Dny ubíhali, polévky ubývali, do obchodu přicházelo málo lidí, hudba hrála na sto jedna procent... Stále ta samá rutina. Ta skončila v sobotu, když už chtěla zavírat. Dveře obchodu se rozletěli a dovnitř vletěla krátkovlasá Lane. Počkat, cože?
,,Vím, že jsme se dlouho neviděli, ale až tak dlouho?"
Pokud se kdokoliv a jakkoliv zmínil o Lane, hned vás napadli jen dlouhé, černé a ne moc upravené vlasy. Mohla vás taky napadnout její ztřeštěná povaha nebo, že má okolo sto osmdesáti centimetrů, ale vlasy byly něco tak moc symbolického, že si jí bez nich nedokázala představit. Přesto tu stála, s vlasy po ramena, a s velkým úsměvem začala mluvit.
,,Slušní lidé jako první pozdraví, takže: Ahoj Olivie."
,,Ahoj Lane. Spokojená?" přikývla, ,,Už se můžu ptát?" nesouhlasně zakroutila hlavou, ,,Kdy se budu moct ptát?"
,,Vlastně jsi se mě právě zeptala."
I přes nesouhlas se začala ptát. ,,Jako první: Kde máš vlasy? Tyhle ti doopravdy sluší, to rozhodně nepopírám, ale... Kde máš vlasy? Za druhé: Jak jsi se tu takhle najednou objevila? A poslední: Jestli mě chceš někam vytáhnout, tak s tím rozhodně nepočítej."
,,Vlasy jsem si ostříhala z čistého a náhlého sentimentu, přijela jsem autem a poslední otázka nebyla otázka. Ale máš pravdu a rozhodně s tebou počítáme," zaculila se.
Pozdvihla obočí. Lane viděla ráda, ale raději by se dnes utápěla v polévkách a denní rutině, než aby musela kamkoliv chodit. To jí taky řekla, ale Lane byla svérázná a když si něco zamanula, tak to tak také bylo. Alespoň v devadesáti osmi procentech případů. Tenhle do nich, bohužel, spadal.
,,A kam to tedy jdeme?" zeptala se po neustálém přemlouvání. Lane si povyskočila a hned vše začala líčit.
,,Takže, Peter stojí před obchodem. Všichni tři půjdeme do restaurace – teď si nevzpomenu na jméno. Však ty víš, taková ta luxusní a na nás až moc nóbl."
,,Jestli myslíš to, co si myslím..."
,,Gold & Gold."
G&G byl úžasný a dost drahý restaurant uprostřed centra. Lidi jako Olivia (ti, co jedí pytlovky) se na něj nemohli podívat ani z padesáti metrů, natož si tam jít na večeři. ,,Kde jsi vzala peníze a-"
,,Všechno ti to povíme v autě, oukej? Teď se zbal a frčíme!"
A frčeli. Peter vyhodil děvčata u Oliviina bytu, kde se převlékla do noblesnějšího oblečení. Elegantní společenské kalhoty, bílá košile a černé společenské boty. Většina jejího šatníku tvořili spíš trika a mikiny, velikosti XL, takže najít těchto pár kousků bylo náročnější, než se může zdát. Lane jí outfit schválila a jelo se do centra.
,,Vy dva. Chci to vysvětlení."
Peter se soustředil na řízení a u toho začal mluvit. ,,Takže, jak sis mohla všimnout, Lane se nechala ostříhat. A moc jí to sluší. Bylo to, cituji, z čistého sentimentu. A tak jsem se rozhodl udělat taky nějakou šíleně sentimentální věc, z které by jsme se mohli všichni zároveň pobavit. Vybral jsem nějaké peníze, které mi rodiče poslali minulý měsíc a zarezervoval pro nás místa v G&G. Je tam nějaká akce a myslel jsem, že všem z nás by se hodilo menší odreagování."
Aby jste to všechno pochopili: Mezi Peterem a Lane už dlouho něco vyselo a vyčkávalo na tu správnou chvíli. Oba dva spolu takhle občas zaflirtovali nebo se navzájem provokovali, ale jinak než ona a Peter. Prostě se zřejmě měli rádi trochu víc, než by bylo v kamarádství normální, ale pořád se nedokopali k něčemu většímu. A to s penězi: Peterovi rodiče byly velmi vlivní lidé ve společnosti, vlastnili hodně pozemků, majetku a měli hodně peněz. On toho nikdy nevyužíval, ale oni trvali na tom, že mu budou dodávat takovou finanční podporu. A vzhledem k tomu, že byl student vysoké školy a že jeho brigádničení nevydělávalo moc, tuhle podporu i vcelku uvítal. Společně se pak skládali – každý dal určitou částku do určité věci – a chodili na takové přátelské rande. Nikdy však neměli tak velké „rande" jako bylo tohle.
,,S tím odreagováním máš asi pravdu," připustila. V rádiu začala hrát popová píseň z devadesátých let, u které si vzpomínala na text. Otočila kolečkem k malému plusku a společně s Lane a Peterem začali zpívat refrén. Tohle už dlouho nedělali a všem to chybělo. Ale škola je škola, práce je práce, brigády jsou brigády a saláty z mekáče jsou hnus. Tak to prostě je.
Ve stejné náladě pokračovali až do chvíle, kdy zastavili před restaurantem. Vylezli z auta a hleděli na ten luxus.
Lane se nadechla a zase vydechla. ,,Tak, pojďme. Jdeme do chřtánů dobrodružství."
✯
pro @NattyT02 protože trpí v buse/autě:p
