Seoul Rush | BTS

12. kapitola - Fuck

Barem se ozývaly tóny chytlavé písně, která mnoho lidí přilákala na parket. Hoseok mezi ně tentokrát nepatřil, před pouhými deseti minutami odtamtud totiž odešel a spokojeně se svalil na lavici potaženou měkkým polstrováním v jednom z boxů. Upíjel ze sklenice s alkoholem, druhá ruka hladila stehno mladíka před ním. Ten seděl na stole, nohy rozkročené a chodidla opřená vedle jeho stehen na lavici.

„Neříkej mi, že jsi unavenej," zasmál se mladší z nich a drze mu sebral sklenku z ruky, aby si taky mohl dopřát trochu žáru v hrdle. Prohrábl si zrzavé, trochu zpocené vlasy, volnou rukou se opřel za svými zády.

Hnědovlasý se upřímně zasmál a zavrtěl hlavou. „Ne, nejsem," zazubil se, vzal si nápoj zpátky a se zakloněním hlavy vyprázdnil sklenici. Odložil ji na stůl, pohodlně se opřel a s úsměvem pozoroval mladíka před sebou. Hlavou mu probleskla myšlenka, že by ho nejradši obrátil, přehnul přes stůl a na místě ošukal, jak moc ho v ten moment lákal. Netušil, na co vlastně čekali. „Energie mám dost, toho se nemusíš bát."

Mladší se tiše zasmál, s lehkostí seskočil na zem a popadl ho za ruku, míře kolem baru do chodby, ze které vedly schody do pokojů. Jeden z nich měli samozřejmě předem zarezervovaný, díky tomu, že se oba znali s někým z personálu. Hoseok se kousal do spodního rtu, oči přilepené na mladíkově božské prdelce, místo toho, aby dával pozor na cestu. Ten kluk moc dobře věděl, co to s ním udělá, jakmile trochu víc zavrtí boky. Věděl, jak mu vzít veškerou sebekontrolu.

Ale to mu ani v nejmenším nevadilo. On si ten výhled nanejvýš užíval, neodolal sevřít jednu z jeho půlek v dlani a škodolibě se zasmál, když chlapec s tichým vypísknutím povyskočil. Zatáhl ho do určeného pokoje, otočil klíčem v zámku a hnědovlásek se rázem ocitl natisknutý na dveřích, jeho ruce cítil snad všude na svém těle. Jeho tvář ozdobil úšklebek, spokojeně zaklonil hlavu a nechal si laskat krk vlhkými, urychlenými polibky.

„Dneska se nějak činíš," poznamenal, pomohl mu se stažením své mikiny a tu nechal spadnout na koberec na zemi. Setkal se s jeho pohledem, v očích se zablýsklo a on rázem prohodil jejich pozice, sevřel jeho zápěstí a naklonil se k jeho uchu, na které vydechl horký vzduch. „To po mně tak moc toužíš, Jiminie?" optal se hlasem posazeným o dobrou kvintu níž, s uspokojením zaznamenal, jak se zachvěl a vehnal do plic prudký nádech. Špičkou jazyka obkroužil obvod jeho ucha a následně skousnul ušní lalůček, hravě přitom zatahal za náušnici.

„Nemáš nejmenší ponětí, jak moc," vydechl v odpověď a marně se pokusil vymanit ze sevření. Stisk nepovoloval, tudíž musel najít jiný způsob, kterým přijít k fyzickému kontaktu. Pohnul svou pánví dopředu, a jakmile narazil do té Hoseokovy, škádlivě jí zakroutil, nutíc staršího muže prudce se nadechnout a udusit táhlý sten v hrdle. Jeho tělem se rozlil žár, cítil, jak ho spaluje, ale ani v nejmenším z něj neměl strach. Přál si přiložit do pomyslného ohně, potřeboval to tak nutně, že jakmile se jejich rty setkaly v polibku, žár se přeměnil v inferno a ničil snad celé jeho vnitro, tavil orgány a kosti, zaplavoval nervy touhou a vášní.

S radostí nechal hbitý jazyk vplout do svých úst, propletl s ním ten svůj a nezajímal se o zvuky, které i přesto unikaly pryč, které mohl Hoseok tak dobře slyšet, a které lahodily jeho uším a ještě více v něm probouzely divokou šelmu. Podebral si menšího mladíka pod stehny a vyzvedl si ho do náruče, propouštěje tím z uvěznění jeho ruce. Ucítil je na svých ramenech, vnímal, jak se mu nehty zarývají do kůže i přes látku trika a tvoří na ní zarudlé půlměsíčky. Jen ho to povzbudilo, přitiskl se k němu natolik, jak jen to bylo možné, a zhoupl se v bocích, ve svých ústech udusil kňouravý sten.

Pnutí v rozkroku se stávalo pomalu nesnesitelným, překonal krátkou vzdálenost k pečlivě ustlané a čerstvě povlečené posteli, na kterou neváhal Jimina spíš pohodit, než položit, ale to mu snad nemohlo být víc ukradené. Vyhoupl se nad něj, vpil se do jeho rtů, zavíraje přitom oči, aby tím snad posílil ostatní vjemy. Ruce na zádech, sladké, ale tak strašně svůdné zvuky, které mladšímu z úst unikaly a doháněly ho k šílenství, jak moc si přál z něj všechno strhat a netrápit se ničím, jen do něj konečně poprvé přirazit a vyžívat se v těsnu, které by ho obklopovalo.