a já jí chvílemi pozorovala. Měla skutečně dokonalé tělo, ale tělo, které mi mělo být zapovězeno. Místo toho mne až moc přitahovalo. Za dvacet minut jsme už seděly v autě a mířily do nemocnice.

,, Co když se prokecnu nebo to pozná?" Zeptala jsem se Lucy a ta se jen usmála a chytila mne za ruku.

,, Kdyby to hrozilo, něco podniknu. Takže se neboj. Zůstane to jen mezi námi."

,, V to doufám. Pokud jí něco řekneš, končím s tebou. Jen aby ti to bylo jasné." Řekla jsem a Lucy přikývla na souhlas. Když jsme dorazili k nemocnici, chvíli jsem se odhodlávala, abych vůbec vešla dovnitř.

,, Bude to v pořádku. Neboj se." Řekla a líbla mne do vlasů. Bylo to příjemné, ale rychle jsem se odtáhla. Vešla jsem do nemocnice a vydala se na oddělení kde ležela Jess. Překvapení pro mne bylo, když jsem jí zahlédla sedět před pokojem a s taškami vedle sebe. Nestačila jsem se ani vzpamatovat a už jsem měla její ruce obmotané kolem krku a její rty přitisknuté na svých.

,, Chyběla jsi mi. Hrozně moc. Už chci odtud pryč." Šeptla a já jí od sebe odtáhla.

,, Propouštěcí zprávu máš?"

,, Za chvíli bude hotová. Lékař přijde, co nevidět. Ahoj, Lucy." Řekla a poté objala i jí. Pocity, které jsem měla byli zvláštní. Žárlila jsem snad? Nebo to byl jen strach, že se prozradím? Následně jsem sledovala jak odchází za lékařem a přebírá si papíry. S Lucy jsme vzaly tašky a vydaly se k autu.

,, Zůstaneš dnes u mne?" Zeptala se mne Jess a já se překvapeně podívala na Lucy.

,, Já..Já nevim Jess. Na něčem jsme se přeci domluvily. A já svá rozhodnutí neměním." Řekla jsem a vložila do auta tašky.

,, Stacey, žádám tě jen o jednu noc. Nechci teď usínat sama. Lucy bude fuk jedu tě nechá u mne nebo jestli tě poveze dál. Řekla a já se opřela o auto.

,, Dobře, ale příští noc spím doma. A už mne nepřemluvíš." Odpověděla jsem a Jess kývla. V pohledu Lucy jsem zahlédla něco, co jsem si nedokázala dobře vyložit. Než jsem stačila položit jakoukoliv otázku, zalezla do auta. Chvilku na to jsme byli na cestě k Jess. To ticho, které v autě bylo, bylo až nesnesitelné.

,, Děje se něco?" Zeptala se Jess a já se jen usmála.

,, Ne, nic se neděje. Vše je v naprostém pořádku." Odpověděla skoro neslyšně Lucy a pustila rádio.

Minulosti, zdar![DOKONČENO]Kde žijí příběhy. Začni objevovat