Už byly všichni skoro mrtvý. V tom se ozvalo hlasité, bolestné zakňučení....věděl jsem, komu patří....patří mému jedinému bratrovi. Trhl jsem sebou a rychle se otočil...
___________________
Pohled Freyi (jen chvíli)
Vzbudila jsem se velkým trhnutím a následným posazením.
Měla jsem pocit, jakoby mě něco vnitřně, psychicky bolelo...ale jakoby ta bolest nepatřila mě....jakoby patřila vlkovi, který semnou má jisté pouto, ale já si to nechci přiznat.....jako kdyby ta bolest patřila Damienovi.
Pomalu jsem vyšla z pokoje a šla do kuchyně. Stále jsem však přemýšlela, jestli se něco neděje.
Byla jsem v kuchyni jen chvíli....když tam přiběhl Cesan.
,,Cítíte to?" Zeptal se mě najednou. Neměla jsem důvod mu lhát. Všichni tady věděli, že semnou Damien pouto má, ať už je jakékoli.
,,Damiena něco bolí....psychicky, aspoň myslím." Nebyla jsem si jistá.
,,Alfa je zraněný....vážně zraněný. Celá jeho smečka to cítí." Dostal ze sebe.
Vyděšeně jsem se na něj podívala. Jestli Damien ztratí i svého druhého bratra....stane se z něj nelítostný zabiják. Dostala jsem strach.
,,Damien a zbytek smečky Alfu dopraví sem a doktor smečky ho bude léčit. Nesmí....zemřít. Je to nejsilnější Alfa, jakého tato smečka měla." Povzdechl si Cesan. ,,Kdy se vrátí?" Vypadlo ze mě.
,,Už dnes, kolem večera. Nejspíš." Řekl nervózně a odešel.
S povzdechnutím a strachem, jsem pokračovala v dělání si snídaně.
Pohled Damiena
Bratr spadl k zemi a já zavrčel tak, že to znělo spíš jako vzteklý řev.
Alfa Andrew sebou cukl. Skočil jsem po něm.
On se odrazil a taky vyskočil. Damiene, ne. Zabije tě. Ozval se mi v hlavě bratrův unavený hlas.
Ale netrvalo to ani třicet sekund a krk Alfy Andrewa mi křupl mezi zuby.
Okamžitě jsem doběhl k bratrovi a proměnil se. On už byl v lidské podobě.
Ona vlčice, jenž nám pomáhala bojovat proti své vlastní smečce, si k nám okamžitě klekla.
Koukala na bratrova zranění. ,,Je to vážné." Podívala se na mě se starostí v očích.
,,Damiene....jestli zemřu....musíš...být Alfa..." Přerušil jsem ho. ,,Ty nezemřeš!" Otočil jsem se ke smečce a kývl k bratrovi. Eliot a Corin k němu přistoupili a společně ho zvedli do náruče.
Vzal jsem ruku oné vlčice, jenž nám pomohla, dal si jí kolem ramen, protože měla zraněnou nohu a vyrazili jsme pomalu zpět k domovu.
,,Dam....iene." Zasípap bratr. ,,Je to....má....vinna." Byl z toho zranění unavený a zadýchaný. ,,Ne, není..." Ani jsem to nedořekl a skočil mi do řeči.
,,Je to má vinna. Já....já zachytil pach a....otočil se. Andrew....on....využil mé nepozornosti a....a zaútočil na mě." Dostal ze sebe.
,,Proč jsi se k němu otočil zády, když jsi s ním bojoval a když jsi věděl, jak je silný? Jaký pach jsi zachytil?" Vyptával jsem se. ,,Zachytil jsem....pach....jí, ona..." Omdlel. Nechápal jsem, o čem to mluví.
,,Tak jak se jmenuješ?" Zeptal jsem se dívky, kterou jsem podpíral. ,,Jsem Avital." Odpověděla.
V tom Raimond znovu otevřel oči. Podíval se na Avital. Ta na něj taky koukala.
,,Damiene...otočil jsem se od Andrewa....protože jsem konečně ucítil ten pach, který jsem tak dlouho hledal....to co ty už máš..." Odmlčel se. ,,Hledala jsem to dlouho." Ozvala se Avital.
,,Zachytil jsem pach vlčice, kterou už dál nemusím....hledat...." Zhluboka se nadechl. ,,ucítil jsem svou družku..." A znovu omdlel.
Překvapeně jsem se podíval na Avital. ,,Tvůj bratr....je můj druh." Odpověděla na mou nevyřčenou otázku.
Nemohl jsem tomu uvěřit. A už vůbec jsem nemohl dovolit, aby teď zemřel. Ne teď, když si konečně našel družku, to nedovolím.
Všechny jsem ještě popohnal. Nebylo lehké jít rychle. Raimond byl podle mě těžký a Avital taky moc rychle jít nemohla.
,,Proč jsi se vlastně rozhodla postavit se vlastní smečce?" Zeptal jsem se Avital. Povzdechla si. ,,Andrewova rozhodnutí byla vždycky moudrá, promyšlená a inteligentní....ale pak se najednou rozhodl, že chce území nikoho....území samotářů. Nevím, co ho to popadlo. Tak jsem se rozhodla pomoct první smečce, která se postavíte Rudé smečce, jedné z nejsilnějších." Pousmála se.
,,A už vůbec jsem nečekala, že potkám svého druha." Dodala. ,,Jsi ráda, že je to můj bratr?" Zeptal jsem se zvědavě. ,,Já nevím. Nikdy jsem nečekala, že můj druh bude Alfa. A možná, že jsem na to ani nebyla připravená. Takhle....já druhá chtěla, ale trochu mě znervóznilo, když mi vlčice z mé smečky říkali, jak jsou druhové majetničtí. Tak nevím, jaké to bude." Bylo vidět, že přemýšlí.
,,Jedno ti řeknu....druhové jsou majetničtí." Usmál jsem se a ona na mě upřela trochu vystrašený pohled.
Já teď však přemýšlel jen nad dvouma věcma....nad Freyou a nad Raimondem.
________________
Tak tady máte co je Avital zač. Překvapení, že je to družka Raimonda?😊
ČTEŠ
Ty a Já?! Nikdy!
Werewolf[Dokončeno] On jí miluje. Ona jeho nesnáší. On jí chce. Ona ho chce mít co nejdál o sebe. On by jí zulíbal. Ona by ho zmlátila. On jí potřebuje. Ona potřebuje být bez něj. Jsou jako déšť a žár, oheň a voda, noc a den.... Patří k sobě, ale ona to tak...
