Minulosti, zdar![DOKONČENO]

Část IV.

Když jsme večer odjížděli od Jess, aby se převlékla na oslavu, bylo mezi námi až divné ticho.

,, Jess, děje se něco? Víš, že oslavit to musíme. Dřely jsme na to celou sezónu."

,, Nic se neděje. Jen nechápu proč to musíme skrývat. Lucy to ví a holky by to vzali dobře, protože to ví také."

,, Protože je to jen naše věc a oni by bylo moc zvědaví. A taky mi jde o veřejnost." Odpověděla jsem a chytila jí za ruku. Lehce mi ji stiskla a usmála se. Věděla, že to myslím dobře a není v tom jiný záměr. Věděla jsem, že holky by to vzali v pohodě, ale pořád tu byli další lidé, kteří by to přijmout nemuseli. U klubu jsme se objevily už za pět minut. Venku už čekal téměř celý tým kde jsme chyběly jen my dvě. Postupně jsme vylezly z auta a došli k holkám.

,, Zvládly jste to skvěle. Jak se tvářili když jste pohár zvedly nad hlavu?" Zeptala jsem se a se všemi jsem se objala. To samé udělala Jess, ale stále se držela více po mém boku.

,, Hele, ten výraz nejde popsat. Z ledu pak odešli, ale s hlavou vzhůru. Ten jejich trenér skončil. Přišla tam komise a zápas tak vedl asistent." Řekla Theresa a usmála se.

,, Škoda, že jsem to nemohla vidět. Určitě by to stálo za to." Řekla Jess a já přikývla hlavou.

,, Bude hodně fotek a tak o to nepřijdete. Měly jste hold něco jiného a důležitějšího. Takže vám odpouštíme." Odpověděla Carol a poté zavelela k odchodu do klubu.