Escape diary [Taekook]

3.

Paní Kim mi přinesla ovocný čaj.
Kývl jsem na poděkování a konečně upil z hrnečku.
,,Ty chodíš do druhého ročníku viď? Můj syn se sem bude stěhovat a bude s tebou ve třídě. Určitě se zkamarádíte.”-Kim.
Málem jsem se udusil čajem.
,,C-co?”-Jk.
,,Můj syn je velmi přátelský. Myslím si, že by jste mohli být přátelé.”-Kim.
,,A-aha.”-Jk.
,,Ten tě určitě rozmluví.”-Kim.
'Pane bože jen to ne.'
Paní Kim mě poplácala po zádech a šla se věnovat práci.

Po zdlouhavé práci na mých domácích úkolech, jsem zaplatil a vydal se na pláž.
Posadil jsem se jako vždy, dostatečně daleko od vody a vytáhl svůj deník.
Oprášil jsem jeho červené desky.
Stále na nich přebýval písek.
Následně jsem vytáhl tužku.

Milý deníčku,
opět do tebe píšu, jelikož jsi můj jediný přítel.
Dnes bych se ti rád svěřil s mým strachem.
Hoseok mě opět otravoval a já z něj mám ještě větší strach než kdy jindy.
Taky se kolem mě začíná ocitat až moc lidí.
Jako třeba ten kluk s růžovými vlasy, nebo Yoongi.
Proč je vlastně zajímám, když nejsem vůbec zajímavý?
Nechci, abych někoho zajímal.
Chci prostě být jen s tebou v mé vlastní realitě.
Tady mě nikdo nemůže ublížit.
Ještě jsem si vzpomněl na paní Kim.
Vážně po mě chce, abych se kamarádil s jejím synem?
To si nevšimla, že se s lidmi nebavím?
Že nemám nikdy chuť do řeči?
Že jsem tichý a uzavřený?
Proč takový vlastně jsem?
Protože mi umřela máma a táta měl mezitím milenku jinde?
Která má dokonce dítě a nakonec se po mámině smrti přisere k nám do rodiny?
Jo to bude určitě ten důvod.

Odvrátil jsem svůj pohled od deníku.
Slunce už bylo nízko.
Rozhodl jsem se tedy odejít domů.
Zabalil jsem si svůj deník a vydal se napříč ulicemi.
Často jsem chodil sám domů.
Byl jsem na to zvyklý.
Nezapomínal jsem na to si zapnout hudbu do sluchátek.
Pustil jsem si nothing like us.
'Justin, další důvod k tomu, aby mě lidi neměli rádi.'

Po celou svou cestu, jsem zpíval nahlas.
Takže doufám, že mě nikdo neslyšel.
,,Jungkooku, už jsi doma?”-Kim
Jinova matka je moje macecha, ale táta mě donutil jí říkat mami.
'Proč má tolik lidí příjmení Kim?'
,,Jo.”-Jk.
,,Tak pojď sem, uvařila jsem večeři.”-Kim.
Unaveně jsem shodil svojí tašku a s kamenným pohledem jsem si sedl na židli.
,,Pořádně se najez, jak jsem si všimla snídaně opět skončila v koši.”-Kim.
Znuděně jsem se ďoubal v jídle.
Náhle se rozrazily dveře a v nich stál Jin s ubrečenýma očima.
Odběhl do svého pokoje a nezapomněl bouchnout s dveřmi.
,,Mohl by jsi jít za ním?”-Kim.
Protočil jsem očima a šel za Jinem.

Sedl jsem si k němu na postel.
,,Máma tě poslala viď?”-Jin.
Nemusel jsem ani odpovídat.
,,Však jo, ty by jsi za mnou nikdy nepřišel, co?”-Jin.
Posadil se.
,,Proč by tě zajímaly moje problémy, když nejsem tvůj bratr?”-Jin.
Měl pravdu.
Není můj bratr.
Ale přesto ho mám ... No...rád.
,,Jsi.”-Jk.

Lidi dnes to jsou přesně tři měsíce, co jsem tady na wattpadu!

❤💙