Seoul Rush | BTS

13. kapitola - A Guitar

Pneumatiky žalostně zaúpěly, když mladík za volantem prudce sešlápl plyn a rozehnal tak své auto směrem, kterým si přál jet. Ruce pevně svíraly volant, sebejistě, zatímco oči pozorně skenovaly vozovku. Blížil se k nájezdu na dálnici, po které mohl pohodlně pádit, aniž by se musel potýkat s problémem překračování rychlosti. Většinou nemohl jet až tak rychle, jelikož množství aut ho příliš ohrožovalo.

Tolik ho to netrápilo, vyřádil se předchozí den, pro tenhle měl krapet jiné plány. Vyjel dřív, aby si mohl trochu zazlobit. Vždycky vyhledával drahá, rychlá auta mezi těmi nudnými, pokoušel se jejich řidiče přimět k laškovnému závodění. Rád dorážel, škádlil, užíval si, jakmile jeho výzvě podlehli a odvážili se trochu zariskovat. Jeho tvář ozdobil úšklebek v momentě, kdy mezi obyčejnými značkami spatřil i tmavě modré sportovní auto.

Prokličkoval mezi auty a dostal se k němu blíž, aby jel tak blízko za ním, jak jen mohl. Nechal motor se hezky nahlas ozvat, vyčkával reakci řidiče před ním, který notnou chvíli nereagoval. A tak svůj čin zopakoval, tentokrát důrazněji, s větší dávkou nebezpečí, načež ještě hravě zatroubil. Jenže se nezdálo, že by majitel auta měl v plánu jakkoliv zapadnout do jeho plánů. Tudíž využil mezery ve vedlejším pruhu, do kterého obratně najel a zařadil se přímo vedle sportovního vozu.

Pohlédl vedle sebe a překvapeně povytáhl obočí, jakmile za volantem nespatřil muže, nýbrž vcelku drobnou slečnu. Tmavé vlasy měla svázané ve vysokém ohonu, na nose seděly brýle s tmavými skly. To ho vydráždilo ještě o něco víc, takže zopakoval své dva dosud marné pokusy. A tentokrát se nějaké reakce vskutku dočkal.

Osoba si povytáhla brýle a opřela je o hlavu, kterou otočila jeho směrem. Na tváři pobavený výraz, obočí sebou dvakrát rychle zakmitalo. Rozhlédla se kolem, a jakmile si vyhlídla místa, kam odbočovat, neváhala vystartovat kupředu a šikovně se projíždět mezi ostatními automobily.

Taehyung se hlasitě rozesmál a vydal se za ní. Nečekal to, doopravdy ne, tudíž takové příjemné překvapení mu jen rozlilo adrenalin do žil, nechalo tělo pocítit typickou radost a pocit dobrodružství. Brzy tmavomodré auto předehnal, později ono zas předjelo jej, a stále dokola, oba si na silnici zkrátka pohrávali s tím druhým, skoro jako kočka a myš. Jejich role se však velmi často střídaly.

Když pak tmavovláska musela sjet z dálnice, mávla mu na rozloučenou a nasadila si zpět brýle. Tiše se zasmál a s úsměvem na tváři, který mu tam zřejmě zamrzl, pokračoval v jízdě. V hlavě obrázek jednoho z party svých kamarádů... vždy takhle vyzývali ostatní společně, on a Jimin. Závodění ve více lidech byla taktéž zábava a oni dva si ho vždycky užívali i mimo ‚oficiální' závody.

Vyjížděli spolu do ulic, na silnice i dálnice, kamkoliv je to dokázalo přilákat. Vyhledávali auta, vždy spojení přes hovor, domlouvali se, kdo bude takzvanou další obětí. Oba by na osobu doráželi stejně, jako to dělal jen před malou chvílí. On sám by pak řidiče pobízel, zatímco starší by škádlil malým prostorem mezi oběma auty.

Povzdychl si. Poslední dobou se k Jiminovi rozhodně nechoval fér a už vůbec ne hezky. Spíš jako naprostý spratek, což si zrzeček nezasloužil. On sám to až moc dobře věděl. Jak moc hodný a laskavý dokázal být. Dříve mu to neprospělo, spousta lidí ho využívala a on se musel naučit svou milou stránku schovávat za vzezření drsného závodníka, se kterým nebylo radno si zahrávat. Opravdu takový byl, jakmile se rozvášnil, ten kousek k němu časem těsně přirostl, jako břečťan ke stěnám domů.

Taehyung ho měl rád, skutečně rád. Byl jako jeho bratr, občas mu přišlo, že snad vyloženě dvojče. Odjakživa si skvěle rozuměli, strávené roky pospolu je neuvěřitelně sblížily, takovým způsobem, který si kdysi nedokázal ani jeden představit. Kousl se do rtu. Jimin se o něj tak moc staral, tak moc se bál, zatímco on ho lhostejně odstrkoval dál od sebe, div se neohnal po každém doteku, jen kvůli hloupému zápasení. Jenže tohle byla další jeho vášeň, které se zbavovalo asi stejně špatně, jako závislosti na drogách. Nebylo divu, že se k ní vrátil. A stejně tak nebylo divu, že se mu v tom pokoušel jeho kamarád bránit.